Rizikové životní pojištění

Pojistěte se proti zombie a duchům

Daň z nemovitých věcí (dříve daň z nemovitostí)

Kdo daň z nemovitých věcí platí?

Poplatníkem daně z nemovitých věcí je většinou její vlastník. Ve výjimečných případech může daň platit nájemce nebo uživatel stavby či pozemku. Spoluvlastníci stavby platili daň až do roku 2010 společně a nerozdílně, od roku 2011 ale může každý platit jen svou část. Stejně mohou postupovat spoluvlastníci pozemků.

Daňové formuláře přehledně na jednom místě

Zjednodušili  jsme pro vás hledání daňových formulářů. Nyní je najdete na jednom místě.

Z čeho se daň z nemovitých věcí platí?

Dani ze staveb podléhají všechny stavby na území České republiky:

  • na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo které kolaudačnímu rozhodnutí podléhají (a užívají se), nebo jsou podle dříve vydaných právních předpisů dokončené,
  • pro které byl vydán kolaudační souhlas nebo byly užívány před vydáním kolaudačního souhlasu,
  • které jsou způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo podléhají oznámení stavebnímu úřadu a jsou užívány,
  • dále byty a nebytové prostory, které jsou evidovány v katastru nemovitostí, včetně podílu na společných částech stavby.

Dani z pozemků podléhají všechny pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí.

Do kdy se daň z nemovitých věcí platí?

Pokud roční daň z nemovitých věcí nepřesáhne částku 5000 Kč, je splatná najednou, a to do 31. května běžného zdaňovacího období. Pokud je daň vyšší než 5000 Kč, můžete ji splatit ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a 30. listopadu běžného zdaňovacího období. Můžete ji samozřejmě také zaplatit najednou do 31. května.

Pokud celková daň z nemovitých věcí u jednoho poplatníka a u jednoho správce daně činí méně než 30 Kč, daňové přiznání se podává, daň se vyměří, ale nepředepíše se k úhradě.

Z čeho se daň z nemovitých věcí vyměřuje?

Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2, a to podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Jde-li o byt nebo o samostatný nebytový prostor, je základem daně výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 vynásobená koeficientem 1,20.

Základ daně z pozemků je buď hodnotový (v Kč) nebo vyjádřený ve fyzických jednotkách (m2) v závislosti na typu pozemku. Hodnotové vyjádření se používá u zemědělské půdy: u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je základem daně cena půdy zjištěná vynásobením skutečné výměry pozemku v m2 (k 1. lednu zdaňovacího období) průměrnou cenou půdy na 1 m2 stanovenou v příslušné vyhlášce. Tuto cenu si občan může zjistit v obci (na obecním úřadě), pod kterou pozemek spadá, popř. přímo u správce daně.

U pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je základem daně cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období, ale může jím být také součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. U ostatních druhů pozemků je základem daně skutečná výměra pozemku v m2 k 1. lednu zdaňovacího období.

Jak vypočítat daň z nemovitých věcí:

Formulář – přiznání k dani z nemovitostí ke stažení (nově z nemovitých věcí)