Někomu se může zdát, že 3,45 % firem v rájích je málo. Ale je třeba si uvědomit, že tam odcházejí ty firmy, které daně platí (vysoké) a zůstávají ty, které je neplatí – ať už proto, že jsou ve ztrátě z objektivních důvodů, nebo prostě daně nějak „nelegálně“ obcházejí. Ty tu zůstanou. Stačí se podívat, jaké firmy daně platí: jsou to většinou AUDITOVANÉ akciové společnosti (často se zahraničním vlastníkem) – tam ještě opravdu je cílem podnikání vykazovat zisk. U ryze domácích živností a SRO je podnikatelským cílem NEVYKAZOVAT zisk. Metod je mnoho a fungují.
Dále je potřeba podívat se na morální aspekt. Nejsme na světě kvůli státu, nejsme majetkem a otroky státu, nežijeme a nepracujeme kvůli státu a cílem snažení všech není, aby stát vybral co nejvíce na daních. Daně splňují snad všechny definiční znaky krádeže (odebrání majetku proti vůli vlastníka).
A už vůbec amorální je řešit deficit rozpočtu na příjmové straně. Teze „za deficit mohou plátci daní, protože platí málo“ hraničí s trestným činem (např. podněcování k loupeži, k třídní nenávisti, atd…). Logika je přeci jasná a ríká, že za deficit musejí moci ti, kteří z něj čerpají! A kdo to je? Na jedné straně zkorumpovaní politici a jejich tunelování rozpočtu předraženými zakázkami. Ale na druhé straně ti, kteří z rozpočtu čerpají „legálně“ (protože si to odhlasovali). Při pohledu na strukturu rozpočtu je jasné, kdo to je: klienti Ministerstva práce a sociálních věcí. A v druhé řadě samozřejmě státní zaměstnanci se svými platy.
