Hlavní navigace

Známý (neznámý) Rejstřík trestů

28. 11. 2006
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Přestože převážná většina našich čtenářů se nikdy nedostala do konfliktu s "rukou spravedlnosti", a má proto naprosto čistý záznam o své "kriminální" minulosti, přesto se téměř všichni setkali s pojmem "rejstřík trestů" a s povinností jeho "čistotu" v různých řízeních prokazovat.

Povinnost předkládat „rejstřík trestů“ se týká celé řady aktivit – od požadavku zaměstnavatele v souvislosti s uzavřením pracovní smlouvy přes různé povinnosti podnikajících osob, žádost o vydání zbrojního průkazu či možnost působení v různých zájmových sdruženích a organizacích. Bez rejstříku trestů si zkrátka neškrtnete…

Existenci tzv. rejstříku trestů najdeme v zákoně č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem se zřídil Rejstřík trestů se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu spravedlnosti. Nejde však o instituci z poslední doby; jeho různé formy existence provází dějiny našeho samostatného státu již od zániku Rakouska-Uherska.

Úkolem Rejstříku trestů je vést evidenci osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidenci jiných významných skutečností pro trestní řízení, pokud tak stanoví tento nebo jiný zákon. Údaje z evidence slouží pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti.

Evidence Rejstříku trestů je nyní vedena s využitím výpočetní techniky a vztahuje se na něj zvláštní předpis o ochraně osobních údajů v informačních systémech. V rozsahu potřebném pro plnění svých úkolů je Rejstřík trestů oprávněn získávat informace z evidence obyvatel, evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů, a to i způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Správci uvedených informačních systémů jsou povinni k tomu poskytnout potřebnou součinnost.

V evidenci Rejstříku trestů jsou založeny údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy České republiky. Součástí evidence Rejstříku trestů jsou i údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy, které byly shromážděny podle dříve platných předpisů, a údaje předané Rejstříku trestů na základě mezinárodní smlouvy se Slovenskou republikou.

Do evidence Rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud. Nejvyšší soud může na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

Rejstřík trestů vede rovněž pro potřebu trestního řízení evidenci osob, jejichž trestní stíhání bylo pravomocným rozhodnutím soudu nebo státního zástupce podmíněně zastaveno.

Důležité pojmy: opis a výpis z evidence Rejstříku trestů

Pro potřeby trestního řízení se vydává opis z evidence Rejstříku trestů orgánům činným v trestním řízení a Ministerstvu spravedlnosti na jejich žádost. Ministerstvo spravedlnosti může vyžadovat opis týkající se osoby, ohledně níž provádí řízení o

  1. stížnosti pro porušení zákona,
  2. uplatnění rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii,
  3. žádosti o milost,
  4. upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku v případě, kdy odsouzený má být vydán do ciziny nebo vyhoštěn,
  5. přípustnosti vydání obviněného k trestnímu stíhání do ciziny.

Ministerstvo spravedlnosti může vyžadovat opis i při provádění jiných úkonů trestního řízení, pokud je k nim příslušné podle zvláštního zákona nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Jedná-li Ministerstvo spravedlnosti ve věcech týkajících se činnosti Rejstříku trestů před soudem nebo zastupuje-li Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů, týkajících se činnosti Rejstříku trestů, je oprávněno k tomuto účelu vyžadovat opis.

Kancelář prezidenta republiky může vyžadovat opis týkající se osoby, ohledně níž se provádí řízení o žádosti o milost a při jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce prezidentem republiky.

Jiným orgánům lze na jejich žádost vydat opis jen tehdy, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Tak tomu je např. při aplikaci zákona o ochraně utajovaných informací při prověrce osob Národním bezpečnostním úřadem. Na žádost cizozemských justičních orgánů vydá Rejstřík trestů opis, stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Na písemnou žádost osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se jí umožní nahlédnout do opisu týkajícího se této osoby, aby si mohla ověřit případnou správnost v ní uchovávaných informací.

Důležité je vědět, že v opise se uvádějí všechny údaje o každém odsouzení osoby, které se opis týká, a všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření i o zahlazení odsouzení. V opise se uvádějí i údaje z evidence podmíněného zastavení trestního stíhání a jiné významné skutečnosti pro trestní řízení.

Naproti tomu na písemnou žádost osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se vydá výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se této osoby. Výpis se vydá na základě úředně ověřené plné moci i zmocněnci této osoby nebo v rámci poskytování právní pomoci této osobě advokátovi.

Správnost údajů uvedených v písemné žádosti o výpis a totožnost žadatele bezplatně ověřují:

  1. obecní úřad, městský úřad, v hlavním městě Praze úřad městské části, v územně členěných statutárních městech úřad městského obvodu nebo úřad městské části, magistráty statutárních měst, které se nečlení na městské obvody nebo městské části, a pro území vojenských újezdů újezdní úřad, který je matričním úřadem podle zvláštního právního předpisu,
  2. zastupitelské úřady České republiky v zahraničí,
  3. pověření pracovníci Rejstříku trestů v sídle této instituce v Praze a v jejích pobočkách v Brně, Ostravě, Plzni a Karlových Varech,
  4. od 1. ledna 2008 též pracoviště Czech POINT.

Uvedené orgány po ověření správnosti údajů žádost žadateli nevracejí, ale zasílají ji Rejstříku trestů. Podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, se při přijetí žádosti o vystavení výpisu z evidence Rejstříku trestů vybírá poplatek ve výši 50 Kč.

Výpis se dále vydává na žádost soudu nebo státního zastupitelství pro potřeby jiného než trestního řízení a orgánu veřejné správy pro potřeby řízení o přestupku. Pro jiné účely lze výpis vydat, stanoví-li tak zvláštní zákon.

Ve výpisu se uvedou všechna dosud nezahlazená odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen.

Výpis a opis z Rejstříku trestů jsou veřejnou listinou.

skoleni_15_4

Rejstřík trestů vede úschovnu dokumentace, v níž se ukládají údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích soudů, a údaje vyřazené z evidence. Údaje o osobách, uložené v úschovně dokumentace, se uchovávají 100 let od narození osoby, které se týkají, a proto je možné v případě pochybností o správnosti údajů z rejstříku trestů příslušné údaje ověřit.

Pozn. redakce: text byl dne 22. 2. 2008 aktualizován.

Jak často žádáte o výpis z rejstříku trestů?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Právník zabývající se legislativou v oboru trestního, správního a občanského práva. Má praxi v justici a státních orgánech.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).