Musíte zaměstnavateli zaplatit, když ztratíte svěřený předmět?

Odpovídáte jako zaměstnanec za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které vám zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení?

Předměty, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být přitom zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Pokud takové potvrzení o svěření chybí, zaměstnanec v případě vzniku škody ještě nemá vyhráno, ještě se zkoumá jeho odpovědnost podle obecných pravidel zákoníku práce pro odpovědnost zaměstnance za škodu. Tip: Co je to hmotná odpovědnost? 

Z judikatury:

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu SSR ze dne 29. 6. 1981:

Ak organizácia požaduje od pracovníka náhradu škody z dôvodu zodpovednosti za stratu zverených predmetov… a ak sa v konaní zistí, že nedošlo k zvereniu predmetov na písomné potvrdenie, je súd povinný ešte skúmať, či pracovník zodpovedá za škodu podľa všeobecnej úpravy zodpovednosti…

Dohody o odpovědnosti vždy písemně

Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů – stejně jako dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dohoda o hmotné odpovědnosti) – smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba (vy) dosáhne 18 let věku (S mladistvými zaměstnanci je tedy uzavírat nelze.) Obě dohody musejí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné.

Uzavření dohody o odpovědnosti je samozřejmě spojeno s existencí pracovně-právního vztahu, ať pracovního poměru nebo jedné z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr; dohoda o odpovědnosti nemůže existovat samostatně. Odpovědnost zaměstnance může být založena ujednáním přímo v pracovní smlouvě nebo dohodě, anebo v jiné samostatné písemnosti.

V praxi se objevují případy, kdy zaměstnavatel spojí uzavření dohody o odpovědnosti s dalším trváním pracovního poměru, neboť má zato, že bez sjednání takové dohody nemůže zaměstnanec svoji práci řádně vykonávat a že je dán důvod k výpovědi z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. f) zákoníku práce.

Nejvyšší soud České republiky se svého času v rámci jím řešeného soudního sporu zabýval otázkou, zda lze uzavření dohody o odpovědnosti na určité pozici (v konkrétním případě na místě vedoucího skladu a vedoucího referenta nákupu) považovat za předpoklad, nebo požadavek ve smyslu uvedeného ustanovení zákoníku práce. Dospěl přitom k závěru, že z žádného právního předpisu nevyplývá povinnost zaměstnance uzavřít dohodu o odpovědnosti, a že tedy uzavření této dohody nelze proto považovat za předpoklad pro výkon sjednané práce. Aby šlo o požadavek na řádný výkon práce, musel by zaměstnavatel prokázat, že je uzavření takové dohody pro výkon druhu práce nezbytné. Odmítnutí zaměstnance podepsat dohodu o odpovědnosti by pak mohlo být důvodem k výpovědi z jeho pracovního poměru.

Zproštění odpovědnosti – úplné nebo částečné

Jako zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených předmětů, jste povinni nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů v plné výši.

Zprostit odpovědnosti zcela nebo zčásti můžete, jestliže prokážete, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez vašeho zavinění, zejména, že vám bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat; obdobně se také můžete zprostit odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti, jestliže prokážete, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez vašeho zavinění. Důkazní břemeno tak spočívá na vás; pokud toto důkazní břemeno neunesete a alespoň zčásti se nevyviníte, platí právní domněnka, že jste škodu zavinil.

Střet (souběh) odpovědnosti zaměstnance a pachatele úmyslné trestné činnosti

Zaměstnavatelé se někdy domáhají na zaměstnancích náhrady vzniklého schodku při tzv. hmotné odpovědnosti, vyčísleného inventurou, která byla provedena, když (poté co se) jiná (třetí) osoba nebo osoby dopustily úmyslné trestné činnosti. K nejčastějším případům dochází při vloupání pachatelů do prodejen, skladů a jiných provozoven.

Dochází zde ke střetu odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodinách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, podle zákoníku práce, a odpovědnosti pachatele za škodu podle občanského zákoníku. Soudy ve sporech z těchto situacích vzniklých především zjišťují, zda se hmotně odpovědnému zaměstnanci podařilo zprostit odpovědnosti.

Pokud pachatel svou činností vytvořil situaci, která bránila hmotně odpovědnému zaměstnanci hospodařit se svěřenými hodnotami a opatrovat je, ukládá se náhrada škody pachateli, a to nejen náhrada poškozeného zařízení, odcizených nebo poškozených věcí, ale též náhrada do výše zjištěného schodku po provedeném vloupání. Jen výjimečně se nepodaří zaměstnanci zprostit odpovědnosti proto, že pachatel byl dopaden při činu a inventurou se zjistí, že schodek byl vyšší než cena odcizených nebo poškozených věcí.

Jiná situace nastává v případě, kdy pachatel trestné činnosti nebyl zjištěn. Při posuzování, zda se hmotně odpovědnému zaměstnanci podařilo zprostit odpovědnosti, je třeba pečlivě zjišťovat míru porušení povinností zaměstnance, který právě porušením svých povinností umožnil pachateli vykonat jeho trestnou činnost. Pokud porušení povinností zaměstnance je tak značného rozsahu, že by bez něho nemohlo dojít ke vzniku škody úmyslným jednáním pachatele, potom nepřichází v úvahu ani částečné zproštění odpovědnosti zaměstnance za schodek.

Hmotně odpovědný zaměstnanec kupř. uloží tržbu řádně do trezoru, ovšem klíček od trezoru ponechá volně v zásuvce psacího stolu, čehož využije pachatel, který v nočních hodinách vnikne do kanceláře, volně přístupným klíčkem otevře trezor a odcizí v něm uloženou hotovost. Případné zproštění odpovědnosti pak závisí na rozsahu porušení povinností, kterým byl vznik škody úmyslným jednáním pachatele umožněn.

A tak je třeba v takovém případě spolehlivě zjistit, jak dalece bylo možné násilným způsobem trezor otevřít, kdyby pachatel neměl k dispozici klíček, a zda vzhledem k technickému stavu a typu trezoru by vůbec přicházelo vloupání v úvahu. Možnost vyloupení trezoru také nelze posuzovat odděleně od možnosti vniknutí do provozovny. Proto je třeba v této souvislosti vyřešit rovněž otázku celkového zabezpečení objektu zaměstnavatele proti možnému vloupání.

Snížení náhrady škody

Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit, jde o tzv. moderační (zmírňovací) právo soudu. (Viz ust. § 264 zákoníku práce.) K tomu uvádíme z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008, spis. zn. 21 Cdo 674/2007:

„Při uvažování o snížení náhrady škody přihlíží soud zejména k okolnostem vzniku škody, k formě a míře zavinění škody zaměstnancem. Za důvod zvlášť zřetele hodný, který by měl soud zohlednit, je třeba považovat např. skutečnost, že zaměstnanec byl po značnou část sledovaného inventurního období dočasně neschopen práce. Naopak ve prospěch zaměstnance nelze zvažovat okolnost, že byl s výsledky inventury seznámen s časovým odstupem nebo že nebyl kontrole výsledků inventury vůbec přítomen.“

V předmětném pracovně-právním a soudně řešeném sporu zaměstnavatel požadoval po třech svých zaměstnancích (vedoucím prodejny a dvou prodavačích, s nimiž měl uzavřeny dohody o společné „hmotné“ odpovědnosti) náhradu schodku, který byl zjištěn na základě provedené inventarizace. Jelikož šlo o společnou odpovědnost, určil jejich podíly na náhradě škody a požadoval jejich zaplacení. Zaměstnanci tak odmítli učinit, a proto se zaměstnavatel obrátil s žalobou na soud. Během soudního řízení byl vypracován znalecký posudek, který osvědčil správnost provedených inventur i zjištěného schodku, navíc bylo jeho prostřednictvím zjištěno, že schodek vznikal a byl současně zakrýván dodatečným vkládáním údajů do počítače.

Nejvyšší soud při hodnocení hledisek pro snížení náhrady škody mj. uvážil, že pokud byl zaměstnanec převážnou část inventurního období (v probíraném případě tomu bylo cca 5 měsíců u vedoucího prodejny) práce neschopen, je to skutečnost, kterou je třeba zohlednit při určení výše jeho podílu na náhradě škody.

Není-li možné tuto skutečnost přiměřeně vyjádřit postupem podle ust. <a>§ 260 zákoníku práce (která řeší společnou odpovědnost více zaměstnanců za schodek), je možné postupovat tak, jak bylo postupováno v daném případě, kdy soud sledované inventurní období vydělil počtem měsíců, které zahrnovalo, a náhradu škody přiznal pouze za měsíce, v nichž nebyl tento zaměstnanec v pracovní neschopnosti. Naopak, dle názoru Nejvyššího soudu, ve prospěch žalovaných zaměstnanců nebylo možné zvažovat jimi namítanou okolnost, že byli s výsledky inventury seznámeni s časovým odstupem a že nebyli přítomni kontrole jejích výsledků.

Ust. § 264 zákoníku práce zakotvuje tzv. moderační (zmírňovací) právo soudu určit výši náhrady škody nižší částkou, než je skutečná škoda (resp. než je limit po zaměstnanci požadovatelné náhrady škody) tak, aby přiznaná náhrada škody vyjadřovala to, co v konkrétním případě lze po zaměstnanci spravedlivě požadovat. Při rozhodování o nároku na náhradu škody je soud vždy i bez návrhu povinen zkoumat, zda jsou dány zákonné předpoklady pro snížení požadované náhrady škody podle ust. § 264 zákoníku práce.

Ust. § 264 zákoníku práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností.

Pro posouzení, zda jsou v daném případě dány důvody zvláštního zřetele hodné pro snížení náhrady škody, zákon nestanoví, z jakých konkrétních hledisek má soud vycházet; v zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech není pojem „důvodů zvláštního zřetele hodných“ definován. Soud tak může přihlédnout kupř. k okolnostem vzniku škody, k formě a míře zavinění škody zaměstnancem apod., tedy ke skutečnostem, které tvrdí účastníci, anebo které v řízení vyšly najevo v jiných souvislostech, aniž by je účastníci uváděli. Vymezení hypotézy právní normy obsažené v ustanovení § 183 zákoníku práce tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu.

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 3. 2013 18:07