Sirotčí důchod
Sirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti, kterému zemřel rodič či osvojitel, nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče. Pokud dítěti zemřou oba rodiče, má nárok na sirotčí důchod po každém z nich. Nárok na sirotčí důchod naopak nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi a zaniká osvojením.
Nezaopatřené dítě má nárok na sirotčí důchod po svém rodiči či osvojiteli nebo po osobě, která dítě převzala do péče, jestliže rodič (osvojitel) nebo tato osoba:
- pobírala starobní důchod nebo
- pobírala invalidní důchod (bez ohledu na stupeň invalidity) nebo
- ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní či starobní důchod nebo
- zemřela následkem pracovního úrazu.
Počínaje 1. lednem 2012 pro nárok na sirotčí důchod stačí, pokud zemřelý získal ke dni smrti alespoň polovinu doby pojištění potřebné pro vznik nároku na invalidní důchod.
Od 1.1.2012 také náleží sirotčí důchod po osobě, která převzala dítě do péče jen v případě, pokud dítě bylo zemřelou osobou převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy nebo do společné výchovy manželů.
Kdo má nárok na sirotčí důchod
Sirotčí důchod je vyplácen nezaopatřenému dítěti. Za to se podle zákona o důchodovém pojištění považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže:
- se soustavně připravuje na budoucí povolání,
- se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
- z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání se pak podle zákona rozumí studium na střední nebo vysoké škole v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu v České republice.
Jaká je výše důchodu
Sirotčí důchod se skládá ze dvou složek – základní výměry a procentní výměry. Výše základní výměry důchodu činí 2270 Kč měsíčně.
K této částce se pak přičítá procentní výměra, která u sirotčího důchodu dosahuje 40 % procentní výměry:
- starobního důchodu nebo
- invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.
při stanovení výše procentní výměry sirotčího důchodu ke dni úmrtí
Při obnově sirotčího důchodu platí, že výše procentní výměry nesmí být nižší než procentní výměra, která náležela ke dni zániku nároku na sirotčí důchod.
Důchod je vyplácen v hotovosti prostřednictvím České pošty, nebo pokud o to příjemce požádá, bezhotovostně na jeho účet u bankovního ústavu.
Jak požádat o sirotčí důchod
Žádost o sirotčí důchod lze sepsat na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), pod kterou spadá bydliště žadatele. Ta ji poté postoupí České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), která rozhodne, zda bude sirotkovi důchod přiznán či nikoliv. Nezaopatřené děti starší 18 let podávají žádost o sirotčí důchod samy, za nezletilé děti ji podává jejich zákonný zástupce.
Při žádosti o sirotčí důchod je podle ČSSZ třeba předložit tyto dokumenty:
- občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,
- úmrtní list zesnulého,
- rodné listy dětí.
- Pokud osoba, po které se žádá o pozůstalostní dávku, dosud nepobírala vlastní důchod, předkládá pozůstalá osoba ještě veškeré doklady týkající se zesnulé/ho, které se předkládají k žádosti o starobní, případně invalidní důchod
- občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,
- doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném),
- muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby,
- ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí,
- potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání),
- pokud občan chce důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet“,
- doklady prokazující zaměstnání v cizině,
- chybí-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost – potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecká prohlášení aj.,
- evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání – předkládá je zaměstnavatel, a to na vyžádání OSSZ.