Zahraniční obchod
Zahraniční obchod sehrává v každé ekonomice velký význam, zvláště pak v malé, jakou je například i ČR. Ve statistice se o něm hovoří jako o obchodní bilanci, která je výsledkem rozdílu vývozu a dovozu.
ČSÚ definuje vývoz a dovoz následovně:
Po vstupu České republiky do Evropské unie je zahraniční obchod České republiky souhrnem vnitrounijního obchodu (tj. obchodu se členskými státy EU) a obchodu se třetími zeměmi.
Vývoz
Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se tak skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí.
Dovoz
| Období | Vývoz | Dovoz | Bilance |
|---|---|---|---|
| 1993 | 421,6 | 426,1 | –4,5 |
| 1994 | 458,8 | 498,4 | –39,5 |
| 1995 | 566,2 | 665,7 | –99,6 |
| 1996 | 601,7 | 754,7 | –153,0 |
| 1997 | 709,3 | 859,7 | –150,5 |
| 1998 | 834,2 | 914,5 | –80,2 |
| 1999 | 908,8 | 973,2 | –64,4 |
| 2000 | 1 121,1 | 1 241,9 | –120,8 |
| 2001 | 1 268,1 | 1 385,6 | –117,4 |
| 2002 | 1 254,9 | 1 325,7 | –70,8 |
| 2003 | 1 370,9 | 1 440,7 | –69,8 |
| 2004 | 1 722,7 | 1 749,1 | –26,4 |
| 2005 | 1 867,6 | 1 830,0 | 38,6 |
| 2006 | 2 144,6 | 2 104,8 | 39,8 |
| 2007 | 2 479,2 | 2 391,3 | 87,9 |
Zdroj: ČSÚ
Od počátku devadesátých let se spolu s otevíráním naší ekonomiky vůči zahraničí výrazným způsobem zvyšuje dovoz i vývoz, přičemž tento trend nabývá v souvislosti s přičleněním země do EU na své dynamice. Vývoj je zřejmý nejen z předchozí tabulky, ale i z následujícího grafu.
Vývoj zahraničního obchodu
Zdroj: ČSÚ
V čem spočívá význam zahraničního obchodu?
Jednou ze složek HDP je i tzv. čistý export, což je rozdíl vývozu a dovozu. Tento rozdíl zároveň určuje i obchodní bilanci, proto je také její vývoj bedlivě sledován. Bilance zahraničního obchodu ČR byla až do roku 2004 prakticky trvale deficitní a až v roce 2005 se tento trend začal obracet. Tento vývoj ilustruje následující graf:
Bilance zahraničního obchodu
Zdroj: ČSÚ
Vývoj HDP je proto logicky závislý na vývoji dovozu i vývozu, což lze ilustrovat prostřednictvím následujícího grafu, v němž jsou zachyceny meziroční změny všech tří veličin v procentech a jejich vývoj v letech 1996 až 2007.
Zdroj dat: ČSÚ
Důležitou roli pro zahraniční obchod sehrává kurz české měny vůči ostatním měnám, neboť určuje hodnotu, za kterou se bude domácí zboží prodávat v zahraničí a naopak. I haléřová změna kurzu totiž znamená ztrátu pro jednoho a zisk pro druhého. Přesto není nutné sledovat vývoj všech světových měn, stačí se zaměřit pouze na měny relevantní. Z hlediska zahraničního obchodu půjde logicky o měny těch zemí, z nichž pochází většina dovozců a do nichž míří většina českých vývozů. Představu o struktuře českého vývozu lze získat prostudováním následujícího grafu:
Struktura vývozu a dovozu
Zdroj: ČSÚ
Většina českých vývozů směřuje na trh zemí Evropské unie, přičemž z velké části jde o německý trh. Z těchto důvodů sehrává v českém zahraničním obchodě zásadní roli měna euro. Pro ilustraci vztahu mezi kurzem měny a vývojem domácího vývozu můžeme využít data o českém vývoji vývozu a kurzu koruny očištěného o vliv inflace (reálný efektivní kurz) za roky 2001 – 2007 v procentech.
Zdroj dat: ČSÚ
Obě křivky se téměř vždy lámou ve stejném časovém období a zpravidla se „vydávají“ opačným směrem. Důvodem pro existenci tohoto jevu je to, že každé posílení domácí měny znevýhodní a zdraží české vývozy a tím dochází ke zpomalení tempa jejich růstu. Budeme-li vycházet z dosavadních dat, můžeme pro vztah vývoje kurzu koruny a změn vývozu zkonstruovat pro jeho popis následující funkci:
Pochopitelně nelze konstatovat, že kurz měny je jedinou determinantou vývozu, respektive dovozu. Dalšími důležitými faktory jsou i události politického rázu (mezinárodní smlouvy, celní dohody atp.) a další ekonomické faktory (vývoj hospodářství v zemích, do nichž vývoz směřuje, vývoj produktivity práce atp.).
