Seriál Zákoník práce účinný od 1. 1. 2007

Ačkoliv se mnohým kritikům platného Zákoníku práce zdá, že moc „fandí“ zaměstnancům, najde se v něm celá řada ustanovení, která mohou být velmi mrštným bičem na zaměstnance, kteří si mnohdy pletou zaměstnání s místem, kde si mohou dělat co chtějí.

Zaměstnavatel vede o svých zaměstnancích spisy. Mohou obsahovat pouze informace nezbytné k výkonu práce. Kdo smí do složky nahlédnout? Po ukončení zaměstnání zaměstnavatel vyhotoví zápočtový list. Co musí obsahovat? A jak získat podklady pro podporu v nezaměstnanosti?

Poměrně svobodná volba výkonu jiné výdělečné činnosti, kterou mohou zaměstnanci vykonávat vedle svého zaměstnání, má dva okruhy zákonného omezení. Podíváme se na ně pohledem platných ustanovení Zákoníku práce. Jaké činnosti kteří zaměstnanci nesmějí vykonávat?

Pracujete-li na významném postu, může váš zaměstnavatel požadovat uzavření tzv. "konkurenční doložky". Po ukončení pracovního poměru pak nebudete moci vykonávat stejnou činnost. Na jakou dobu lze konkurenční doložku uzavřít? Na jakou kompenzaci máte nárok?

Vedle obecných zásad náhrady škody v pracovním poměru upravuje nový Zákoník práce i specifické případy řešení náhrady škody. Odpovědní za škodu jsou tak žáci a studenti vůči školám a naopak. Jak zákon upravuje právo na náhradu škody u požárníků, zdravotně postižených nebo třeba dárců krve?

Nejtragičtější situací provázející pracovní poměr je smrt zaměstnance související s pracovním úrazem nebo jako důsledek nemoci z povolání. Na kolik si český právní systém cení života? V jaké výši získají prostředky na "přežití" pozůstalé vyživované osoby?

Zaměstnavatel se nemůže z odpovědnosti za pracovní úraz či nemoc z povolání snadno vymanit. Zaměstnanec má nárok na náhradu škody. Firma pak musí doplácet mzdu, hradit bolestné a další náklady léčby. Na co vše a za jakých okolností má zaměstnanec nárok?

Kdy je zaměstnavatel povinen nahradit svému zaměstnanci škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání? Za jakých okolností se může zaměstnavatel své odpovědnosti zprostit? V jakém rozsahu má zaměstnanec na náhradu škody nárok a kdy může zaměstnavatel náhradu zkrátit?

Zcela vymýtit pracovní úrazy a nemoci z povolání zřejmě není možné. V rámci minimalizace a snížení jejich dopadů musí zaměstnanec plnit celou řadu nařízení - a má řadu práv. Kdy můžete beztrestně odmítnout vykonat práci? A kdy můžete požívat alkoholické nápoje na pracovišti?

Zaměstnavatel musí zajistit bezpečné pracovní prostředí pro zaměstnance na svůj náklad. Součástí toho je ale též školení zaměstnanců, lékařské prohlídky pro zaměstnance vč. hrazeného pracovního volna nebo odpočinkový prostor pro těhotné a kojící matky. A nejen to...

Nový Zákoník práce věnuje velkou pozornost i úpravě problematiky ochrany zdraví při práci a zdravých pracovních podmínek. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při zajištění bezpečného pracoviště? Za ochranu zdraví zaměstnanců při práci zodpovídá. A kdo ji zaplatí?

Zaměstnanec ze zákona odpovídá za škodu způsobenou zaměstnavateli. Na co si dát pozor při uzavření dohody, z níž vyplývá odpovědnost za škodu? Kolik a za co musíte zaplatit? Zákon odlišuje různé případy způsobené škody. Tudíž se liší i výše náhrady škody a podmínky její vymahatelnosti.

Zákoník práce řeší celkem podrobně problematiku práv a odpovědnosti za škodu vzniklou v pracovním poměru. Dnes se podíváme na úpravu předcházení škodám a odpovědnosti z takové situace vyplývající. Jakou škodu může zaměstnavatel zaměstnanci připsat k úhradě? A jak se můžete bránit?

Nový Zákoník práce obsahuje i ustanovení, která upravují práva a povinnosti týkající se zabezpečování zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Při zvyšování kvalifikace má za určitých okolností zaměstnanec nárok na náhradu mzdy a pracovní volno. Kdy a v jakých případech? Co je to "kvalifikační dohoda"?

Překážky v práci mohou být na straně zaměstnance i zaměstnavatele. V některých případech náleží náhrada mzdy. Kdy a v jaké výši? Zaměstnavatel při snížení odbytu může i snížit náhradu mzdy až na 60 %! A pokud nepracujete z "obecně prospěšných důvodů", může na vás dobročinná organizace doplatit...

Dovolená a osobní překážky v práci nemusí být zdaleka jediným volnem, které od zaměstnavatele dostanete. Je celá řada zálib a koníčků, které jsou v "obecném zájmu" podporovány - a zaměstnavatel je musí respektovat. Jakou činností se můžete v pracovní době zabývat a dostanete na ni volno?

Zákon pamatuje na překážky v práci z důvodu lékařské prohlídky, doprovodu dětí, partnera či rodičů k lékaři, ale též při zpoždění hromadné dopravy nebo stěhování. Kdy má zaměstnanec nárok "jen" na volno a kdy i na náhradu mzdy? A kdy musí zaměstnavatel "proplatit" hledání nové práce?

Dnešní pokračování v listování v novém Zákoníku práce věnujeme aktuální problematice překážek v práci na straně zaměstnance a podmínkám, za nichž je neúčast zaměstnance v práci omluvena a případně i finančně zabezpečena. Kdy máte nárok na pracovní volno s náhradou a kdy bez náhrady mzdy?

Zákoník práce upravuje i aktuální problematiku poskytování mateřské a rodičovské dovolené. V jaké délce má nárok zaměstnanec a zaměstnankyně na mateřskou a rodičovskou dovolenou? Jaká je aktuální výše rodičovského příspěvku a na jaké sociální dávky mají rodiče nárok?

Práce přesčas je výjimečným nástrojem, ale zaměstnavatel ji může zaměstnanci nařídit. Za jakých podmínek a v jakém rozsahu? Jaké limity má noční práce a na co má zaměstnanec pracující v noci nárok? Zaměstnavatel musí evidovat odpracovanou dobu - a zpřístupnit evidenci pracovníkovi.

"Práce" není jen práce, ale patří k ní neodmyslitelně i odpočinek. Jak může zaměstnavatel zredukovat přestávky na jídlo a "víkend"? Nenechte si všechno líbit! Víte, na co máte podle Zákoníku práce nárok? A kdy se vám přestávka na jídlo započítá do pracovní doby?

Kdy a v jakém rozsahu budeme pro svého zaměstnavatele pracovat, patří k podstatným otázkám, které při uzavření pracovního poměru zajímají každého z nás. Na jakou volnost máte právo a jak vás zaměstnavatel může nutit trávit čas v práci? A jak je to s pracovní dobou?

Patříte mezi zaměstnance, kteří nestíhají vyčerpat celou dovolenou? Nebo si chcete "naspořit" více dovolené? Pak vězte, že vaše právo na dovolenou může zaniknout. Zaměstnavatel vám může též nařídit čerpání dovolené. Jakou volnost máte při stanovení termínu dovolené podle nového Zákoníku práce?

Dovolenou zaměstnavatel zaměstnanci musí poskytnout minimálně v rozsahu 4 týdnů pro soukromé zaměstnavatele a 5 týdnů pro státní organizace v kalendářním roce. Za jakých okolností vám musí dát dovolenou delší? A jakou dovolenou dostanete, když budete měnit zaměstnavatele?

Ukončení pracovního poměru má svá striktní pravidla. Pokud je zaměstnavatel nebo zaměstnanec nedodrží, následují ostré sankce. Co můžete vymoci na zaměstnavateli, který vás vyhodil v rozporu se Zákoníkem práce, a co naopak může zaměstnavatel požadovat po vás? Jak správně postupovat?

Dnešní díl seriálu o novém Zákoníku práce věnujeme skončení pracovního poměru. Právní úprava - jako tomu bylo v předchozím zákoně - výrazně straní zaměstnancům; o to více pozornosti by měli věnovat těmto zákonným ustanovením zaměstnavatelé, aby při jejich aplikaci "nenarazili"...

Zákoník práce pamatuje na práci vykonávanou mimo pravidelné pracoviště. Vedle klasické pracovní cesty je možné zaměstnance také přeložit na jiné pracoviště a nechat ho vykonávat jinou práci než sjednanou v pracovní smlouvě. Za jakých okolností? Kdy zaměstnavatel zaměstnance převést musí?

Pružnost pracovního poměru zvyšují zaměstnavatelé často úvazky na dobu určitou. To se zákonodárcům nelíbí, a tak v rámci zvýšení stability pracovního poměru "dobu určitou" omezují. Ani flexibilita v rámci zaměstnavatele není neomezená. Kdy může převést pracovníka na jinou práci?

Nový Zákoník práce nabývá účinnosti 1. 1. 2007, a čteme v médiích, jaká hrůza nás čeká. Žijeme ale v právním státě, kde je nutné respektovat platné a účinné právní normy. Proto budeme bez emocí informovat o jeho podstatném obsahu. Vždyť paragrafy jsou tu od toho, aby se dodržovaly...