Zvýšení bankovních poplatků pod taktovkou evropské směrnice

Zavedení legislativního nástroje proti praní špinavých peněz bude pro banky a finanční společnosti s velkou pravděpodobností znamenat řadu náročných strukturálních, organizačních i procesních změn. Dodržování nových legislativních požadavků si od některých finančních institucí vyžádá rozsáhlé investice do informačních technologií. Podle průzkumu společnosti Ernst & Young si však finanční instituce v otázce připravenosti na zavedení nové směrnice věří a neobávají se ztráty obchodů či poklesu výnosů. Otazníkem pro většinu z nich však zůstávají přímé dopady na klienty a trh.

Náklady se musejí někde vrátit

Náklady bank půjdou do stovek tisíc euro. To potvrzuje i Markus Lohmeier z poradenské společnosti: Západoevropské zkušenosti se zaváděním podobných kontrolních opatření naznačují, že přímé náklady na implementaci půjdou pravděpodobně do stovek tisíc euro a že změny postihnou nejen interní procesy a informační technologie, ale i klientelu bank. Nová směrnice má propojit ochranná opatření proti financování terorismu a praní špinavých peněz do jednotného rámce, a očekává se tedy, že regulační tlaky v mezinárodním měřítku zesílí.

Připravit se na nové podmínky stanovené Evropskou unií není jen problémem odborníků na informační technologie. Součástí směrnice je rovněž celý soubor opatření v oblasti interních bankovních procesů a analytické infrastruktury, jako je například komplexní systém pro monitorování transakcí nebo kvalitnější systém sběru dat o klientech a transakcích.

Co nového přinese směrnice proti praní špinavých peněz:

• Standardní a snadné postupy nahradí komplexní kontrola zaměřená na vybraná rizika.
• Banky budou shromažďovat komplexnější informace o klientech a pravidelně je aktualizovat.
• Zodpovědnost za podezřelé transakce se zvýší.

Banky: Připraveny jsme, ale kdo to zaplatí?

K zavedení směrnice proběhl průzkum, a to v České republice, Maďarsku, ve Slovenské republice a Slovinsku. Průzkum zjišťoval, jak jsou zdejší finanční instituce na tuto směrnici připraveny a jaký vliv bude její zavedení mít podle jejich názoru na trhy a klienty. Zatímco připravenost na implementaci směrnice respondenti ze všech čtyř zemí shodně hodnotí velmi vysoko (asi 90 % z nich již aktualizovalo monitorovací a záznamové systémy tak, aby vyhovovaly novým požadavkům a vyškolilo své zaměstnance), pokud jde o dopad na klienty a trh, jejich očekávání se podstatně liší.

Polovina českých bank (= respondentů) se domnívá, že nová směrnice přinese zvýšení bankovních poplatků. Podobná situace je i ve Slovinsku. Naproti tomu většina oslovených zástupců maďarských a slovenských bank si nemyslí, že se bankovní poplatky kvůli směrnici zvýší. Češi a Slováci jsou také nejvíce skeptičtí, pokud jde o to, zda nová směrnice v jejich zemi skutečně pomůže snížit počet případů praní špinavých peněz.

Nezkontroluješ politika svého

Třetí směrnice obsahuje řadu nových požadavků týkajících se identifikace klienta, většina bank se proto obává, že jejich dodržování bude na jejich finanční instituci klást velké nároky. Představitelé českých bank v tomto směru považují za největší problém kontrolu politicky exponovaných osob, naopak nejmenší potíže očekávají s identifikací skutečného vlastníka účtu.

Směrnice o boji proti praní špinavých peněz

3. směrnice Evropské unie o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu byla přijata koncem roku 2005 a členské země jsou povinny ji implementovat do prosince letošního roku. Hlavním cílem je zavést do praxe novelizovaná doporučení Finanční pracovní skupiny pro boj proti praní špinavých peněz (Financial Action Task Force, FATF) vydaná v roce 2003. Mezi zásadní novinky patří rozšíření definice praní špinavých peněz o financování terorismu, změna definice tzv. politicky exponované osoby a prosazování předinvestičních prověrek (due diligence) klientů zohledňujících vybraná rizika.