Češi mají v oblibě delší fixaci, Slováci a Rakušané splácejí nejdéle, nejnižší úvěry mají Maďaři

[Tisková zpráva] Čeští klienti volí v porovnání s klienty v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku nejdelší, a to pětiletou fixaci úrokové sazby, naopak nejkratší, tříměsíční fixaci mají Rakušané.

Hypoteční úvěry v nejvyšších částkách splácejí klienti z Rakouska (průměrně 83 tis. EUR, tj. 2,1 mil. Kč*), druzí jsou Češi s 1,7 mil. Kč, nejméně si na bydlení půjčují Maďaři (v přepočtu cca 670 tis. Kč ). Ve všech čtyřech zemích převládá koupě nemovitosti nad stavbou či rekonstrukcí a všude je největší počet klientů s hypotékami v okolí hlavních měst. Průměrnému klientovi ve všech zemích je kolem 35 let a hypotéku splácí něco přes 20 let.  Vyplývá to ze srovnání úvěrů na bydlení členských bank Erste Group v Rakousku, na Slovensku, Maďarsku a České republice.

Výše úvěrů

Rozdíly ve výši hypoték odrážejí zejména různé ceny nemovitostí v daných zemích. Roli hraje ale také míra spolufinancování ze strany klienta. „Naši klienti financují hypotečním úvěrem většinu z nákladů na pořízení bytu. Dokonce nově nabízíme standardní hypotéky až do výše 90 % z odhadní ceny bytu. Zvýšili jsme tak standardní poskytovanou procentuální výši LTV u hypoték o 10 %. Pro klienty to znamená, že při koupi bytu financovaného hypotékou budou potřebovat nižší částku z vlastních zdrojů. Klienti, kteří známe, dostanou i nadále 100% hypotéky,“ uvedl Tomáš Halla, ředitel odboru úvěry na bydlení a podnikání České spořitelny.

Na Slovensku si klienti berou hypoteční úvěr zejména na nákup staršího bytu a jeho následnou rekonstrukci, případně na rekonstrukci samotnou. „Nákup bytu v novostavbách představoval i v časech největšího boomu maximálně 10 % z objemu poskytnutých úvěrů,“ vysvětlil Michal Mušák, analytik Slovenské sporitelny.

Specifická situace nastala v Maďarsku, kde byla vláda nucena kvůli finanční krizi zrušit státní podporu bydlení.  „Předtím než vláda kvůli finanční krizi zrušila státní příspěvek na úvěry (pro klienty s úvěry i pro developery) a jednorázový příspěvek pro rodiny s malými dětmi, vzrostl  v Maďarsku objem úvěrů na bydlení poskytnutých na koupi bytů v novostavbách o 30 %.

Ke konci roku 2009 klesl objem poskytnutých úvěrů na bydlení pro byty v novostavbách o 10–15 % v důsledku poklesu výstavby nových bytů a zrušení státního příspěvku," říká Zsolt Simon, vedoucí oddělení vývoje retailových produktů v Erste Bank Hungary. Maďarsko mělo v oblasti úvěrů na bydlení i jiné specifikum. „Maďarské sazby byly na vyšších úrovních než např. sazby ve Švýcarsku nebo v eurozóně. A proto si Maďaři půjčovali na bydlení v cizích měnách. Platili tak sice nižší úrok, ale tento nižší úrok byl více než vykompenzován rizikem pohybu kurzu měny. Oslabení forintu totiž automaticky zvyšuje splátky za úvěr. Forint v nejtěžších dobách oslabil o 40 %, což znamená zvýšení splátek stejnou procentní výši“, vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Fixace úrokové sazby

Z pohledu fixace jsou mezi zeměmi velké rozdíly. Mezi Čechy je už dlouhou dobu nejoblíbenější fixace pětiletá, která je zároveň nejdelší mezi porovnávanými státy. Naopak nejkratší, tříměsíční, fixaci úrokové sazby navázanou na EURIBOR nejčastěji využívají klienti v Rakousku. Na Slovensku sázejí klienti v poslední době více na jistotu, a tak dříve nejpopulárnější jednoletou fixaci vystřídala fixace tříletá. Majitelé hypoték v Maďarsku mají šestiměsíční fixaci úrokové sazby, která je ale v Maďarsku jediná možná. „Směřování Čechů k dlouhodobější fixaci se může ukázat velmi snadno jako nadčasově správné rozhodnutí. S aktuálním růstem dluhů vlád a díky uvolněné měnové politice centrálních bank se totiž rychle zvyšuje riziko rostoucí inflace. A v časech růstu inflace budou profitovat ti, kteří si zafixovali sazby pro toto období. Ti, kteří spoléhali spíše na kratší fixace, budou trpět rychlejším růstem krátkodobých sazeb“, upozorňuje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.   

* 1 EUR = 25,550 Kč, kurz ČNB střed z 4. května 2010