Finanční fórum Zlaté koruny se věnovalo dopadům hypoteční krize na světovou i českou ekonomiku

Letošní Finanční fórum Zlaté koruny představilo zajímavé zahraniční hosty a především v současné době neobyčejně aktuální téma. Již název Hypoteční krize – Globální problém globálních trhů dává tušit, že tentokrát bylo o čem diskutovat a přemýšlet. Hypoteční krize totiž zdaleka není jen jedním z největších problémů americké ekonomiky, ale ovlivňuje a ohrožuje růst ekonomiky dalších států. Její negativní dopady jsme pocítili i u nás.

Dnes je již možné zpětně zhodnotit hlavní příčiny této největší globální finanční krize prvního desetiletí tohoto století, jejíž konečný účet není ještě zdaleka uzavřen a jejíž důsledky budou zřejmě dlouhodobější, než se očekávalo. Na finančních trzích v této chvíli stále není rozhodnuto, co bude dál. Prognózy dalšího vývoje zaujímají velmi širokou škálu od nadějně optimistických až po krajně pesimistické. Pravda, jak se shodla většina účastníků finančního fóra, bude zřejmě někde uprostřed. Zatím převažuje mírný, i když poněkud časově odložený optimismus. Kdy opět nastane oživení nikdo neví. Zpráva Mezinárodního měnového fondu o globální finanční stabilitě z letošního dubna vyznívá na pozadí převážně optimistických vizí dosti chmurně. MMF v této zprávě odhaduje, že celkový rozsah ztrát spojený s krizí amerického hypotečního trhu se bude pohybovat kolem 945 miliard dolarů, což představuje zhruba 8% amerického HDP.

Jak na Finančním fóru Zlaté koruny uvedl náměstek ministra financí Milan Šimáček, ani Česká republika se v letošním a příštím roce nevyhne poklesu reálného HDP. Podle jeho slov v současné době pro českou ekonomiku představuje největší nebezpečí růst cen surovin. Ztráty prozatím tlumí silná koruna, protože většina komodit se obchoduje v dolarech. Optimističtěji nás může naladit prognóza Antona Marcinčina, ekonoma Světové banky, podle něhož dopady hypoteční krize na region střední a východní Evropy budou minimální. Jedním z důvodů, proč se u nás nedá očekávat dramatické zpomalení ekonomického růstu, je dosud nevyčerpaná rezerva poměrně laciné a kvalitní pracovní síly.

Široce se na Finančním fóru Zlaté koruny diskutovalo o tom, jak vlastně hypoteční krize vznikla, kde došlo k chybám, kdo ji zavinil a jaké poučení si v této fázi z tohoto otřesu můžeme vzít. Jean-Marie Bouroche, ředitel Mezinárodního vědeckého výboru skupiny CRIF poukázal na problém nedostatečného hodnocení rizikovosti úvěrů, které v USA nezvládli. Podobný názor má Martin Upton, vedoucí katedry řízení na Open University, Business School. Podle Herberta G. Pfeiffera, prezidenta Asociace evropských stavebních spořitelen je na vině příliš složitý model sekuritizace aktiv, kterému lidé příliš nerozumí. Varoval dále před přílišným optimismem. Konec krize je ještě daleko a „to nejhorší teprve přijde“. Ve Spojených státech ještě nedošlo k odhalení všech špatných půjček. Zabavování nemovitostí pro nesplácení hypoték letos postihne 2 miliony lidí, v příštím roce mohou být postiženy další 2 miliony dlužníků. Jan Frait, náměstek ředitele samostatného odboru ekonomického výzkumu a finanční stability ČNB upozornil na to, že na krizi měly výrazný podíl nízké úrokové sazby, které v USA přispěly k rozvoji „stínového bankovního systému“. Proto by centrální banky měly situaci pečlivě vyhodnocovat. V České republice podle něj krize finančního trhu nehrozí, protože banky jsou opatrnější vůči rizikovým investicím.

Řada účastníků diskuse upozorňovala i na to, že vinu na hypoteční krizi měla nízká informovanost kupujících, kteří příliš důvěřovali nejrůznějším nabídkám, nedokázali odhadnout své možnosti vysoké úvěry na bydlení splácet a o nabízených produktech měli minimální anebo vůbec žádné znalosti. Toto poučení o nutnosti vzdělávání klientů a veřejnosti je univerzální, platí v každé době a rozhodně i pro nás.

Více informací zde.