Znovu potvrzeno: Úraz na teambuildingu je pracovním úrazem

Soud potvrdil, že zraníte-li se na team-buildingu, jedná se o úraz pracovní. Zaměstnavatel vás pak musí odškodnit a je-li pojištěn pro případ odpovědnosti, musí plnění poskytnout i pojišťovna.

Účast vedoucího pracovníka na team-buildingové akci, jejímž cílem je zlepšení vzájemné komunikace a spolupráce zaměstnanců formou společné sportovní aktivity, lze považovat za činnost související s plněním pracovních úkolů. Rozhodl o tom Nejvyšší soud, ke kterému se odvolala žalovaná strana nespokojená s výsledkem soudního řízení soudu prvního stupně i soudu odvolacího.

Ve sporu o odškodnění pracovního úrazu, který projednával Nejvyšší soud ČR spis. zn. 23 Cdo 490/2013 a uzavřel svým usnesením ze dne 1. 4. 2014 nežaloval zaměstnanec zaměstnavatele, jak by mohl někdo očekávat, nýbrž zaměstnavatel (Vysoké učení technické v Brně) svou úrazovou pojišťovnu (Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group).

Odvolací soud potvrdil svým rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo uloženo žalované pojišťovně zaplatit 128 676 Kč, proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud ČR odmítl.

Zranil se při víceboji, soudy to považovaly za práci

Dne 28. 1. 2005 utrpěl zaměstnanec žalobce ve funkci proděkana úraz při turnaji ve víceboji, který se konal pod záštitou děkana Podnikatelské fakulty VUT v Brně, a to v pracovní době. Oba soudy to hodnotily jako úraz pracovní, k němuž došlo v souvislosti s plněním pracovních úkolů.

Odvolací soud neuznal námitku žalované pojišťovny, že pracovníci, kteří se nechtěli zúčastnit turnaje jako aktivní sportovci nebo jako diváci, mohli pracovat na svých pracovištích a že sportovní činnost nesouvisela s plněním pracovních úkolů proděkana fakulty, který nemusel uposlechnout příkaz, aby se zúčastnil turnaje jako aktivní sportovec. 

Pracovním úrazem je poškození zdraví či smrt, které byly způsobeny zaměstnanci nezávisle na jeho vůli krátkodobým náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních povinností a v souvislosti s ním. Pracovním úrazem není zranění, které si pracovník způsobil na cestě do práce a zpět.

Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že poškozený zaměstnanec byl povinen na základě příkazu děkana se uvedeného turnaje zúčastnit, a že se jednalo o činnost související s plněním pracovních povinností, neboť účelem turnaje bylo zlepšení vzájemné komunikace a spolupráce zaměstnanců formou společné sportovní aktivity, tedy prohloubení interpersonálních vazeb zaměstnanců, což oba soudy považovaly za činnost související s plněním pracovních úkolů. 

Odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně správně dovodil povinnost pojišťovny zaplatit žalobci požadovanou částku ve výši 128 676 Kč z titulu náhrady nákladů, které žalobce, jako zaměstnavatel vyplatil svému zaměstnanci. Tomu totiž vznikla škoda v souvislosti s pracovním úrazem a žalobce byl v době úrazu svého zaměstnance pojištěn pro případ odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu. 

widgety

V případě pracovního úrazu má zaměstnanec nárok na náhradu ztraceného výdělku – tedy na rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem úrazu a výší dávky nemocenské po dobu pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel tuto náhradu není povinen platit, pokud dokáže, že si zaměstnanec přivodil pracovní úraz vlastním zaviněním porušením právních předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo v důsledku své opilosti.

V poměrné části podle míry zavinění může platit zaměstnavatel pracovníkovi náhradu v případě, že si zaměstnanec způsobil újmu tím, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování, aniž by porušil právní či jiné předpisy, jednal lehkomyslně a musel si být vědom, že si může újmu na zdraví způsobit. Za lehkomyslnost se nepovažuje tzv. běžná neopatrnost, která vyplývá z rizika práce – například uklouznutí na schodech i přes to, že má zaměstnanec obuv vhodnou do daného pracovního prostředí.

Účast byla povinná

Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že odvolací soud posoudil danou věc v souladu se zákonem i judikaturou Nejvyššího soudu. Odvolací soud správně použil závěry Nejvyššího soudu ČR přijaté v rozhodnutí ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5060/2007 (které jsme si přiblížili v článku Můžete odmítnout účast na tembuildingu?), neboť toto rozhodnutí řešilo obdobnou právní otázku – posouzení úrazu zaměstnance na team-buildingu jako úrazu pracovního, kdy účast zaměstnance zde byla povinná.

Odvolací soud tedy správně posoudil uplatněný nárok, vyplývající z utrpěného úrazu zaměstnance, jestliže dovodil, že se v daném případě jednalo o úraz pracovní. Žalobce tak odpovídá poškozenému zaměstnanci za škodu vzniklou úrazem při nařízené účasti na turnaji pořádaném zaměstnavatelem v pracovní době. 

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 8. 2014 9:21