Ztratili jste pracovní pomůcku? Budete platit

Dejte si pozor, odpovědnost za ztrátu zaměstnavatelem zaměstnanci svěřených předmětů je zpřísněná.

Zaměstnavatel svěřuje zaměstnanci k výkonu práce ze svého majetku celou řadu více či méně hodnotných pracovních pomůcek, nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, zaměstnanec proto musí odpovídat za jejich ztrátu nebo zničení. V případě odpovědnosti zaměstnance za škodu se rozlišuje odpovědnost obecná a zvláštní.

Mezi speciální a zpřísněné typy odpovědnosti patří právě odpovědnost za ztrátu svěřených věcí, spolu s odpovědností za schodek na svěřených hodnotách (tzv. hmotnou odpovědností). Čtěte také: Co je to hmotná odpovědnost?

Ilustrační obrázekAutor: Isifa.cz

Pozor na ztrátu svěřených věcí

Stejně jako u odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách se u odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených věcí zavinění zaměstnance předpokládá a zaměstnavatel je nemusí v konkrétním případě zaměstnanci prokazovat. Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že zatímco svěřené hodnoty je zaměstnanec povinen vyúčtovat, ve druhém případě je zaměstnanec povinen svěřenou věc vydat a v případě její ztráty nahradit vzniklou škodu.

Jestliže zaměstnanec prokáže, že ztrátu svěřené věci nezavinil, může se zcela nebo zčásti zprostit odpovědnosti. Důvodem může být například skutečnost, že ke ztrátě svěřené věci došlo prokazatelně zaviněním jiné osoby nebo v případě, že zaměstnavatel nevytvořil zaměstnanci sjednané pracovní podmínky, které by ztrátě věci zabránily.

Písemné potvrzení, nad 50 000 Kč smlouva o odpovědnosti

Nejčastěji se věci svěřují na písemné potvrzení, věci je v něm zapotřebí pokud možno přesně označit. (V praxi obvykle zaměstnanec stvrzuje svým podpisem na své osobní kartě svěření konkrétní pracovní pomůcky.) Jde o věci, které zaměstnanec sám a výlučně používá a má možnost kvalifikovaně zabezpečit jejich ochranu. Pokud svěřené věci používají i jiní zaměstnanci v rámci své pracovní činnosti vyplývající z jejich pracovních povinností, nemůže jít o odpovědnost za ztrátu svěřených věcí, ale o odpovědnost obecnou.

Pokud potvrzení o svěření chybí, zaměstnanec v případě vzniku škody ještě nemá vyhráno, ještě se zkoumá jeho odpovědnost podle obecných pravidel zákoníku práce pro odpovědnost zaměstnance za škodu.

Z judikatury:

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu SSR ze dne 29. 6. 1981:

Ak organizácia požaduje od pracovníka náhradu škody z dôvodu zodpovednosti za stratu zverených predmetov… a ak sa v konaní zistí, že nedošlo k zvereniu predmetov na písomné potvrdenie, je súd povinný ešte skúmať, či pracovník zodpovedá za škodu podľa všeobecnej úpravy zodpovednosti…

Na písemné potvrzení mohou být svěřeny jen věci, jejichž cena nepřevyšuje 50 000 Kč. Věci, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě písemné dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí uzavřené mezi ním a zaměstnavatelem. Není-li dohoda uzavřena písemně, pak pokud je zaměstnavatel vůbec schopen prokázat, že dohoda byla uzavřena aspoň ústně nebo mlčky, je neplatná, leda by byla uzavřena v písemné formě dodatečně. Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Cennější pomůcky proto není radno svěřovat mladistvým zaměstnancům.

Zaměstnanec může od dohody odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených věcí proti jejich ztrátě. Odstoupení musí být zaměstnavateli oznámeno písemně. Není-li provedeno písemně, odstoupení je neplatné.

Ale i v případě, že k odstoupení od dohody nedojde, avšak zaměstnavatel zaměstnanci nevytvoří patřičné podmínky, např. neposkytne zaměstnanci uzamykatelnou skříňku, do které by mohl svěřenou věc ukládat, zaměstnanec se své odpovědnosti zprostí. Věcí svěřenou na písemné potvrzení proto nemůže být např. zařízení kanceláře nebo dílny (např. stoly, židle, obrazy a další inventář).

Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od dohody uveden den pozdější.

Náhrada škody

Zaměstnanec, který odpovídá za ztrátu svěřených věcí, je povinen nahradit ztrátu v plné výši a své odpovědnosti se zcela nebo zčásti zprostí jen tehdy, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí je zpřísněnou odpovědností, neboť na rozdíl od obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu, kdy zaměstnavatel musí prokázat, že zaměstnanec škodu zavinil, se zavinění zaměstnance předpokládá a zaměstnanec musí prokazovat, že škodu nezavinil, pokud se chce odpovědnosti zprostit. V případě, že se zaměstnanec zcela nebo zčásti své odpovědnosti nezprostí, musí škodu nahradit v plné výši (neplatí zde tedy omezení jako v případě obecné odpovědnosti, kdy, jde-li o škodu způsobenou z nedbalosti, výše náhrady je limitována částkou nejvýše čtyř a půl násobku průměrného výdělku zaměstnance).

Pokud zaměstnanec svěřenou věc nevydá, může se zaměstnavatel domáhat, aby ji vrátil. Náhradu škody může požadovat za předpokladu, že mu zaměstnanec svěřenou věc nevrátil, protože ji například ztratil. Tip: Může zaměstnavatel zabavit služební vozidlo, které užíváte?

Poškození věci však může být důvodem k požadování náhrady škody podle zásad o limitované obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu, kdy musí zaměstnavatel prokázat zaměstnancovo zavinění.

Anketa

Obáváte se o své pracovní místo?

Použitá literatura: Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí,Verlag Dashöfer, 14. 5. 2013

Zasílat nově přidané názory e-mailem