Blíží se nový legislativní nástroj proti praní špinavých peněz

Do poloviny letošního prosince mají členské státy EU povinnost zavést novou směrnici „o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu“. Pro sektor finančních služeb to bude s velkou pravděpodobností znamenat řadu náročných strukturálních, organizačních i procesních změn. Dodržování nových legislativních požadavků si od některých finančních institucí vyžádá rozsáhlé investice do informačních technologií.

Otazníkem pro většinu z nich však zůstávají přímé dopady na klienty a trh.Podle průzkumu společnosti Ernst & Young si finanční instituce v otázce připravenosti na zavedení nové směrnice věří a neobávají se ztráty obchodů či poklesu výnosů.

„Západoevropské zkušenosti se zaváděním podobných kontrolních opatření naznačují, že přímé náklady na implementaci půjdou pravděpodobně do stovek tisíc euro a že změny postihnou nejen interní procesy a informační technologie, ale i klientelu bank. Cílem nové směrnice je propojit ochranná opatření proti financování terorismu a praní špinavých peněz do jednotného rámce, a očekává se tedy, že regulační tlaky v mezinárodním měřítku zesílí,“ upozorňuje Markus Lohmeier, vedoucí sekce investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young. „Příprava na implementaci nové směrnice zdaleka není jen věcí odborníků na IT. Směrnice totiž předpokládá zavedení celého souboru opatření v oblasti interních bankovních procesů a analytické infrastruktury, jako je např. komplexní systém pro monitorování transakcí nebo kvalitnější systém sběru dat o klientech a transakcích.“

Cílem průzkumu, který probíhal v České republice, Maďarsku, Slovenské republice a Slovinsku, bylo zjistit, jak jsou zdejší finanční instituce na tuto směrnici připraveny a jaký vliv bude její zavedení mít podle jejich názoru na trhy a klienty. Zatímco připravenost na implementaci směrnice respondenti ze všech čtyř zemí shodně hodnotí velmi vysoko (asi 90 % z nich již aktualizovalo monitorovací a záznamové systémy tak, aby vyhovovaly novým požadavkům a vyškolilo své zaměstnance), pokud jde o dopad na klienty a trh, jejich očekávání se podstatně liší.

Polovina českých respondentů se domnívá, že nová směrnice přinese zvýšení bankovních poplatků. Podobná situace je i ve Slovinsku. Naproti tomu většina oslovených zástupců maďarských a slovenských bank si nemyslí, že se bankovní poplatky kvůli směrnici zvýší. Češi a Slováci jsou také nejvíce skeptičtí, pokud jde o to, zda nová směrnice v jejich zemi skutečně pomůže snížit počet případů praní špinavých peněz.

Třetí směrnice obsahuje řadu nových požadavků týkajících se identifikace klienta, většina respondentů (63 % až 100 %) se proto obává, že jejich dodržování bude na jejich finanční instituci klást velké nároky. Představitelé českých bank v tomto směru považují za největší problém kontrolu politicky exponovaných osob, naopak nejmenší potíže očekávají s identifikací skutečného vlastníka účtu.

Směrnice zároveň klade poměrně velké nároky na Českou národní banku, na Finančně analytický útvar ministerstva financí i na další regulační orgány, jejichž úkolem bude sledovat efektivnost implementace. Největšími optimisty jsou v této otázce představitelé českých bank, kteří nejvíce věří, že se regulačním orgánům podaří tento úkol zvládnout. Přitom jsou to právě Češi společně se Slováky, kteří jsou nejméně spokojeni s dosavadním přístupem regulačních orgánů při konzultacích a vysvětlování specifik legislativy v oblasti boje proti praní špinavých peněz.

Hlavní dopady směrnice EU o boji proti praní špinavých peněz

  • Standardizované a jednoduché postupy má nahradit komplexní kontrolní rámec zaměřený na vybraná rizika.
  • Naplňování principu „poznej svého klienta“ bude vyžadovat shromažďování komplexnějších informací o klientech i pravidelnou aktualizace těchto informací.
  • Zvýší se zodpovědnost za podezřelé transakce včetně identifikace takových transakcí či jejich znaků.

Směrnice o boji proti praní špinavých peněz

3. směrnice EU o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu byla přijata koncem roku 2005 a členské země jsou povinny ji implementovat do prosince letošního roku. Hlavním cílem směrnice je zavést do praxe novelizovaná doporučení Finanční pracovní skupiny pro boj proti praní špinavých peněz (Financial Action Task Force, FATF) vydaná v roce 2003. Mezi nejvýznamnější novinky, které směrnice přináší, patří rozšíření definice praní špinavých peněz o financování terorismu, změna definice tzv. politicky exponované osoby a prosazování předinvestičních prověrek (due diligence) klientů zohledňujících vybraná rizika.

Průzkum společnosti Ernst & Young věnovaný problematice boje proti praní špinavých peněz byl proveden v únoru 2007 ve finančních institucích v České republice, Maďarsku, Slovenské republice a Slovinsku. Podíl oslovených finančních institucí na trhu (podle nekonsolidovaných aktiv) představuje celkem 38 %. Z celkového počtu oslovených bank působí třetina v České republice.