Daňové přiznání - termíny

Daň z nemovitostí

Při vyplňování daňového přiznání je rozhodný vždy stav k 1. lednu příslušného zdaňovacího období. Daňové přiznání se podává do konce ledna roku následujícího po roce, ve kterém došlo ke změně majitele nemovitosti. Rozhodující je přitom datum zápisu do katastru nemovitostí. Pokud o něj požádáte v jednom roce a zápis proběhne až v roce následujícím, posouvá se termín pro odevzdání daňového přiznání o tři měsíce od konce měsíce, ve kterém k zápisu došlo.

Daňové přiznání k dani z nemovitostí se podává pouze jednou. Výjimkou jsou situace, kdy například dojde ke změně výměry pozemku, změně v užívání stavby či k nástavbě dalších nadzemních podlaží. Nové přiznání se musí rovněž podat, pokud dojde ke změně vlastníka nemovitosti (oznamuje se úřadu až během ledna následujícího roku). Naopak se nové přiznání k dani z nemovitosti nepodává v případě, kdy se mění některé sazby nebo koeficienty potřebné k výpočtu daně. V takovém případě vás o nové výši daně bude informovat příslušný finanční úřad formou složenky.

Přiznání se podává finančnímu úřadu, v jehož územním obvodu se stavba nebo pozemek nachází.

Vyměřená daň z nemovitostí je splatná:

a) u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu zda­ňovacího období,
b) u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu zdaňovacího období.

Nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 5 000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději
do 31. května zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitostí zaplatit najednou i při vyšší částce.

Daň z převodu nemovitostí

Přiznání k dani z převodu nemovitosti musí občan podat místně příslušnému správci daně nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž:

• byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí,
• nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí,
• bylo vydáno potvrzení o nabytí vlastnictví k vydražené nemovitosti ve veřejné dražbě nebo nabylo právní moci rozhodnutí o příklepu a bylo zaplaceno nejvyšší podání při výkonu rozhodnutí nebo exekuci, nebo
• nabylo právní moci rozhodnutí nebo byla daňovému subjektu doručena jiná listina, kterými se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti, nejedná-li se o úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti uvedený výše.

Společně s daňovým přiznáním je třeba předložit i ověřený opis nebo ověřenou kopii smlouvy nebo jiné listiny, kterou se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti, a znalecký posudek o ceně zjištěné podle zvláštního právního předpisu, jde-li o úplatný nebo bezúplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti.

Znalecký posudek není nutné předkládat v následujících případech:

• jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti, který je zcela osvobozen od daně,
• jde-li o převod či přechod vlastnictví k pozemku bez stavby a bez trvalého porostu,
• jde-li o vydražení nemovitosti nebo o přechod vlastnictví k nemovitosti při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem, nebo
• jde-li o prodej nemovitosti mimo dražbu v rámci insolvenčního řízení při zpeněžení majetkové podstaty v konkursu nebo při oddlužení.

U podílového i bezpodílového spoluvlastnictví podává každý poplatník (tedy i manželé) své vlastní daňové přiznání.

Sankce za pozdní podání daňového přiznání

U obou daní platí, že zpozdíte-li se s daňovým přiznáním o více jak 5 pracovních dnů, pak vždy zaplatíte alespoň minimální výši sankce, tedy 500 korun. Výše sankce se stanovuje jako 0,05 % vyměřované daně nebo daňového odpočtu, nebo 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý den. Minimální výše pokuty je 500 Kč, maximální pak 5 % vyměřované daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty, nejvýše však 300 000 Kč,