Česká exportní banka pomohla za 15 let existence k vývozu za 270 miliard korun

[Tisková zpráva] Česká exportní banka, a.s. (ČEB) má za sebou 15 let existence. Od roku 1995 podpořila financování exportu v celkovém objemu 270 miliard Kč.

Zisk po zdanění dosáhl za stejné období souhrnné výše přes 1,2 miliardy Kč. K největším třem obchodům, na kterých se ČEB podílela, patří financování rekonstrukce a modernizace válcovací tratě v Rusku, dostavba jaderné elektrárny Mochovce na Slovensku a stavba tepelné elektrárny a těžebních kapacit v Turecku.

„Za dobu naší existence jsme financovali téměř 200 vývozů v celkovém objemu 270 miliard korun. Řada z nich by se bez naší podpory vůbec nezrealizovala a zejména v době krize se nám podařilo významně snížit její dopady na české exportéry i zaměstnanost,“ říká Michal Bakajsa, místopředseda představenstva České exportní banky pověřený jejím řízením. „Navíc ačkoliv v porovnání s komerčními bankami financujeme vývozy do výrazně rizikovějších zemí, evidujeme pouze 4,8 % úvěrů po splatnosti, což naprosto odpovídá situaci v celém bankovním sektoru,“ dodává Bakajsa.

ČEB, která je nedílnou součástí systému státní proexportní politiky, doplňuje služby nabízené komerčními bankami o financování vývozních operací vyžadujících dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce jinak nedosažitelné. Umožňuje tak českým vývozcům prosadit se na zahraničních trzích.

Za 15 let své existence financovala ČEB především vývoz zboží strojírenské povahy, a to převážně strojů a zařízení určených k výrobě energie a ucelených technologických celků pro nejrůznější odvětví průmyslu, ale i dopravních prostředků. Jednalo se například o výstavbu tepelných a jaderných elektráren a dolů nebo různých průmyslových zařízení. Financován byl ale i vývoz tramvají, trolejbusů, cvičných letadel a komponent do vrtulníků nebo výstavba rychlostní silnice, obchodního centra a turistického komplexu.

Z teritoriálního pohledu směřuje nejvíce financovaných exportů do vyspělých zemí mimo Evropskou unii a do zemí Společenství nezávislých států. Mezi padesáti největšími financovanými obchody jsou konkrétně zastoupeny například Rusko, Slovensko, Turecko, Čína, Gruzie, Ázerbájdžán, Pákistán, Bělorusko, Uzbekistán, Tunis ale i Filipíny, Vietnam, Finsko nebo USA.

Do budoucna se chce ČEB zaměřit na širší zapojení komerčních bank na financování vývozu. Cílem je získání ještě větších výhod pro české exportéry, protože díky rozdělení rizik mezi více bank je možné realizovat opravdu velké projekty. Podobná spolupráce probíhá již nyní – například financování rekonstrukce a modernizace válcovací tratě v Magnitohorském metalurgickém kombinátu v Ruské federaci připravila a strukturovala ČEB a k účasti úspěšně přizvala ČSOB, Raiffeisenbank, Fortis Bank, UniCreditBank a PPF Banku. Druhou hlavní oblastí budoucího rozvoje je větší podpora podniků ze segmentu malých a středních firem.