BANKOVNÍ TRH VE STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPĚ NADÁLE ROSTE

Zvyšuje se důležitost retailového bankovnictví. Mezinárodní banky posilují. Rakouské banky s největším podílem na trhu - KBC, Erste, Unicredito, HVB a Raiffeisen jsou největšími finančními institucemi v regionu. Největší okruh působnosti mají Raiffeisen, HVB, ING, Citigroup a ÖVAG.

Studie, připravená analytiky Raiffeisen Zentralbank Österreich AG (RZB), která je vlastníkem mateřské společnosti Raifeisenbank a.s. (RBCZ) a Raiffeisen Centrobank AG, ukazuje, že bankovní trh na 20 trzích střední a východní Evropy* (SVE) dále rychle roste. Po nárůstu o 3,5 procenta v roce 2002 vzrostla celková bilance v roce 2003 o 10,1 p­rocenta na 572 miliard euro. Zatímco snížení celkové bilanční sumy v Polsku a České republice způsobilo utlumení růstu v euru, především Rusko (+15,6%), Maďarsko (+19,9%) a přistupující země druhé vlny (+13,1%) prokázaly v roce 2003, že jsou hlavními motory růstu.

Celková bilance v nových členských státech EU se zvýšila pouze o 0,8%. Příčinou byly zejména kurzové ztráty, hlavně polského zlotého a trvalé zmenšování celkové bilance polských a českých bank. Mezinárodní banky v SVE ale rostou značně rychleji než celý trh.

Pákový efekt vlivem podzásobení a rychlého ekonomického růstu

Střední a východní Evropa je bankovním trhem s potenciálem dalšího vysokého růstu. Region má stále nedostatečné množství bank a nejdůležitější klíčová čísla naznačují obrovský potenciál pro dotahování za západoevropskými ukazateli, říká Herbert Stepic, místopředseda RZB a předseda představenstva Raiffeisen International Bank-Holding AG (Raiffeisen International), která je holdingovou společností pro nejdůležitější pobočky RZB v SVE. V roce 2003 tedy celková bilance činila pouze 59% HDP zemí SVE. (2002: 56%), zatímco Eurozóna vykázala 201%. Oproti západní Evropě měl zrychlený ekonomický růst za následek další pákový efekt, což pozitivně ovlivňuje rozvoj bank v SVE. V roce 2003 byl ekonomický růst v SVE 5,5%, v roce 2004 a 2005 se předpokládá 5,9 a 5%, zatímco v Eurozóně se byl 0,5% a odhaduje se 1,8 a 2,2%.

Průzkum bankovního trhu SVE ale ukazuje různou úroveň rozvoje jednotlivých trhů, takže analytici je seřadili do skupin, aby bylo možno lépe vyjádřit trendy: nové členské země EU°, přistupující země druhé vlny **, jihovýchodní evropské přechodové trhy ***, Ukrajina a Bělorusko i Rusko.

Rostoucí význam retailového bankovnictví

S růstem širší střední třídy a zvyšováním příjmů se také retailové bankovnictví stává stále důležitějším: zatímco čisté půjčky v euro se v roce 2003 zvedly o 14,7% (2002: 12%), úvěry pro domácnosti vzrostly o 23,8% (2002: 19,4%). Podíl úvěrů domácnostem na celkových čistých půjčkách se zvýšil z 20 na 23%. Také v tomto případě je obrovský potenciál růstu ve srovnání s Eurozónou fantastický: tyto úvěry pro domácnosti odpovídají 49% HDP, zatímco v SVE je to pouze 7%.

Vzhledem k podzásobení v tomto zákaznickém segmentu, služby pro malé a střední podniky a retailové bankovnictví slibují výjimečně vysoké nárůsty, říká Stepic. V důsledku toho, přes rychlé rozšíření internetového bankovnictví, zůstanou pobočky nebo potřeba budovat pobočkovou síť důležité, aby byl náležitě využit tento zákaznický potenciál. Tak např. Raiffeisen v posledních pěti letech rozšířila svou síť ze 100 na 800 poboček, přibližně polovina byla vytvořena díky organickému růstu a zbytek akvizicemi bank.

Rozdílný vývoj vkladů

I když celkové vklady v SVE rostou, mezi jednotlivými zeměmi jsou rozdíly. V nových členských státech EU nárůst úvěrů a rostoucí spotřeba způsobily snížení růstu z 7,6 na 2,6%. Růst slábne i v přistupujících zemích druhé vlny, i když na vyšší úrovni (8% po 13,5%), zatímco na ostatních trzích roste stabilně asi o jednu pětinu. Tento vývoj dokazuje rostoucí důvěru v banky, vysvětluje Stepic. To je pozitivní pro ekonomický rozvoj na těchto trzích, kdy lidé vybírají své peníze zpod matrací a dávají je do oběhu prostřednictvím svých bank.

Snižující se rozpětí úrokové míry

Průměrné rozpětí úrokové míry – tj. rozdílu mezi úrokovou mírou pro vklady a půjčky – v posledních letech ustavičně klesalo, což lze přičíst sníženým rizikům v zemích na jedné straně a zvýšenou konkurencí na straně druhé. Dobré banky nebudou mít problém kompenzovat zužující se marže širším rozpětím produktů a zvýšením objemů, zatímco ty ostatní ano, říká Stepic, který se domnívá, že univerzální přístup bank je výhodou do budoucnosti.

Mezinárodní banky hrají hlavní roli

Mezinárodní banky jsou pro rozvoj bankovního trhu SVE nejdůležitější. Jejich vstup na trh byl a je nejen významnou pobídkou pro přímé investice dalších společností, ale primárně je příčinou vniku složitého bankovního systému a silnější konkurence. Činnost mezinárodních bank je důležitým motivátorem dalšího rozvoje bankovních systémů SVE. Tyto banky hrají důležitou roli, která se odráží obzvláště v stále stabilnějších bankovních trzích, nových produktech a nižších cenách pro zákazníky, poznamenává Stepic.

Zatímco Raiffeisen, Creditanstalt, Citigroup a ING vstoupily na trhy SVE jako první, v posledních letech se připojily KBC, Unicredito, Société Générale, Erste Bank a Intesa BCI a rychle získaly podíly na trhu akvizicemi bývalých státních velkých bank. Naopak OTP, která dříve působila pouze na maďarském trhu, vzrostla do velikosti mezinárodní banky s expandující sítí poboček v celé SVE.

Redukce investovaného kapitálu, konsolidace a privatizace

Nicméně stále dochází i k redukci investovaného kapitálu. KBC právě nedávno prodala své pobočky v Litvě a na Ukrajině. Bayerische Landesbank odešla z České republiky a Chorvatska, Société Générale a Rabobank se stáhly s Maďarska a tak dále. Jiné mezinárodní banky to považují za obchodní příležitosti, kterých je třeba využít. Tak například Erste Bank, Unicredito, HVB/BACA, BAWAG a Nordea sáhly po těchto příležitostech. To vede, spolu s pokračující privatizací státních bank, k progresivní konsolidaci a procesu koncentrace. Např. polská PKO Bank  – největší banka ve střední Evropě – a BCR, největší úvěrová instituce Rumunska, se budou privatizovat. Zdá se, že na obzoru jsou privatizace velkých státních bank i v Rusku, jako třeba Vneshtorgbank, druhé největší banky v zemi.

Pět rakouských bank mezi 16 předními mezinárodními bankami

Podle své celkové bilance, je KBC největší mezinárodní bankou v SVE; za ní následuje Erste Bank, italská Unicredito, HVB/BACA-Group a pobočka RZB Raiffeisen International. Celkem mezi 16 největších mezinárodních bank v regionu patří pět rakouských finančních institucí: kromě Erste Bank, BACA a Raiffeisen ještě Hypo Alpe Adria a Österreichische Volksbanken AG (ÖVAG).

To se odráží i v podílu na trhu čistých půjček: vzhledem k celkovým čistým půjčkám všech bank v SVE zaujímají rakouské banky první místo mezi mezinárodními finančními institucemi s podílem kolem 14%. Po nich přicházejí italské a belgické banky s osmi a pěti procenty. Největší podíl na trhu má ruská Sberbank s 5,9%, která však není klasifikována, protože nemá mezinárodní pobočky v SVE.

Zajímavý pohled přináší rozbor podle skupin zemí. Zatímco podíl mezinárodních bank v nových členských státech EU je poměrně vysoký, klesá postupně s tím, jak klesají vyhlídky na rozšíření EU. Za jeden z faktorů absence mnohých mezinárodních bank v těchto zemích lze také považovat relativně menší velikost mnoha trhů, což je vyvažováno větším potenciálem růstu. Proto mají mezinárodní banky poměrně malé podíly na trhu v Bělorusku, na Ukrajině a v Rusku, ale také v přechodových zemích jihovýchodní Evropy. Na těchto trzích je Raiffeisen číslo 1 mezi mezinárodními bankami, následována Citigroup (CIS-3^) a Hypo Alpe-Adria.

Société Générale a Raiffeisen rostou nejrychleji

Díky převzetí české KB je francouzská Société Générale na vedoucím místě vzhledem k meziročnímu nárůstu majetku za poslední čtyři roky. Za ní následuje Raiffeisen a Erste Bank.

Zajímavý je i pohled na podíl majetku SVE na celkovém majetku skupiny mezinárodních bank. Tento podíl je dobrým ukazatelem důležitosti podnikání v SVE. Zde vede Raiffeisen International a OTP, jako přímí hráči v SVE. Následují Hypo Alpe-Adria s 27%, Erste Bank s 22% a BACA s 17% (RZB 36% a HVB 5%).

Raiffeisen s nejširším dosahem, Unicredito s nejvíce pobočkami

Raiffeisen, která je zastoupena na 15 trzích regionu svými dceřinnými bankami, má mezi mezinárodními bankami největší dosah. Druhá je HVB/BACA s 13 trhy, ING, Citigroup a ÖVAG se dělí o třetí místo s osmi trhy pro každou.

Nejvíc bankovních přepážek z mezinárodních bank v SVE má Unicredito s 1 318 pobočkami. Druhá je Erste Bank (1 207), po ní HVB/BACA (904), KBC (795) a Raiffeisen (789).

* SVE-20: Polsko°, Česká republika°, Slovensko°, Maďarsko°, Slovinsko°, Estonsko°, Lotyšsko°, Litva°, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko**, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora , Makedonie, Albánie, Kosovo, Moldavsko, Bělorusko^, Ukrajina^ a Rusko^.
° Nové členské země EU
** Přistupující země druhé vlny
*** Jihovýchodní evropské přechodové trhy

Čestmír Ondrůšek
Raiffeisenbank a.s.