Banky ve střední a východní Evropě vykazují rekordní růst

Celková aktiva bank ve střední a východní Evropě loni vzrostla téměř o třetinu. Růstový potenciál i do budoucna, hlavně v jihovýchodní Evropě a Společenství nezávislých států. Raiffeisen International roste rychleji než ostatní mezinárodní banky a disponuje nejširší pobočkovou sítí v regionu.

Silný růst bankovního sektoru v zemích střední a východní Evropy dosažený v minulých letech loni ještě zrychlil. Po předchozím růstu o 15 procent loni trh dosáhl růstu o 31,3 % a celková aktiva bank v regionu dosáhla 846 miliard euro. Vyplývá to z aktuální studie skupiny Raiffeisen. K nejsilnějšímu růstu přitom loni došlo na Ukrajině (91 %) a v Bělorusku (63%), naopak s 15 % vykázalo nejpomalejší, přesto však významný, růst Maďarsko.

Skupina Raiffeisen poprvé zveřejnila i dlouhodobější výhled vývoje v regionu. Do roku 2009 by se bankovní aktiva měla zdvojnásobit z loňských 846 miliard na 1,7 bilionu eur a v roce 2014 by měla dosáhnout 3,7 bilionu eur, což odpovídá průměrnému ročnímu růstu o 18 procent. Nejsilnější tempa růstu by i nadále měly zaznamenávat země Společenství nezávislých států (SNS), kde by průměrný roční růst do roku 2010 měl dosáhnout 25 procent oproti 16 procentům v jihovýchodní Evropě a 15 procentům ve střední Evropě.

Hlavním motorem růstu bank v regionu je pokračující silný růst obchodů se soukromými klienty. Rostoucí příjmy lidí vedou ke zvýšení poptávky jak na straně vkladů, tak i v úvěrování. Loni došlo k boomu především v úvěrování drobných klientů, hlavně na Ukrajině (meziroční růst o 175 procent), Rusku (111 %) a v Bělorusku (97%). Dokonce i v daleko více rozvinuté České republice došlo k prudkému růstu o 41 procent.

Přes silný růst v posledních letech však stále zůstává výrazný potenciál pro další nárůsty. Zatímco podíl soukromých úvěrů vůči HDP činí v zemích eurozóny 53 procent, ve střední Evropě a v jihovýchodní Evropě dosahuje zhruba 15 procent a v zemích SNS dokonce jen necelých 6 procent.

Silně však v regionu rostou i vklady klientů, opět především v zemích SNS. V zemích střední Evropy je tento trend pomalejší, jedním z důvodů jsou i alternativní formy investování. Ve střední Evropě lidé stále častěji využívají především podílové fondy, např. na Slovensku vzrostl podíl majetku ve fondech vůči HDP na 8,4 % z předchozích 5,3 %.

S celkovými aktivy ve výši 72,4 miliardy eur je největší finanční mezinárodní skupinou v regionu italská UniCredit. Následují rakouské Erste Bank (48,7 miliardy eur) a Raiffeisen International (41,7 miliardy). Nejsilnější růst však vykazuje Raiffeisen International, která mezi roky 2001 až 2005 dosáhla průměrného ročního růstu 37 procent. Díky loňskému převzetí HypoVereinsbank činí růst UniCredit 33 procent, následující maďarská OTP dosáhla ročního růstu o 22 procent.

Raiffeisen International má rovněž nejsilnější pobočkovou síť v regionu, když zákazníky na konci loňského roku obsluhovala na 2629 obchodních místech. Následuje UniCredit s 2373 pobočkami a Erste Bank s 1668 pobočkami. „Více než polovina našich poboček je umístěna na trzích s nejsilnějšími tempy růstu. Díky nejširší síti jsme perfektně připraveni udržet si silnější růst než naše konkurence,“ uvedl generální ředitel Raiffeisen International Herbert Stepic.

Podle působnosti v jednotlivých zemích mají nejsilnější pozici Raiffeisen International a UniCredit působící v 15 zemích regionu. Na osmi trzích je aktivních šest bank: Banca Intesa, Citigroup, ING, OTP, ÖVAG a Société Générale.

Raiffeisen International do definice střední Evropy řadí následující státy: Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Do jihovýchodní Evropy patří Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kosovo, Rumunsko a Srbsko. V rámci Společenství nezávislých států jsou zahrnuty Bělorusko, Rusko a Ukrajina.

Tomáš Kofroň
Raiffeisenbank a.s.