No, případ je to rozhodně zajímavý, ale bez znalosti smlouvy je obtížné s k němu vyjádřit. Ale přece jen - zvážili jste i následující aspekty ? :
1. Jak dlouho se to již táhne ? Tj. jak dlouho již trvá stav, kdy paní má povinnost zaplatit, ale nezaplatila. Věřitel neučinil žádné právní kroky ? Dost podivné.
Mně to totiž připadá, že se povedený syn domluvil s věřitelem, jak svou matku připravit o byt. Tj. vezmu asi půjčku, ta nebude splacena, byt prodáme a o peníze se rozdělíme.
Z dotazu i diskuse totiž vyplývá, že peníze vlastně vymáhá syn, tj. druhý dlužník, zatímco věřitel je v pozadí.
2. Jak byly peníze vyplaceny ? Bankovním převodem ? Nebo hotově ? Protože pokud hotově, měl by být na dokladu o převzetí peněz i její podpis (společně a nerozdílně, že ). Je ve smlouvě věta o tom, jak budou peníze vyplaceny ? Je to smlouva o pújčce nebo o úvěru ? (Jsem si vědom, že zatím není smlouva k dispozici).
3. Pochází půjčené peníze z legálních zdrojů ? Byly řádně zdaněny ? Zkusil bych (samozřejmě neoficiální formou !!) získat informace z finančního úřadu o věřiteli.
4. První starostí jakéhokoliv věřitele je vždy zjistit, jak se mi vrátí půjčené peníze, tj. jestli dlužník bude schopen půjčenou částku vrátit. Jak nad tím tak přemýšlím, v tomto případě věřitel jednal neuvěřitelně lehkomyslně. Půjčil peníze důchodkyni, jejiž jediným příjmem je důchod a synovi, který dluží, na koho se podívá - což mu pravděpodobně bylo známo. Tj. soudnému člověku by mělo být jasné, že půjčené peníze již neuvidí. Nepůjčoval tedy náhodou již s vědomím, že dlužníci nebudou nikdy schopni peníze vrátit -zvlášt s ohledem na vysokou smluvní pokutu ? Lze takovéto jednání vůbec označit za zákonné ?
Možná výše uvedené k pozitivnímu řešení nepovede, ale vzhledem k půjčené částce i naběhlému úroku z prodlení bych určitě prozkoumal i tyto okolnosti.