Nezaměstnanost
MPSV chápe míru nezaměstnanosti následujícím způsobem:
Registrovaná míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vč. občanů ČR a občanů EU (EHP), což jsou evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání, a ve jmenovateli pracovní síla, tj. počet zaměstnaných z VŠPS (výběrového šetření pracovních sil) + počet zaměstnaných občanů EU (EHP) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání či živnostenským oprávněním + počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr).
Obecná míra nezaměstnanosti je pak podle Českého statistického úřadu počítána jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení (Eurostatu a Mezinárodní organizace práce ILO).
| Ukazatel | Míra registrované nezaměstnanosti | Obecná míra nezaměstnanosti |
|---|---|---|
| %, průměr | %, průměr | |
| 1993 | 2,95 | 4,3 |
| 1994 | 3,30 | 4,3 |
| 1995 | 2,99 | 4,0 |
| 1996 | 3,08 | 3,9 |
| 1997 | 4,28 | 4,8 |
| 1998 | 6,04 | 6,5 |
| 1999 | 8,54 | 8,7 |
| 2000 | 9,02 | 8,8 |
| 2001 | 8,54 | 8,1 |
| 2002 | 9,15 | 7,3 |
| 2003 | 9,90 | 7,8 |
| 2004 | 9,19 | 8,3 |
| 2005 | 8,97 | 7,9 |
| 2006 | 8,13 | 7,1 |
| 2007 | 6,62 | 5,3 |
| 2008 | 5,45 | 4,4 |
Zdroj: ČSÚ
Z definice vyplývá, že míra nezaměstnanosti závisí nejen na počtu nezaměstnaných, ale i na počtu těch, kteří jsou práceschopní. Chceme-li tedy objektivně posuzovat míru nezaměstnanosti, je nutné hledět i na míru ekonomické aktivity obyvatelstva, která vyjadřuje podíl práceschopných (ekonomicky aktivních) obyvatel na jejich celkovém počtu. I z tohoto důvodu jsou při hodnocení trhů práce určovány míry participace (ekonomické aktivity), míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti.
| Míra nezaměstnanosti | Míra zaměstnanosti | |
|---|---|---|
| EU-27 | 8,2 | 64,4 |
| Eurozóna | 8,3 | 64,6 |
| Belgie | 8,2 | 61,0 |
| Bulharsko | 9,0 | 58,6 |
| Česká republika | 7,1 | 65,3 |
| Dánsko | 3,9 | 77,4 |
| Estonsko | 5,9 | 68,1 |
| Finsko | 7,7 | 69,3 |
| Francie | 9,5 | 63,0 |
| Irsko | 4,4 | 68,6 |
| Itálie | 6,8 | 58,4 |
| Kypr | 4,6 | 69,6 |
| Litva | 5,6 | 63,6 |
| Lotyšsko | 6,8 | 66,3 |
| Lucembursko | 4,7 | 63,6 |
| Maďarsko | 7,5 | 57,3 |
| Malta | 7,3 | 54,8 |
| Německo | 9,8 | 67,5 |
| Nizozemí | 3,9 | 74,3 |
| Polsko | 13,8 | 54,5 |
| Portugalsko | 7,7 | 67,9 |
| Rakousko | 4,7 | 70,2 |
| Rumunsko | 7,3 | 58,8 |
| Řecko | 8,9 | 61,0 |
| Slovensko | 13,4 | 59,4 |
| Slovinsko | 6,0 | 66,6 |
| Španělsko | 8,5 | 64,8 |
| Švédsko | 7,1 | 73,1 |
| Velká Británie | 5,3 | 71,5 |
Zdroj: Eurostat
Proč vzniká nezaměstnanost?
Existuje hned několik příčin nezaměstnanosti. Jednou z nich je hospodářský cyklus, kterým ekonomiky běžně prochází, další příčinou jsou strukturální změny v ekonomice (změny ve struktuře ekonomiky, respektive jejích odvětví) a dobrovolné rozhodnutí občanů o tom, že nezaměstnanými po určitou dobu budou (např. hledání lepšího pracovního místa).
Největším problémem však zůstává pro všechny ekonomiky nepružnost trhu práce. Ta je způsobena přílišnou ochranou zaměstnanců, vysokým daňovým a odvodovým zatížením práce, vysokými sociálními podporami, nízkou mobilitou práce, nefungujícím trhem bydlení (způsobeným například regulací nájemného) a špatným systémem školství.
Pro příklad zhoubného působení daňového a odvodového zatížení práce dejme do vztahu míru nezaměstnanosti a podíl celkového daňového a odvodového zatížení práce v 16 zemích EU v roce 2003:
Výsledkem je statisticky prokazatelná přímá závislost mezi oběma faktory. Jinými slovy řečeno, s růstem míry zatížení práce roste i míra nezaměstnanosti v dané ekonomice.
