Allianz vidí v demografickém vývoji předvídatelnou výzvu

Společnost Allianz SE dnes uspořádala v Budapešti tiskovou konferenci na téma současného demografického vývoje ve střední a východní Evropě. Při této příležitosti představily místní pobočky Allianz a Allianz Global Investors (AGI) svou nejnovější studii o vývoji systémů důchodového zabezpečení v 11 zemích střední a východní Evropy.

Průměrná délka života v zemích střední a východní Evropy se zvyšuje stejně jako ve většině ostatních zemí na světě. Vyšší standardy života a výživy spolu s dostupnou, stále se zlepšující lékařskou péčí jsou hlavními hnacími silami tohoto trendu nejen ve střední a východní Evropě.

Za současných podmínek se každá generace v středovýchodních zemích EU obnoví pouze zhruba z 60 procent, a populace se tedy bude snižovat. Vyšší počty přistěhovalců by mohly tento přirozený trend změny populace vyrovnat, nicméně v dohledu není žádná dostatečná imigrační vlna do těchto zemí.

V případě nedostatečného počtu imigrantů vede pokles porodnosti ke klesající populaci, a přitom rostoucí průměrná délka života zvyšuje i průměrný věk. Věková skupina lidí nad 65 let je jedinou, u které se v budoucnosti předpokládá růst. Odhady týkající se obyvatel všech středovýchodních zemí EU mluví o poklesu o 15 procent, tedy přibližně o 16 miliónů lidí, ze současných 102 miliónů na zhruba 86 miliónů v roce 2050.

Nejvýznamnějším údajem pro všechny předmětné země je nárůst podílu lidí nad 65 let do roku 2050. Přes 65 let bude jednomu člověku ze tří v Bulharsku, 28 procentům v Maďarsku a pro Polsko tento údaj činí 29 procent.

“Průměrná délka života roste, což je pro jednotlivce to nejcennější. Na druhou stranu je třeba přemýšlet o tom, jak si po odchodu do důchodu udržet životní standard. To znamená, že lidé budou muset pečlivě plánovat své finance na penzi”, řekl k tomuto demografickému vývoji Werner Zedelius, člen představenstva společnosti Allianz odpovědný za nové trhy.

Do určité míry některé země střední a východní Evropy již aktivně zareagovaly na nadcházející změny ve společnosti. Důchodové reformy přijaté za posledních patnáct let již braly v potaz tento demografický vývoj. Následkem toho se stává průběžné financování důchodových systémů méně důležité a naopak se zvyšuje důležitost fondů.

Cílem Allianz SE je být nejdůvěryhodnějším poskytovatelem finančních služeb. “Skupina Allianz vstoupila na trhy střední a východní Evropy ve velmi ranném stádiu. Od Prahy po Vladivostok máme 18 miliónů klientů. Díky naší silně rozvinuté distribuční síti vedeme s našimi klienty trvalý dialog. Vzhledem k mezinárodním zkušenostem a znalostem místních podmínek je Allianz v pozici, ve které dokáže poskytovat řešení vyhovující potřebám našich klientů, a to v celém rozsahu životního pojištění, penzijních fondů a správy majetku”, dodal Werner Zedelius.

Allianz Global Investors: Očekávaný růst penzijních trhů v zemích střední a východní Evropy je 19 procent ročně až do roku 2015

Podle nejnovější studie Allianz Global Investors osm z jedenácti analyzovaných zemí střední a východní Evropy zavedlo nové povinné příspěvkově definované penzijní systémy. Tyto systémy vytváří druhý pilíř důchodového zabezpečení, a jsou spravovány externími penzijními fondy, které nejsou spojené se zaměstnaneckými systémy.

Brigitte Miksa, ředitelka pro mezinárodní penze společnosti Allianz Global Investors, řekla: “Očekáváme, že růst penzijních trhů v zemích střední a východní Evropy dosáhne 19 procent ročně do roka 2015, což představuje nárůst celkového objemu prostředků z 51 miliard euro na 245 miliard euro.” Největším trhem je Polsko, v současnosti s šedesátipro­centním podílem na údajích za všechny trhy střední a východní Evropy. Polsko, Maďarsko a Česká republika budou dohromady představovat 80 procent očekávaného objemu trhu v roce 2015, a to i přes skutečnost, že počet obyvatel těchto zemí dosahuje pouze 55 procent celé populace.

“Zavedením povinných kapitálových penzijních účtů si země střední a východní Evropy zajistily lepší udržitelnost svých důchodových systémů ve vztahu k veřejným financím, a jsou i napřed oproti mnoha západoevropským zemím co se týče diverzifikace příjmů na penze,“ komentovala Brigitte Miksa.

Při prvním zavedení povinných individuálních penzijních účtů se země střední a východní Evropy rozhodly pro kvantitativní omezení kategorií aktiv pomocí regulace a v mnoha zemích existují limity pro držení akcií a zahraničních aktiv. Mnoho zemí také stanovilo relativní či absolutní záruky návratnosti, které mají taktéž vliv na omezení držení akcií.

Brigitte Miksa řekla: “Vlády zemí střední a východní Evropy musí najít rovnováhu mezi potřebou rozvoje národních kapitálových trhů a mezi potřebou podporování investic do penzijních fondů”.

Studie dále uvádí, že ve střední a východní Evropě již existuje trend posunu k sofistikova­nějším, celoživotním investičním strategiím za účelem nastavení rozložení aktiv podle individuálního rizika na základě věku klienta. “Některé země východní a střední Evropy již podnikly první kroky vedoucí k této strategii tím, že poskytovatelům umožnily či nařídily nabízet více než jeden fond s rozdílnými podíly akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu”, dodala Brigitte Miksa.