Tamara z Tesly – kdysi slavná, nyní zapomenutá

Tlak americké vlády zastavil podle listu The Washington Post prodej šesti radarových systémů Tamara v hodnotě 90 milionů dolarů do Iránu. Důvod je jednoduchý. Podle výrobce radaru, Tesly Pardubice, je Tamara schopna zachytit i bombardér B-2 Stealth, který je pro ostatní radary neviditelný.

Tato zpráva se v českých médiích objevila před 17 lety. Pamatujete na Tamaru a vlastně… i na samotnou Teslu? 

Rodinné stříbro v krizi

Tesla Pardubice byla jednou z firem, které byly označovány za rodinné stříbro. Přesto byla prodána do soukromých rukou. V květnu 1995 ji v rámci privatizace koupila firma HTT Praha za 155 milionů korun. To už Tesla zaměstnávala 2 700 lidí, o polovinu méně než bylo v předchozích letech obvyklé. Zároveň čelila ztrátě trhů a ani další výhledy neměla zrovna růžové.

Pohled na samotnou privatizaci je velmi zajímavý. Účetní hodnota majetku Tesly dosahovala téměř 800 milionů korun, Fond národního majetku (FNM) i proto očekával prodejní cenu kolem 620 milionů korun. Několik podmínek zahrnovalo i zachování „efektivní míry zaměstnanosti“. Dvě školky dostalo město a prodeje částí firmy nebyly doporučeny. To vše lze vyčíst z privatizačního projektu. 

Podnik je v kritické ekonomické situace, proto nelze privatizovat prostřednictvím kuponové metody, jak se původně navrhovalo. Proto doporučujeme privatizaci navrženou vedením podniku, tedy přímý prodej společnosti HTT s.r.o. Praha, uvádí se v posudku FNM. Ministerstvo průmyslu a obchodu jen připsalo, že zahraniční partner – firma Thomson, ve IV. čtvrtletí ustoupila od záměru kapitálově vstoupit do celého podniku a svůj zájem omezila jen na radiolokační techniku.

Nenechte si ujít České finanční skandály

Jak vypadal projekt privatizace

Celý privatizační projekt má se všemi přílohami asi sedm centimetrů na výšku, ale z dnešního pohledu postrádá přinejmenším jednu důležitou věc: zabývá se téměř výhradně aktivy podniku, nikoliv pasivy, tedy zdroji financování. Projekt je tedy dlouhým soupisem majetku, aniž by se vedení podniku, které projekt připravilo, zabývalo příliš tím, že existuje i druhá strana rozvahy – pasiva. V tomto ohledu jsou si privatizační projekty z té doby velmi podobné. 

Podniky totiž od přelomu šedesátých a sedmdesátých let s úvěry prakticky nepracovaly. Zdroje na investice jim byly přidělovány státem, takže vedení firem ztratilo postupně schopnost vidět podnikání v logice rozvahy – na jedné straně majetek, na straně druhé zdroje k financování. Stát udělal z firem invalidy, kterým jakoby zbyla jenom jedna noha – majetek. Proto se i privatizační projekty předhánějí v popisu majetku, aniž by bylo patrné, kde na něj chtějí firmy vzít. 

Kde je vlastně Tesla?

Avšak zpět k pardubickému rodinnému stříbru s perlou – Tamarou – ve svém výrobkovém portfoliu. Areál fabriky dnes ještě svým způsobem existuje, ale je v dezolátním stavu. Podle médií bude nejspíš postupně zlikvidován, ale k příčinám bankrotu Tesly ještě se vraťme několik let do minulosti. 

Bankrot hrozí vojensky důležitému podniku HTT Group Tesla Pardubice, v němž se vyrábějí špionážní radary Tamara a Borap. O vyhlášení konkursu na tento podnik usiluje Fond národního majetku, protože z doby privatizace mu tento podnik dluží 155 miliónů korun, napsal v roce 1997 deník Právo a navíc uvedl, že osud firmy závisel na tom, zda vyveze radiolokátor Tamara. Kam? Do Kyrgyzstánu. A to se (asi naštěstí) nepovedlo. Firma šla na konci roku 1998 do konkurzu, ze kterého už se nedostala a skončila úplně. Škoda. 

Box 1: Privatizace – právě 20 let poté

Právě před dvaceti lety začal v tehdejším Československu celý privatizační proces – nejdříve malou privatizací, od listopadu 1991 pak i velkou, v jejímž rámci byl majetek firem prodáván (rozdělován) pomocí tzv. kuponů. V osmidílném seriálu vám postupně přineseme několik příběhů, které ilustrují dobu na začátku devadesátých let. Snad vás návrat do minulosti bude bavit.

Box 2: Privatizační projekt – co je to? 

Obvykle svůj projekt sepsalo vedení firmy, která byla privatizována. Nemluvíme ovšem o kuponové metodě, ale o přímých prodejích. Ředitelé podniků měli nejlepší informace, bylo pro ně jednoduché sepsat projekt, co by se mělo s jejich podnikem stát. Projekty byly schvalovány na Fondu národního majetku, který byl v 90. letech jednou z klíčových privatizačních institucí.