Allianz pojišťovně výrazně stoupl počet škod na zničených silnicích. Jak je mohou motoristé zlikvidovat?

[Tisková zpráva] Každoročně stoupá počet škod, které automobilům v zimě a těsně po ní způsobí výtluky na silnicích.

Aktuálně Allianz pojišťovna zaznamenala zhruba třetinový nárůst těchto hlášení svých klientů. Tato poškození vozidel výtluky může majitel vozu uplatnit buď ze svého havarijního pojištění, nebo z pojištění odpovědnosti správce komunikace. Z havarijního pojištění zatím činily tyto škody zhruba 5 – 7 % z celkového počtu nahlášených událostí. Letos však tohle číslo zřejmě poroste.

Škody z výtluků na silnici je možné uplatnit z havarijního pojištění, a to bez ohledu na to, zda pojistnou událost šetřila policie, či nikoliv. Pokud pojistitel vlastním šetřením nezjistí žádné pochybnosti ohledně vzniku škody nebo jejího rozsahu, vyplatí klientovi uplatňované pojistné plnění.

„Každou pojistnou událost posuzují naši likvidátoři individuálně podle skutečností a důkazů, které má klient k dispozici a předloží je k likvidaci. Výhodou, pokud událost nešetřila policie, jsou určitě fotografie, či svědectví jiných účastníků silničního provozu. Často se také stává, že vozidlo zůstává po projetí velkým výtlukem nepojízdné a řidiči volají naši asistenční službu, která událost nejen zaznamená a zdokumentuje, ale pokud je to možné, tak na místě vozidlo zprovozní, nebo odtáhne do servisu,“ vysvětluje Pavel Novotný, ředitel úseku likvidace Allianz pojišťovny.   

Nejčastějšími újmami, které klienti Allianz hlásí, jsou poškozené podvozky, disky a pneumatiky, tlumiče, ale mohou to být i rozsáhlejší poškození například při nárazu do motoru. Výjimkou není ani nehoda, při které kvůli malému kráteru v silnici nakonec řidič skončil s autem ve stromě. Ačkoliv se to mohlo zdát absurdní, příčinou této nehody skutečně byla zničená komunikace.

Pokud motorista havarijní pojištění nemá, může náhradu uplatnit z pojištění odpovědnosti za škodu správce komunikace nebo v krajním případě soudní cestou. V takovém případě musí prokázat odpovědnost příslušného správce komunikace za vzniklou škodu. Proto by poškození motoristé měli co nejlépe událost a její rozsah zdokumentovat přímo na místě.

Ale pozor! V tomto případě  nejde o pojistnou událost majitele poničeného auta, ale toho, kdo odpovídá za vozovku, po které nešťastný řidič projížděl. Jemu tedy musí motorista oznámit, co se stalo a předložit důkazy, které podpoří verzi o tom, že škoda mu vznikla na konkrétním místě a v konkrétní době. Správce komunikace se pak obrátí na pojišťovnu. Každá pojistná událost se posuzuje individuálně a vztahuje se na místa, kde správce komunikace něco zanedbal – vyfrézoval vozovku a špatně označil, neoznačil velkou díru na silnici po mrazech ap. Je zřejmé, že tam, kde by vznikla škoda na sporťáku s nízkou světlostí podvozku, majitel terénního auta ani nepostřehne, že projel po nerovnosti. Záleží tedy také na tom, jak jel rychle, zda mohl nebezpečí očekávat a zda tedy šlo o nahodilost, která je základním principem pojišťovnictví.