Banky ve střední a východní Evropě dále rychle porostou

Celková aktiva bank ve střední a východní Evropě loni vzrostla o 28 procent a přesáhla bilion eur. Do roku 2011 lze čekat více než zdvojnásobení trhu, nejrychleji přitom rostou banky v jihovýchodní Evropě a ve Společenství nezávislých států.

Bankovní trhy ve střední a východní Evropě pokračovaly i v loňském roce ve významném růstu. Celková aktiva bank v tomto regionu loni vzrostla o 28 procent na 1,087 bilionu eur, uvádí dnes zveřejněná studie skupiny Raiffeisen.

Nejrychleji přitom rostou banky v zemích Společenství nezávislých států (Bělorusko, Rusko a Ukrajina), kde loňský růst dosáhl téměř 42 procent. V zemích jihovýchodní Evropy růst dosáhl 37 procent a nejpomaleji rostou země střední Evropy s ročním tempem necelých 16 procent. Z jednotlivých zemí je nejsilnější dynamika bankovního sektoru v Srbsku a Rumunsku, naopak nejpomaleji rostou banky na Slovensku.

Studie počítá se silným růstem i v následujících letech. Do konce roku 2011 by se celková aktiva bank v regionu měla více než zdvojnásobit na 2,5 trilionu eur. Do roku 2016 by pak celková aktiva měla přesáhnout pět trilionů eur, což odpovídá průměrnému ročnímu posílení o 17 procent.

I nadále přitom budou nejrychleji růst bankovní trhy v zemích Společenství nezávislých států, nejpomalejší tempo bude ve střední Evropě. V důsledku toho by již v roce 2008 měly banky v SNS být celkově větší než ve střední Evropě.

Hlavním motorem růstu jsou bankovní obchody s drobnými klienty. Příjmy velké části obyvatel v regionu rostou, čímž se zvyšuje poptávka po bankovních službách jak na straně půjček, tak i v oblasti vkladů. Téměř všechny mezinárodní banky se tak v regionu nyní zaměřují především na tuto slibnou část trhu. Pokračuje především prudký rozvoj půjček, největší zájem je přitom o financování bydlení, aut a spotřebního zboží.

Potenciál dalšího růstu úvěrování nejlépe vystihuje srovnání s celkovým vývojem ekonomiky. Zatímco v zemích eurozóny dosahují půjčky obyvatelstvu 54 procent HDP, ve střední a jihovýchodní Evropě je to pouze necelých 18 procent, v zemích SNS dokonce jen 8 procent.

Největší bankou regionu je Ruská Sberbank s celkovými aktivy přes 100 miliard eur. Největší zahraniční bankovní skupinou je italská UniCredit, jejíž celková aktiva dosahují 91 miliard eur. Následují rakouské Erste Bank (59 miliard eur) a Raiffeisen International (56 miliard eur) a na dalších místech jsou KBC a Société Générale.

Nejrychleji rostoucí bankovní skupinou regionu je Raiffeisen International, jejíž průměrné roční tempo růstu v posledních pěti letech dosáhlo 37 procent, následují UniCredit s 32 procenty a maďarská OTP s 28 procenty.

Raiffeisen International má k dispozici nejsilnější pobočkovou síť, když klienty obsluhuje na 2848 prodejních místech. UniCredit měla ke konci loňského roku 2403 poboček a Erste Bank 1765 obchodních míst. Nejširší působnost mají Raiffeisen International a UniCredit působící na 15 trzích.

Postavení mezinárodních bank ve střední a východní Evropě
Celková aktiva (mld. EUR) Průměrný roční růst Počet poboček
1 UniCredit 91,0 Raiffeisen Int. 37,1 % Raiffeisen Int. 2848
2 Erste Bank 59,3 UniCredit 31,7 % UniCredit 2403
3 Raiffeisen International 55,8 OTP 27,6 % Erste Bank 1765
4 KBC 42,6 Erste Bank 22,2 % Société Générale 1698
5 Société Générale 40,0 IntesaSanpaolo 20,5 % OTP 1277