Zranění na povinných firemních sportovních hrách musí být odškodněno jako pracovní úraz

Jestliže zaměstnavatel organizuje sportovní hry a nařizuje na nich účast zaměstnancům, musí pak odškodnit jejich případné úrazy a nemůže namítat, že sport nebyl výkonem práce.

Zaměstnavatel sice není oprávněn přikázat zaměstnanci činnost, která jde nad rámec sjednaného druhu a místa výkonu sjednané práce, tedy např. provoznímu náměstkovi účast na firemních sportovních hrách, a zaměstnanec tak není povinen se takovému příkazu podřídit, ovšem, „pokud tak učiní a při výkonu takové činnosti utrpí úraz, nemůže být jeho postavení měně příznivé, než vykonával-li by činnost spadající do druhu a místa výkonu práce podle pracovní smlouvy“. Proto zranění při takové sportovní firemní aktivitě musí být odškodněno zaměstnavatelem jako pracovní úraz. Tak rozhodl Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2259/2011 ze dne 20. 11. 2012.

Skutkový základ sporného případu

Žalobce pracoval u žalované zaměstnavatelky jako „provozní náměstek“. Ve dnech 15. 9. 2006 (pátek) až do 17. 9. 2006 (neděle) se na základě „cestovního příkazu“ ze dne 14. 9. 2006 zúčastnil společně s dalšími dvěma spoluzaměstnanci „celoholdingové“ akce nazvané „Sportovní dny AGROFERT“, pořádané řídící (mateřskou) společností pro (dceřiné) společnosti skupiny (holdingu), mezi něž patří i žalovaná zaměstnavatelka.

Uvedené sportovní akce se jmenovaní zaměstnanci (včetně žalobce) zúčastnili na základě pozvánky, kterou žalovaná zaměstnavatelka obdržela od organizátora akce dne 9. 5. 2006, s tím, že „pro žalovanou byl stanoven POČET ÚČASTNÍKŮ na sportovních dnech DO 3 OSOB“, a současně byl v příloze připojen „předběžný program sportovních dnů“, ve kterém byly pro jednotlivé dny předem naplánovány různé, zejména sportovní aktivity (mj. v pátek 15. 9. „zahájení turnajů: tenis, volejbal, nohejbal, squash, bowling“, v sobotu 16. 9. „pokračování turnajů“ s vyhlášením konečných výsledků, v neděli 17. 9. „golfový turnaj pro držitele zelené karty a golfová akademie pro začátečníky“).

Dne 16. 9. 2006 v 15.20 hodin, kdy podle předem stanoveného programu probíhalo „pokračování turnajů: tenis, volejbal, nohejbal, squasch, bowling“, utrpěl žalobce -  zaměstnanec během finálového turnaje v nohejbalu, na který nastoupil následkem špatného došlápnutí při dobíhání míče, úraz – zlomeninu levé dolní končetiny. Žalovaná zaměstnavatelka s ohledem na negativní vyjádření pojišťovny, u níž je ze zákona pojištěna pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, odmítla žalobci poskytnout požadované odškodnění s odůvodněním, že v daném případě nejde o pracovní úraz, za který by nesl odpovědnost zaměstnavatel. Zaměstnanec proto zaměstnavatelku zažaloval o odškodnění pracovního úrazu. Čtěte také: Na jaké odškodnění máte nárok, přihodí-li se vám pracovní úraz?

Soudy musely zkoumat klíčovou otázku, zda činnost, při které žalobce utrpěl poškození zdraví (úraz), lze považovat za plnění jeho pracovních úkolů u žalované nebo zda touto činností žalobce pracovní úkoly neplnil.

Co je plněním pracovních úkolů

Za plnění pracovních úkolů je vždy považována – vedle výkonu pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru – též (jakákoliv) jiná činnost konaná přímo na příkaz zaměstnavatele (resp. příslušného vedoucího zaměstnance, je-li zaměstnavatel právnickou osobu), tj. bez ohledu na to, zda tato činnost spadá do rámce druhu a místa výkonu sjednané práce či nikoli. Uvedené je odůvodněno tím, že zaměstnavatel je sice oprávněn od zaměstnance vyžadovat jen takové pracovní úkony, které spadají do rámce druhu a místa výkonu sjednané práce; nemůže tedy platně vydávat příkazy (pokyny), které by byly v rozporu s obsahem pracovní smlouvy. Čtěte: Kdy se musíte podřídit změnám v náplni práce?

Vydá-li však zaměstnavatel přesto příkaz (pokyn), který je v rozporu s obsahem pracovní smlouvy, není zaměstnanec povinen takový příkaz uposlechnout; podrobí-li se však takovému příkazu a při výkonu nařízené činnosti utrpí úraz, jeho postavení není (nemělo by být) méně příznivé, než vykonával-li by činnost spadající do rámce druhu a místa výkonu práce podle pracovní smlouvy. Pro závěr, zda lze takto pojatou činnost zaměstnance považovat za plnění pracovních úkolů, přitom není významný motiv, či pohnutka zaměstnance, tj. vzdálenější předpoklady a představy, z nichž jednající vychází, nýbrž rozhodující je, zda z hlediska místního, časového a především věcného (vnitřního účelového) jde objektivně o činnost konanou pro zaměstnavatele.

Posouzení případu

Uvedené vztaženo na věc posuzovanou Nejvyšším soudem znamená, že, i když sportovní činnost, při níž žalobce dne 16. 9. 2006 utrpěl úraz, zřejmě nebyla výkonem jeho pracovních povinností vyplývajících z pracovní smlouvy (ani s nimi nijak nesouvisela), přesto není vyloučeno, aby tato činnost, která „nevybočila“ z rámce oficiálního programu „Sportovních dnů AGROFERT“, byla posouzena jako plnění pracovních úkolů za předpokladu, že ji žalobce konal na příkaz (pokyn) zaměstnavatele – žalované, resp. vedoucího zaměstnance zaměstnavatele, který vůči němu (jinak) měl oprávnění stanovit a ukládat mu pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomuto účelu závazné pokyny, a z objektivního hlediska by se tak jednalo o činnost konanou ve prospěch zaměstnavatele. Tip: Zranění na teambuildingu je pracovním úrazem

Skutkový závěr o tom, že „žalobci byla účast na sportovních hrách nařízena jeho zaměstnavatelem“, resp. jeho přímým nadřízeným, který „vůči žalobci vykonával práva a povinnosti vyplývající z jeho pracovního poměru u žalované“, odvolací soud učinil z výsledků dokazování (především z výpovědi svědků – přímého nadřízeného žalobce Ing. S. D. a spoluzaměstnance žalobce Ing. M. K., a listinného důkazu – „cestovního příkazu“ ze dne 14. 9. 2006 s „účelem cesty SPORTOVNÍ HRY AGROFERT“, podepsaného Ing. S. D.). Čtěte: Můžete odmítnout účast na teambuildingu?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 2. 2013 23:18