Onemocněla vám babička, která s vámi sdílí společnou domácnost, a vy byste nyní potřebovali zůstat doma a pečovat o ni? Nebo se musíte postarat o potomka, kterému z důvodu epidemie zavřeli školu? Nižší příjem vám v takovém případě může vykompenzovat ošetřovné. Pokud chcete vědět, kolik peněz za ošetřování člena rodiny dostanete, vyzkoušejte naši přehlednou kalkulačku.
Nevíte si rady, jak provést výpočet ošetřovného? Ačkoliv se to může zdát na první pohled složité, naše jednoduchá kalkulačka ošetřovného vyřeší celou situaci za vás. Stačí jen zadat počet dnů ošetřování a denní či měsíční vyměřovací základ. Po kliknutí na tlačítko „Spočítat“ se vám pak zobrazí výsledná částka i přehledný graf.
Ošetřovné, které se někdy lidově označuje také jako "paragraf na dítě" nebo "ošetřovačka", je jednou z dávek českého systému nemocenského pojištění. Dále sem patří nemocenské, dlouhodobé ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, otcovské a také vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Na ošetřovné (OČR) má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat, jelikož ošetřuje nemocného člena domácnosti nebo pečuje o zdravé dítě mladší 10 let, jehož školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (například z důvodu epidemie, havárie či jiné nepředvídatelné události). Nárok na ošetřovné vzniká také v případě, že dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.
Pravidla pro vyplácení ošetřovného i dlouhodobého ošetřovného jsou stanovena v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Hlavní podmínkou, abyste mohli tuto dávku čerpat, je skutečnost, že jste jako zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Tato účast obvykle vzniká v den nástupu do zaměstnání a zaniká dnem skončení pracovního poměru.
Ošetřovné se vyplácí od prvního dne ošetřování člena rodiny, ale maximálně po dobu 9 kalendářních dní. Rodiče se mohou v průběhu ošetřování jednou vystřídat, ale maximální doba ošetřování se tím neprodlužuje. Jedinou výjimku zde činí osamělí zaměstnanci (samoživitelé), kteří mají v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku. U nich je tato doba prodloužená na 16 kalendářních dní.
Další z podmínek nároku na ošetřovné udává, že ošetřovaná osoba musí žít se zaměstnancem, který ji ošetřuje nebo o ni pečuje, ve stejné domácnosti. To ovšem neplatí, pokud jde o dítě mladší 10 let, které ošetřuje jeden z jeho rodičů. V případě rozvodu manželů a svěření potomka do společné či střídavé péče se totiž za domácnost považují domácnosti obou rodičů.
O tom, zda člověk skutečně potřebuje ošetřování nebo péči, rozhoduje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, nebo orgán ochrany veřejného zdraví (zpravidla KHS). Pokud někdo z nich shledá, že zde opravdu vzniká nárok na OČR, vystaví Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče). Tento tiskopis musí zaměstnanec neprodleně předat svému zaměstnavateli, který následně potřebné podklady pro výplatu ošetřovného předá příslušné OSSZ.
Kromě toho existuje také speciální tiskopis s názvem Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy), který zaměstnanci ve dvou vyhotoveních vystaví výchovné zařízení, které jeho dítě navštěvuje. Zaměstnanec poté ještě musí doplnit část B tiskopisu a vše neprodleně předá svému zaměstnavateli.
Některým osobám nárok na ošetřovné nevzniká. V první řadě se jedná o zaměstnané rodiče dětí, na něž jiná osoba pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. Toto omezení pak neplatí pouze v případě, že zmíněná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a z toho důvodu nemůže o dítě v současné době pečovat.
Ošetřovné se vyplácí za každý kalendářní den ošetřování (vždy od prvního dne) a stejně jako u nemocenského se do této doby počítají také víkendy. Pokud jde o výpočet OČR a výši dávky, momentálně činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Pokud chcete zjistit, jakou částku dostanete za OČR, výpočet zahrnuje především průměrný denní příjem za rozhodné období, kterým je obvykle 12 kalendářních měsíců před měsícem, kdy vznikla potřeba péče. Průměrný denní příjem se dle zákona o nemocenském pojištění dále upravuje pomocí tří redukčních hranic, čímž vznikne redukovaný denní vyměřovací základ.
Denní vyměřovací základ se pro účely ošetřovného redukuje stejně, jako je tomu při výpočtu nemocenského. Redukční hranice v roce 2023 vypadají následovně:
Paní Milena Motyčková má průměrnou hrubou měsíční mzdu 45 tisíc korun. Ve školním zařízení, kam denně dochází její sedmiletá dcera, byla ovšem vyhlášena chřipková epidemie a paní Milena s ní tedy musí zůstat doma. Volno kvůli chřipce bude trvat od pondělí do pátku, tedy 5 dní, během kterých vzniká paní Mileně nárok na ošetřovné.
Vzhledem k hrubé mzdě činí redukční základ paní Mileny 540 000 Kč (12 x 45 000) a denní vyměřovací základ poté 1479,45 Kč (540 000 / 365). Budou se jí tedy týkat pouze první dvě redukční hranice:
Když tato dvě čísla sečteme, vyjde nám zaokrouhlená částka 1328. Tu je však nutné následně zredukovat na 60 % (aktuální výše dávky). Výsledný redukovaný denní vyměřovací základ tedy bude 796,80 Kč, zaokrouhleně 797 Kč.
Pokud bude paní Milena pobírat ošetřovné za 5 dní, dostane od státu 3985 Kč, což vám potvrdí i naše OČR kalkulačka. Tam stačí zadat počet dnů ošetřování (v našem případě 5) a denní vyměřovací základ (v našem případě 1479,45 Kč).
O nároku na ošetřovné člena rodiny rozhoduje příslušná OSSZ (podle sídla zaměstnavatele nebo jeho účtárny). V případě, že zaměstnanec splnil dané podmínky a jeho žádost byla schválena, nezasílá se mu již žádné rozhodnutí. Příslušná OSSZ mu pouze vyplatí přiznanou dávku a současně s tím obdrží zaměstnanec také oznámení o druhu dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou mu byla dávka vyplacena.
OSSZ vyplácí ošetřovné na dítě či nemocnou osobu nejpozději do 1 měsíce, který následuje po dni, kdy jí byly doručeny řádně vyplněné podklady. Způsob výplaty si přitom určuje samotný příjemce dávky a peníze tedy může dostat na bankovní účet, nebo v hotovosti prostřednictvím pošty.
Spoustu lidí také zajímá, jaké jsou při ošetřování člena rodiny vycházky. Jelikož zaměstnanec, kterému vzniká nárok na ošetřovné, sám nemocný není, jeho vycházky by měly být neomezené (za předpokladu že je současně zajištěna péče o dítě či nemocnou osobu). OSSZ by vás tedy kontrolovat neměla a ven můžete chodit i s ošetřovanou osobou, pokud jí lékař vycházky nezakázal.
Co dělat, jestliže trvá ošetřování člena rodiny déle než 9 dní? Od června 2018 lze žádat také o tzv. dlouhodobé ošetřovné, což je další z dávek českého systému nemocenského pojištění. Tato dávka slouží lidem, kteří se starají o blízké s vážnou chorobou či po těžkém úrazu, a poskytuje jim přiměřenou náhradu běžného příjmu, aniž by přišli o práci nebo museli po celou dobu čerpat dovolenou.
Do okruhu lidí, kteří mohou za splnění podmínek pobírat dlouhodobé ošetřovné z důvodu dlouhodobé celodenní péče o osobu blízkou, se řadí:
Předpokladem pro uznání nároku na dlouhodobé ošetřovné je kromě účasti na nemocenském pojištění také hospitalizace ošetřované osoby, která trvala minimálně 4 po sobě jdoucí kalendářní dny. Další podmínkou je potřeba celodenní péče v domácím prostředí alespoň po dobu 30 dnů následujících po propuštění z nemocnice.
Dlouhodobé ošetřování člena rodiny či jiné osoby má ovšem i jednu specifickou podmínku, a to souhlas ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče pro toho, kdo se o ni bude starat a dávku pobírat. Dávku je pak možné čerpat až po dobu 90 dní. Další nárok následně může vzniknout ve chvíli, kdy uplyne dvanáct měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče. Pokud jde o výši dávky, počítá se stejně jako klasické ošetřovné.