Česká národní banka nesouhlasí s Konvergenční zprávou ECB

[Tisková zpráva] Česká národní banka (ČNB) nesouhlasí s Konvergenční zprávou Evropské centrální banky (ECB) z roku 2010, v níž ECB hodnotí hospodářskou a právní konvergenci devíti členských států Evropské unie (EU).

Konkrétní výhrada se týká nového pohledu ECB na finanční nezávislost národních centrálních bank konstatujícího, že záporná výše vlastního kapitálu „může nepříznivě ovlivnit“ schopnost centrální banky plnit její úkoly. ČNB upozorňuje, že ztráty vzniklé v minulých letech z účetního přecenění devizových rezerv za celou dobu její existence nepodlomily její nezávislost a důvěryhodnost, které jsou i v mezinárodním měřítku hodnoceny jako velmi vysoké.

„Začlenění tématu kapitálu centrální banky do Konvergenční zprávy ECB je neopodstatněným odklonem od zásady Evropské unie o rovném zacházení,“ uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. „Tímto tématem se nezabývala žádná z předchozích konvergenčních zpráv, ačkoli problematika neuhrazených ztrát není nová a ze zemí EU se týká kromě České republiky rovněž Slovenska.“

Požadavek na kapitálové vybavení národních centrálních bank byl do Konvergenční zprávy ECB – pro ČNB velmi překvapivě – doplněn teprve v pokročilé fázi jejího projednávání. K dotčeným pasážím ČNB opakovaně vznesla kritické připomínky a předložila řadu argumentů na podporu názoru, že záporná úroveň vlastního kapitálu  neohrožuje její finanční nezávislost. Tato jednání, vedená přímo s ECB i na úrovni Evropského systému centrálních bank (ESCB), nevedla k přijetí kompromisu, který by ČNB mohla akceptovat. Z tohoto důvodu se ČNB rozhodla vyjádřit svůj nesouhlas s Konvergenční zprávou ECB.

Konkrétně ČNB považuje za zcela nepřijatelné konstatování v části týkající se přímo České republiky, že „záporný kapitál může nepříznivě ovlivnit schopnost národní centrální banky plnit úkoly v rámci ESCB i na národní úrovni. S ohledem na budoucí přijetí eura by měla být ve vhodném časovém horizontu České národní bance poskytnuta přiměřená částka kapitálu, aby byla dodržena zásada finanční nezávislosti.“

ČNB má doma i v zahraničí velmi dobrou pověst jako důvěryhodná a zcela nezávislá centrální banka. Za celou dobu její existence se nestalo, že by její kapitálová pozice jakkoli podrývala její nezávislost či omezovala rozhodování a operační schopnosti. Proto je ČNB přesvědčena, že o její právní i faktické nezávislosti nemůže být pochyb. Pro ČNB negativní kapitál nepředstavuje problém a centrální banka je schopna dostát svým finančním závazkům.

Kumulované finanční ztráty v rozvaze ČNB odrážejí účetní ztráty z přecenění devizových rezerv v prostředí nízké inflace a trendového posilování nominálního kurzu koruny. Toto nízkoinflační makroekonomické prostředí je jasným úspěchem měnové politiky ČNB. Kumulované ztráty nikdy neměly negativní vliv na měnovou politiku ČNB a neomezily její schopnost vykonávat veškeré úkoly v rámci ESCB. Konvergenční zpráva ECB jasně uznává „orientaci měnové politiky (ČNB) na dosažení cenové stability“ v režimu cílování inflace.

Tématu negativního kapitálu centrálních bank se ČNB dlouhodobě věnuje ve výzkumných pracích. Ty vedou k závěru, že ČNB bude schopna ztráty z předchozích období pokrýt z budoucích zisků  plynoucích zejména z ražebného (příjmu z emise peněz) při očekávaném poklesu tempa trendového zhodnocování měny. Zisky vytvořené v letech 2008 a 2009 umožnily snížit kumulovanou ztrátu ČNB z téměř 200 miliard korun na současných 152 miliard korun.

Podporu názoru ČNB poskytuje mimo jiné i zpráva zveřejněná v květnu 2009 Bankou pro mezinárodní platby (BIS), která uvádí jako další příklady centrálních bank úspěšně fungujících s neuhrazenými ztrátami Izrael a Chile, což jsou úspěšné, nízkoinflační a konvergující ekonomiky podobně jako ČR:

„Například v Chile, České republice a Izraeli – centrální banky léta úspěšně fungují se záporným kapitálem … V České republice zůstaly příjmy centrální banky z emise peněz na dostatečně vysoké úrovni, aby zajistily důvěru v postupné doplnění kapitálu v budoucnu,“ uvádí tato zpráva vypracovaná skupinou světových centrálních bankéřů a nazvaná „Issues in the Governance of Central Banks“.

V Konvergenční zprávě ECB se nejméně jednou za dva roky hodnotí pokrok dosažený těmi členskými státy Evropské unie, které dosud nepřijaly euro, ale zavázaly se k tomuto kroku v budoucnu, při plnění jejich závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie. Zpráva posuzuje vedle hospodářské konvergence také slučitelnost vnitrostátních právních předpisů se zákonodárstvím EU – v této právní části dokumentu se doporučení ke kapitálovému vybavení ČNB objevilo, ačkoli není podloženo žádným evropským ani tuzemským právním ustanovením.

„Doporučení ECB obsažené v Konvergenční zprávě se neopírá o žádný právní předpis ani není konvergenčním kritériem. I z těchto důvodů – a také s ohledem na věcnou situaci ČNB, kterou naše argumentace odráží – nesouhlasíme s jeho začleněním do Konvergenční zprávy,“ uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

„Tak, jak postupně vznikla, bude naše kumulovaná ztráta také postupně umazávána z budoucích zisků ČNB,“ dodal guvernér.