Znáte konečný návrh malé penzijní reformy?

Po dlouhém handlování schválila vláda malou penzijní reformu. Podle finálního návrhu nebudou platit všechna opatření okamžitě. Kdo jim ještě částečně unikne?

Konečný návrh malé penzijní reformy už posvětila vláda. Dokument reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který uznal, že důchod lidí s vyššími příjmy je oproti nízkopříjmovým skupinám příliš nízký a nařídil změnu výpočtu penzí. Poslanci by o změnách měli hlasovat 15. března. Zatím vám přinášíme finální návrh se zapracováním všech změn, který jsme popisovali už v článku Jak vypadá penzijní reforma vyhovující Ústavnímu soudu?. Od té doby už ale Ministerstvo práce a sociálních věcí odhalilo další podrobnosti novely.

Robin Hood by zaplakal

Novela mění vzorec pro výpočet důchodu tak, aby lidé pobírající během svého produktivního věku vyšší příjmy (a platící také vyšší odvody) také dostali vyšší důchod. Ve výpočtu se ale také zavede strop. Ten zajistí, že nad čtyřnásobek průměrné mzdy už se do důchodu nebudou příjmy započítávat. Nebude se z nich ale také odvádět pojistné. Čtěte více: Jak na výpočet starobního důchodu pro rok 2011

To znamená, že spousta lidí s vyššími příjmy přijdou o výhodu zápočtu příjmů nad tuto hranici z pojistného, které už do systému odvedli. Dopady změny má zmírnit přechodné období, během kterého se bude vzorec výpočtu důchodu postupně přizpůsobovat. Od roku 2014 už ale bude strop zaveden bez výjimek.

Lidem s vyššími příjmy se tak důchod zvýší o několik set až tisíc korun. Zhruba pro zbylých 80 % ostatních budoucích důchodců, jejichž příjmy se pohybují mezi 12,5 tis. a 36 tis. Kč hrubého, by se měl důchod snížit. Hovoří se o částce mezi 100 až 600 Kč.

Přechodné období část příjmů ušetří

I v tomto případě bude dopady novinek zmírňovat postupné zavádění změn. Senioři, kteří odejdou do důchodu letos by tak měli přijít zhruba o pětinu této částky zatímco ti, kteří půjdou do penze až v roce 2015, přijdou o zmíněnou částku celou. Podle materiálů Ministerstva práce a sociálních věcí by se v průměru měly důchody snížit zhruba o dvě procenta. Těch s nejnižšími příjmy, kteří tvoří skupinu asi 10 % budoucích důchodců, by se snížení penzí týkat nemělo. Čtěte také: Kdo může pobírat více důchodů najednou?

V přechodném období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 se bude výpočtový základ stanovovat z osobního vyměřovacího základu tak, že:

do částky první redukční hranice se počítá 100 %,

z částky nad první hranici do druhé redukční hranice se:

  • v období od 30. září 2011 – 31. prosince 2011 započítá 29 %,
  • v roce 2012 se bude započítávat 28 %,
  • v roce 2013 pak 27 %
  • v roce 2014 bude do výpočtu vcházet hodnota 26 %,

z částky nad druhou hranici do třetí redukční hranice se

  • v období od 30. září 2011 – 31. prosince 2011 započítá 13 %,
  • v roce 2012 to bude 16 %,
  • v roce 2013 pak 19 %,
  • v roce 2014 se bude počítat s hodnotou 22 %,

z částky nad třetí redukční hranici se

  • v období od 30. září 2011 – 31. prosince 2011 započte 10 %,
  • další rok to bude 8 %,
  • v roce 2013 pak 6 %
  • v roce 2014 se bude počítat se 3 %.

Po roce 2014 už se bude výpočtový základ z osobního vyměřovacího základu tedy stanovovat tak, že

  • do částky první redukční hranice se počítá 100 %,
  • z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %,
  • k částce nad druhou redukční hranici se přihlížet nebude.

Rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je až na výjimky stanovené zákonem období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let, a končí rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu.

Redukce v poměru k průměrné mzdě

Hned v úvodu nová úprava mění definici výpočtu základní výměry důchodu, dosud stanovované pevnou částkou na stanovení procentní sazbou z průměrné mzdy. Podíl na průměrné mzdě se bude v rámci redukčních hranic také stanovovat postupně.

V období od 30. září 2011 – 31. prosince 2014 bude

  • první redukční hranice odpovídat 44 % průměrné mzdy,
  • druhá redukční hranice bude činit 116 % průměrné mzdy,
  • třetí redukční hranice pak 400 % průměrné mzdy.

V období po roce 2014 pak bude v kalendářním roce

  • první redukční hranice odpovídat 44 % průměrné mzdy,
  • druhá redukční hranice bude stanovena na 400 % průměrné mzdy.

Částky redukčních hranic se budou zaokrouhlovat na celé koruny nahoru.

Jak novela definuje průměrnou mzdu?

Průměrnou mzdou je pro účely této novely částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se pak zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Průměrná mzda stanovená pro kalendářní rok podle výše zmíněné metody však nesmí být nižší než průměrná mzda stanovená pro bezprostředně předcházející kalendářní rok.

Valorizace pomůže jen od inflace

Drábek na obranu malé penzijní reformy argumentuje tím, že kvůli valorizaci by nemuseli penzisté změny pocítit tak výrazně. Opomenul ale fakt, že inflace z reálné kupní síly naopak soustavně odkrajuje a se změnou DPH už tento argument zas tak valnou sílu mít nebude.

Navíc jak už jsme informovali v článku Jak vypadá penzijní reforma vyhovující Ústavnímu soudu?, vláda by už neměla mít možnost zvyšovat důchody. Ty by se měly valorizovat v případě, že inflace a třetina růstu reálných mezd za rok dosáhne v součtu minimálně dvou procent. Penze by se pak zvýšily o růst cen i jednu třetinu reálných mezd.

Předčasný odchod se trestá

Změny malé reformy zaznamenají také všichni ti, kteří plánují předčasný odchod do důchodu. V současnosti platí, že výše procentní výměry předčasného starobního důchodu, na který vznikl nárok po 31. 12. 2009 je za každý celý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu. Takto stanovená výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů a o 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

Podle návrhu by se o 0,9 % krátil důchod do 360. dne před dosažením důchodového věku, o 1,2 % od 361 do 720. dne před důchodovým věkem a o 1,5 % od 721. dne před důchodovým věkem. Čtěte více: Jak odejít předčasně do penze s nekráceným důchodem?

Podle novely má na předčasný starobní důchod nárok ten pojištěnec, které získal potřebnou dobu pojištění podle § 29 odst. 1 nebo 3 zákona o důchodovém pojištění a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí maximálně:

  • 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let,
  • 5 let, pokud je jeho důchodový věk alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let.

V původních návrzích mělo také dojít k odstranění možnosti ministra přiznat žadateli důchod bez ohledu na splnění potřebných podmínek. Tuto výsadu si nakonec ponechá.

Nešetří se ženy ani pozůstalí

Reforma nenechá „nit suchou“ ani na pozůstalostních penzích. V současnosti máte nárok na jeho výplatu po dobu jednoho roku a v případě nepříznivé sociální situace je možné o ni v průběhu pěti let požádat znovu. Novela zákona o důchodovém pojištění tuto lhůtu krátí na dva roky. Čtěte více: Kdo má nárok na pozůstalostní důchod?

Další změna udělá vrásku na čele spíše ženám. Těm by se totiž mělo zrychlit tempo zvyšování důchodového věku, aby se tak rychleji přiblížilo věkové hranici stanovené pro muže.

Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977 vypočítává příloha novely v následující tabulce.

     
    Důchodový věk činí u
 
Rok
  mužů žen s počtem vychovaných dětí
narození 0 1 2 3 a 4 5 a více
1936 60r+2m 57r 56r 55r 54r 53r
             
1937 60r+4m 57r 56r 55r 54r 53r
             
1938 60r+6m 57r 56r 55r 54r 53r
             
1939 60r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r
             
1940 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r
             
1941 61r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 53r
             
1942 61r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 53r
             
1943 61r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 53r+4m
             
1944 61r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 53r+8m
             
1945 61r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 54r
             
1946 61r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m
             
1947 62r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m
             
1948 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r
             
1949 62r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m
             
1950 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m
             
1951 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 56r
             
1952 62r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m
             
1953 63r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m
             
1954 63r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 57r
             
1955 63r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m
             
1956 63r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m
             
1957 63r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 58r
             
1958 63r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m
             
1959 64r 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 58r+8m
             
1960 64r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m
             
1961 64r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m
             
1962 64r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m
             
1963 64r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m
             
1964 64r+10m 64+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m
             
1965 65r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 61r+8m
             
1966 65r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 63r+8m 62r+2m
             
1967 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 62r+8m
             
1968 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 63r+2m
             
1969 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 63+8m
             
1970 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 64r+2m
             
1971 66r 66r 66r 66r 66r 64r+8m
             
1972 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 65r+2m
             
1973 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 65r+8m
             
1974 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+2m
             
1975 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m
             
1976 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m
             
1977 67r 67r 67r 67r 67r 67r

“r” znamená rok,  “m” znamená kalendářní měsíc

Zdroj: Sněmovní tisk 277

Novela také uvádí, že pojištěnci, kteří se narodili po roce 1977, si důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.

28 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 10. 2011 15:02