Mzdy
Mzdy, tedy příjmy ze závislé činnosti, tvoří hlavní zdroj příjmů většiny populace. Jejich vývoj je dán vývojem celkového ekonomického prostředí. Hodnoty průměrných nominálních i reálných mezd počítá ČSÚ, který průměrnou měsíční nominální mzdu definuje následovně:
Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.
Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřuje, o kolik % se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném období v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Růst (pokles) průměrné reálné mzdy vyjadřuje, o kolik % se zvýšil (poklesl) podíl indexu průměrné nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období.
Vývoj průměrných reálných mezd a HDP
Zdroj dat: ČSÚ
Na výše uvedeném grafu je zobrazen vývoj reálných mezd spolu s vývojem HDP v letech 1996 až 2007. Trendy obou veličin jsou si podobné a je možné vypozorovat jednu zajímavost – obě hodnoty totiž od roku 1999 do roku 2003 kolísaly přibližně stejně až na body zvratu HDP, které zaostávaly za obdobnými body u reálných mezd zhruba o jeden rok. Trajektorie obou veličin byla přesto téměř totožná, ve tvaru jakéhosi velkého „Z“. To pouze potvrzuje fakt, že HDP naše finance neurčuje, nýbrž o našich financích vypovídá.
| Rok | ČR celkem | Podnikatelská sféra | Nepodnikatelská sféra |
|---|---|---|---|
| 1993 | 5 904 | 5 891 | 5 942 |
| 1994 | 7 004 | 6 961 | 7 122 |
| 1995 | 8 307 | 8 297 | 8 332 |
| 1996 | 9 825 | 9 764 | 9 973 |
| 1997 | 10 802 | 10 853 | 10 611 |
| 1998 | 11 801 | 11 994 | 11 090 |
| 1999 | 12 797 | 12 887 | 12 474 |
| 2000 | 13 614 | 13 864 | 12 731 |
| 2001 | 14 793 | 15 033 | 13 954 |
| 2002 | 15 866 | 16 017 | 15 342 |
| 2003 | 16 917 | 16 951 | 16 800 |
| 2004 | 18 041 | 18 124 | 17 762 |
| 2005 | 18 992 | 19 055 | 18 777 |
| 2006 | 20 219 | 20 343 | 19 786 |
| 2007 | 21 694 | 21 856 | 21 117 |
| 2008 | 23 542 | 23 961 | 22 037 |
Zdroj: ČSÚ
Vývoj reálných mezd v ČR
| Ukazatel | Průměrné reálné mzdy | Průměrný starob.důchod/průměrná mzda |
|---|---|---|
| %, r/r | % | |
| 1993 | – | 47,0 |
| 1994 | 7,8 | 44,4 |
| 1995 | 8,7 | 43,8 |
| 1996 | 8,7 | 43,5 |
| 1997 | 1,3 | 45,3 |
| 1998 | –1,4 | 45,9 |
| 1999 | 6,2 | 45,2 |
| 2000 | 2,4 | 44,2 |
| 2001 | 3,8 | 43,4 |
| 2002 | 5,4 | 43,5 |
| 2003 | 6,5 | 42,2 |
| 2004 | 3,7 | 40,6 |
| 2005 | 3,3 | 41,1 |
| 2006 | 3,9 | 40,8 |
| 2007 | 4,4 | 40,6 |
| 2008 | 2,1 | 40,0 |
Zdroj: ČSÚ
Co nám tedy ukazatel vývoje mezd sděluje?
A co bychom si měli uvědomit, až se znovu dozvíme nové statistiky vývoje mezd? Především to, že při růstu mezd domácností, poroste i spotřeba a naopak. Mnoho z nás by napadlo, že zákonitě porostou i úspory. Ale podle empirických zkušeností tomu tak vždy nebylo. Vezmeme-li totiž dosavadní trendy v ČR, tedy vývoj mezd, spotřeby a úspor domácností, získáme pozoruhodné výsledky. Domácnosti sice velice rychle přizpůsobovaly své spotřební chování vývoji mezd, nicméně jejich spořivost až do roku 2004 setrvale klesala. Pro lepší pochopení tohoto jevu, si pečlivě prohlédněte následující grafy.
Zdroj dat: ČSÚ
Zdroj dat: ČSÚ
Z grafu je možné vypozorovat, že mzdy a spotřeba se vyvíjí velice podobně, přičemž v letech 1996 až 1998 docházelo dokonce k naprosto totožným změnám u mezd a spotřeby. Naopak podíl úspor na celkových výdajích domácností má až do roku 2004 neustále klesající trend. Neboli české domácnosti v letech 1996 až 2004 stále méně spořily, ačkoliv jejich příjmy v této době rostly.
