Kurz měny, úrokové sazby
Úrokové sazby spolu s kurzem měny patří mezi nejdůležitější faktory, které naší ekonomiku ovlivňují. Kurz měny ovlivňuje zahraniční obchod a domácí cenovou hladinu, úrokové sazby jsou pro nás podstatné z toho důvodu, že výrazným způsobem ovlivňují poptávku po úvěrech a tedy i investice.

V grafu je uveden vztah mezi výší úroků a objemem realizovaných investic. Mezi oběma hodnotami existuje nepřímá úměrnost. Platí tedy, že s růstem úrokových sazeb klesá objem realizovaných investic v ekonomice a naopak. Jde tedy nejen o pouhou teoretickou úvahu, ale také o empiricky prokazatelnou skutečnost.
Úrokové sazby jsou určeny centrální bankou, která stanovuje v rámci své měnové politiky tři základní úrokové sazby: lombardní, diskontní a repo sazbu. Nejdůležitejší z nich je repo sazba, která má výsadní úlohu mezi měnověpolitickými nástroji.
Hlavní měnový nástroj, který centrální banka užívá, jsou tzv. repo operace. Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu (peníze) a bankám za ni předává dohodnuté cenné papíry. Obě strany se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti proběhne tzv. reverzní transakce, v níž ČNB jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou sumu (jistinu) zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí ČNB cenné papíry. Základní doba trvání těchto operací je stanovena na 14 dní, proto je z hlediska měnové politiky chápána jako klíčová dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba).
V závislosti na predikci vývoje likvidity bankovního sektoru jsou čas od času prováděny i repo operace s dobou splatnosti kratší než 14 dní. ČNB provádí repo tendry s tzv. variabilní sazbou. To znamená, že vyhlášená dvoutýdenní repo sazba slouží jako maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky v repo tendru uspokojovány. Repo tendr je obvykle vyhlašován každý pracovní den, kolem 9:30 hod. Banky mají možnost ve stanovené době předávat své objednávky, t.j. objem a požadovanou úrokovou sazbu. Minimální akceptovatelný objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč.
Důsledkem repo operací je i to, že s tím jak klesá nebo roste repo sazba, narůstá nebo klesá motivace bank, aby své volné prostředky půjčovaly, či naopak, například i soukromému sektoru.
Pokud jde o lombardní a diskontní sazby, můžeme si představit obě sazby jako limity pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu, přičemž diskontní sazba je dolním limitem a lombardní je horní mezí.

Zdroj: ČNB
Úrokové sazby v ČR
| 2T repo sazba | Diskontní sazba | Lombardní sazba | |
|---|---|---|---|
| 2001 | |||
| 23. 2. 2001 | 5,00 | 4,0 | 6,0 |
| 27. 7. 2001 | 5,25 | 4,25 | 6,25 |
| 30. 11. 2001 | 4,75 | 3,75 | 5,75 |
| 2002 | |||
| 22. 1. 2002 | 4,50 | 3,50 | 5,50 |
| 1. 2. 2002 | 4,25 | 3,25 | 5,25 |
| 26. 4. 2002 | 3,75 | 2,75 | 4,75 |
| 26. 7. 2002 | 3,00 | 2,00 | 4,00 |
| 1. 11. 2002 | 2,75 | 1,75 | 3,75 |
| 2003 | |||
| 31. 1. 2003 | 2,50 | 1,50 | 3,50 |
| 26. 6. 2003 | 2,25 | 1,25 | 3,25 |
| 1. 8. 2003 | 2,00 | 1,00 | 3,00 |
| 2004 | |||
| 25. 6. 2004 | 2,25 | 1,25 | 3,25 |
| 27. 8. 2004 | 2,50 | 1,50 | 3,50 |
| 2005 | |||
| 28. 1. 2005 | 2,25 | 1,25 | 3,25 |
| 1. 4. 2005 | 2,00 | 1,00 | 3,00 |
| 29. 4. 2005 | 1,75 | 0,75 | 2,75 |
| 31. 10. 2005 | 2,00 | 1,00 | 3 |
| 2006 | |||
| 28. 07. 2006 | 2,25 | 1,25 | 3,25 |
| 29. 09. 2006 | 2,50 | 1,50 | 3,50 |
| 2007 | |||
| 1. 6. 2007 | 2,75 | 1,75 | 3,75 |
| 27. 7. 2007 | 3,00 | 2,00 | 4,00 |
| 31. 8. 2007 | 3,25 | 2,25 | 4,25 |
| 30. 11. 2007 | 3,50 | 2,50 | 4,50 |
| 2008 | |||
| 8. 2. 2008 | 3,75 | 2,75 | 4,75 |
| 8. 8. 2008 | 3,50 | 2,50 | 4,50 |
| 7. 11. 2008 | 2,75 | 1,75 | 3,75 |
| 18. 12. 2008 | 2,25 | 1,25 | 3,25 |
| 2009 | |||
| 6. 2. 2009 | 1,75 | 0,75 | 2,75 |
| 11. 5. 2009 | 1,50 | 0,50 | 2,50 |
| 7. 8. 2009 | 1,25 | 0,25 | 2,25 |
Zdroj: ČNB
Kurz měny
V případě měnových kurzů jde zejména o dopady na zahraniční obchod a domácí cenovou hladinu. Platí totiž, že s posilováním domácí měny dochází ke zdražování domácího zboží na zahraničních trzích a naopak ke zlevňování zahraničního zboží na domácím trhu. Sílící měnu proto nelze označovat za zlo a stejně tak slábnoucí měnu. Jde pouze o mechanismus, který přivádí ekonomiku do rovnováhy.
Uveďme si příklad (soustředíme se pouze na obchodní bilanci), jak dokonale tento mechanismus funguje. Vlivem realizovaných investic v minulých letech začne prudce narůstat vývoz českých firem do zahraničí, čímž se dostane naše obchodní bilance do přebytku. Na trhu se zvýší poptávka po koruně a ta pod tímto tlakem začne posilovat. Její posílení zdraží zboží českých vývozců na zahraničních trzích a dojde k poklesu českých vývozů. Vlivem posílené koruny dojde naopak k poklesu cen zahraničních dovozů a proto i k nárůstu jejich objemu. Zahraniční obchod se bude postupně dostávat do schodku a tím dojde k opětovnému oslabení domácí měny. Kurz tedy přivádí ekonomiku do rovnováhy.
Vývoj kurzu koruny
| Ukazatel | CZK/EUR | CZK/USD |
|---|---|---|
| průměr | průměr | |
| 1993 | – | 29,155 |
| 1994 | – | 28,782 |
| 1995 | – | 26,545 |
| 1996 | – | 27,138 |
| 1997 | – | 31,711 |
| 1998 | – | 32,274 |
| 1999 | 36,882 | 34,600 |
| 2000 | 35,610 | 38,590 |
| 2001 | 34,083 | 38,038 |
| 2002 | 30,812 | 32,736 |
| 2003 | 31,844 | 28,227 |
| 2004 | 31,904 | 25,701 |
| 2005 | 29,784 | 23,947 |
| 2006 | 28,343 | 22,609 |
| 2007 | 27,762 | 20,308 |
| 2008 | 24,942 | 17,035 |
Zdroj: ČSÚ

