Průmysl
Český statistický úřad definuje průmyslovou výrobu následovně:
Průmyslová výroba je charakterizována Indexem průmyslové produkce (dále IPP), který je počítán v souladu s mezinárodními standardy.
Index průmyslové produkce (IPP) měří vlastní výstup průmyslových odvětví i průmyslu celkem očištěný od cenových vlivů. Jedná se o základní ukazatel konjunkturální statistiky průmyslu. Při jeho výpočtu se z větší částí vychází z tržeb za vlastní výrobky a služby přeceněné do stálých cen. V případě vybraných odvětví charakterizují vývoj odvětví fyzické objemy produkce výrobkových reprezentantů. Index je primárně počítán jako měsíční bazický index, v současné době k průměrnému měsíci roku 2000, a to na úrovni dvouciferného oddílu OKEČ.
Z definice vyplývá, že změny průmyslové výroby v pojetí statistiky nám pomáhají získávat představu o tom, jak se v dané chvíli daří výrobní sféře. Kromě posuzování průmyslové výroby jako takové lze pochopitelně volit i zástupné ukazatele, kterými mohou být v tomto případě tržby z průmyslové činnosti. Nedostatkem tohoto ukazatele je zejména výrazné zkreslení v důsledku změn cen průmyslových výrobců.
Zdroj dat: ČSÚ
V obrázku jsou zobrazeny obě veličiny a je zřejmé, že ačkoliv nejsou vždy zcela totožné, můžeme v případě ukazatele tržeb z průmyslové činnosti dobře odhadnout, v jakém směru se bude vyvíjet průmyslová výroba, zejména to, zda bude v následujícím období tempo růstu průmyslové výroby zvolňovat či zrychlovat.
Ukazatele průmyslové produkce v ČR
| Ukazatel | Průmysl | Stavebnictví |
|---|---|---|
| %, r/r, reálně | %, r/r, reálně | |
| 1997 | 6,1 | –0,3 |
| 1998 | 0,6 | –11,5 |
| 1999 | –0,7 | –8,5 |
| 2000 | 7,7 | 0,6 |
| 2001 | 6,0 | 6,8 |
| 2002 | 2,7 | –3,5 |
| 2003 | 5,8 | 11,2 |
| 2004 | 9,9 | 4,5 |
| 2005 | 8,1 | 3,7 |
| 2006 | 11,6 | 13,9 |
| 2007 | 10,8 | 7,4 |
| 2008 | 0,1 | –1,1 |
Zdroj: ČSÚ
Proč sledujeme průmyslovou výrobu?
Odpověď na tuto otázku je vcelku snadná. V naší ekonomice sehrává sice stále důležitější roli sektor služeb, přesto zůstává výrobní sektor velmi důležitým zdrojem bohatství. Jeden ze základních vztahů, který v ekonomice funguje, je, že daří-li se podnikateli, bude se dařit i zaměstnancům. Proto i v obdobích růstu průmyslové výroby rostou mzdy v ekonomice.
Graf naší domněnku potvrzuje a odmyslíme-li období tří velkých extrémů, je vztah obou veličin patrný pouhým okem a je prokazatelný i dalšími statistickými výpočty.
Vedle samotné průmyslové výroby je užitečné sledovat i ukazatele o vývoji zakázek v průmyslu. Mezi oběma hodnotami totiž existuje velmi těsná závislost. Pro ilustraci lze vztah mezi oběma veličinami zobrazit následovně:
Zdroj dat: ČSÚ
Druhý graf vykresluje lineární závislost obou veličin včetně intervalů spolehlivosti a odhaduje ho s využitím regresní přímky. Tu lze interpretovat jako odhad růstu průmyslové výroby vyvolaný přírůstkem zakázek v průmyslu.
