Státní důchodový systém

V České republice je zaveden tzv. průběžný státní důchodový systém. To znamená, že současní plátci sociálního pojištění hradí důchody současným příjemcům penzí. Vzhledem k vývoji populace je současný systém neudržitelný a musí být v nejbližší době reformován, k tomu je však zapotřebí politické vůle.

Jaké penzijní dávky jsou poskytovány?

1. Starobní důchod
2. Invalidní důchod
3. Vdovský nebo vdovecký důchod
4. Sirotčí důchod

Kdo má na důchod nárok?

Podmínky pro získání nároku na důchod jsou pro jednotlivé typy různé, nicméně obecně platí, že na důchod mají nárok ti, kdo byly pojištěni alespoň po dobu stanovenou zákonem a dosáhli důchodového věku nebo má sníženou schopnost k výdělečné činnosti.

Co je to náhradní doba pojištění?

Kromě zaměstnání se do doby pojištění započítávají i tzv. náhradní doby. To je období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné a přesto se tato doba započítává do potřebných let pojištění pro důchod v případě, že doba pojištění trvala alespoň rok.

Náhradních dob je v současnosti devět. V celém rozsahu se započítává výkon vojenské služby, péče o dítě a péče o bezmocnou/zá­vislou osobu.

Zbývajících šest náhradních dob se pro výši důchodu započítává pouze z 80 %. Pro účely nároku na starobní důchod se všechny náhradní doby hodnotí v plném rozsahu, pokud byly získány před 1. 1. 2010. Ty z náhradních dob, které se pro účely výše důchodu redukují na 80%, se pro účely nároku na důchod rovněž redukují na 80%, jestliže byly získány po 31. 12. 2009.

Náhradní doba se týká:

• osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před r. 2010,
• osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. V rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočte se doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a) a odst.2 a doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního předpisu nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění,
• osob se zdravotním postižením zařazených v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,
• osob konajících vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,
• osob konajících civilní službu (do roku 2004),
• osob pečujících osobně o dítě ve věku do čtyř let,
• osob pečujících osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I, II, III nebo IV, pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu,
• poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z českého pojištění, do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod. Za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se pro účely účasti na pojištění považují také osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních zákonů,

Náhradní doba se týká také osob, u nichž po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění podle zvláštního předpisu, trvá:

• dočasná pracovní neschopnost, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního předpisu,
• karanténa nařízená podle zvláštního právního předpisu v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu,
• podpůrčí doba pro poskytování ošetřovného,
• podpůrčí doba pro poskytování peněžité pomoci v mateřství v období před porodem.  

Pouze u náhradní doby péče o dítě do čtyř let věku se nevyžaduje péče o ně na území České republiky.

Kde žádat o důchod

Žádost o důchod sepisují s občany okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušné podle místa jejich trvalého bydliště, a to na předepsaných tiskopisech. V Praze lze žádost sepsat na Pražské správě sociálního zabezpečení (PSSZ), v Brně na Městské správě sociálního zabezpečení (MSSZ). Na okresní správě sociálního zabezpečení lze také požádat o předběžný výpočet výše důchodu.

Jak jsou důchody zvyšovány?

Nově by se neměla valorizace odvíjet od nařízení vlády. Růst penzí se tak bude odvozovat od růstu indexu spotřebitelských cen a od růstu reálných mezd.

Základní výměry penzí se zvyšují tak, aby základní výše činila 9 % průměrné mzdy s tím, že se zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru. Procentní výměry se zvýší o tolik procent, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry a procentní výměry odpovídal zvýšení průměrného důchodu stanoveného ve výši součtu růstu cen a jedné třetiny růstu reálné mzdy.

V roce 2012 dochází k valorizaci základní výměry o 40 Kč na 2270 Kč a procentní výměry o 1,6 %.

O 1,6 % se zvýší také příplatky k důchodu (například příplatek za křivdu způsobenou komunistickým režimem nebo za účast v boji za vznik a osvobození Československa).