Zvýšení daní oživí zájem o daňové ráje

Některé návrhy politických stran, jak přilepšit rozpočtu, skrývají potenciál mít přesně opačné důsledky. Například zvyšování daní je kvůli existenci daňových rájů možná cestou do pekla.

Ve státní kase chybí prostředky a ČSSD se proto chystá pomocí svých návrhů záplatovat díru v rozpočtu zvýšením daně z příjmu. Právnické osoby by podle návrhu měly platit o dvě procenta více a pro fyzické osoby s příjmem nad 1,2 milionu Kč by se zavedlo druhé daňové pásmo rovnou na 38 %. Jak prosté, bohužel až příliš.

Kromě toho, že by bylo od ČSSD praktické se zaměřit spíše na zastavení nesystémového hýření prostředků daňových poplatníků, zde vzniká prostor pro další nebezpečí. Bude-li se zvyšovat daňové zatížení poplatníků, postupně se nejednomu z nich vyplatí si dát tu práci a své sídlo přesunout do daňového ráje. Pak budou spokojeně odvádět minimální daň z příjmů, v lepším případě vůbec žádnou. A nejvíce na tom tratí opět český rozpočet. Co potom? Budou se daně zbylým poplatníkům zvyšovat donekonečna, až se z nich stanou žhaví adepti na velkorysé sociální dávky?

Obecně lze říci, že zvýšení daňové zátěže podnikatelů, např. zvýšením sazby daně z příjmů pro právnické osoby, může mít za následek odliv případných investorů do jurisdikcí, s nižším daňovým zatížením a stabilnějším právním prostředím, sdělil serveru Měšec.cz Vítězslav Hruška, manažer společnosti Trust Services. Dodal také, že sazba daně z příjmů je pouze jedním z mnoha faktorů. Dalšími jsou například stabilita právního prostředí nebo státní garance, které ovlivňují celkové podnikatelské prostředí, dodal Hruška s tím, že nižší daňové zatížení má pro podnikatelské aktivity stimulační účinky. Zdá se, že čeští podnikatelé mají ideální podmínky pro přesídlení. Čtěte více: Neplaťte už žádné daně

Čtěte také naši speciální přílohu o daních a sociálních dávkách, která obsahuje také daňovou kalkulačku a online formuláře pro finanční úřad, správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

Příležitost pro peněženku

Řada z nich už tak učinila. Patová politická situace, která přináší nejistotu ohledně budoucího podnikatelského prostředí se začala výrazně projevovat už během loňského roku. Podle údajů České kapitálové informační agentury (ČEKIA) vzrostl v minulém roce zájem o daňové ráje o 24 %, což je podle agentury nejvíce za poslední čtyři roky. Firem, které mají vlastníka se sídlem v daňovém ráji, už je více než 11 000, což odpovídá 3,45 % firem, které na českém trhu působí.

O daňové ráje už se čile zajímají i naši sousedé ze Slovenska. Ačkoliv v loňském roce byl počet firem se sídlem v některém z daňových rájů teprve 2 443, jen za minulý rok se o tento výsledek přičinilo 521 firem, což je 27% nárůst. Dynamika růstu příjmů, které utíkají za hranice, se tedy u nás i na Slovensku zvyšuje poměrně slušným tempem. Čtěte také: Světová finanční centra – velký obchod a daňové ráje

Přesto mají vynalézaví Češi poměrně slušný náskok. Relativní počet českých firem, které jsou kontrolovány z daňového ráje, je v Čechách o 120 % vyšší než na Slovensku, uvedla analytička agentury ČEKIA Petra Štěpánová. Tento „náskok“ si Česká republika ve srovnání se Slovenskem udělala již v předchozích letech, kdy bylo Slovensko považováno za středoevropský daňový ráj, nicméně globální finanční krize, podnikatelská a politická atmosféra, stejně jako obavy ze zvyšování daní se v loňském roce staly katalyzátorem zvýšeného zájmu českých i slovenských podnikatelů o přesun sídla do daňového ráje, dodala Štěpánová a potvrdila, že loni počet firem, které jsou kontrolovány z daňového ráje prudce vzrostl v Čechách i na Slovensku.

Co je daňový ráj a kde ho najdete?

Za daňový ráj můžeme označit zemi, ve které jsou příjmy příchozích firem daněny pouze zanedbatelnými nebo vůbec žádnými sazbami. Daňový ráj lze s využitím přístupu OECD definovat jako takovou lokalitu, která stanovuje daně z příjmů na nulové nebo symbolické nominální úrovni, upřesnil pro server Měšec.cz Vítězslav Hruška ze společnosti Trust Services. Upozornil také, že daňové ráje splňují podmínky transparentnosti, které zajišťují korektnost stanovení daňové povinnosti a současnou výměnu informací s ohledem na zachování soukromí. Celá řada daňových rájů je v tomto ohledu naprosto transparentní, ačkoli je pro třetí stranu prakticky nemožné identifikovat vlastníka. Tímto se vyznačují například Seychely nebo Britské panenské ostrovy, doplnil Hruška.

Anketa

Chtěli byste využít možnosti podnikání z "daňového ráje"?

Podmínky pro založení či registraci nového subjektu nebývají v daňových rájích příliš komplikované. Není proto ojedinělé, že v těchto zemích je často více registrovaných společností, než samotných obyvatel. Drtivá většina firem ale v dané zemi podnikatelskou činnost fakticky neprovozuje.

Mezi nejatraktivnější daňové ráje patří například Nizozemí, Kypr, Lucembursko, Seychely nebo Britské panenské ostrovy. Největší absolutní zájem byl v roce 2009 o tradiční destinace Nizozemí (přírůstek 1077), Lucembursko (306) a Kypr (261), z relativního pohledu o Panamu (+50 %), Belize (+40 %), Lucembursko (+32,7 %) a Nizozemí (+31 %). K úbytku naopak došlo v případě Nizozemských Antil (-7,1 %), Lichtenštejnska (-4,7 %) a Britských Panenských ostrovů (-3,6 %), uvádí ČEKIA ve své zprávě.

Nejatraktivnější daňové ráje:



Země
Počet českých firem s vlastníkem v dané zemi Relativní změna (%)
31.12 2008 – 31.12.2009
Absolutní změna (počet)
31.12.2008 – 31.12.2009
firem s vlastníkem z dané země k 30.6.2009 Poč. č. firem s vlastníkem z dané země k 31.12.2008 Poč. č. firem s vlastníkem z dané země k 31.12.2007
Bahamy 33 0 % 0 . 33 33 36
Belize 77 40 22 62 55 43
Bermudské ostrovy 6 0 % 0 . 6 6 6
Britské Panenské ostrovy 424 –3,85 –17 406 441 406
Gibraltar 70 14,75 9 61 61 58
Jersey (Velká Británie) 5 0 % 0 . 5 5 2
Kajmanské ostrovy 33 0 % 0 . 33 33 23
Kypr 1411 22,7 261 1201 1150 956
Lichtenštejnsko 262 –4,73 –13 263 275 259
Lucembursko 1241 32,73 306 981 935 864
Monako 48 20 8 46 40 35
Nizozemské Antily 13 –7,14 –1 13 14 22
Nizozemí 4551 31 1077 3516 3474 3274
Panama 162 50 54 127 108 78
Seychelská republika 262 16,44 37 232 225 167
Spojené státy americké 2545 19,2 410 2159 2135 2021
Celkem 11143 23,95 2153 9144 8990 8250

Zdroj: databáze a výpočty ČEKIA

35 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 2. 2010 12:20