Odpověď na názor

Nevšiml jsem si, že jde o reakci na diskuzi, takže omluva z mé strany. Osobně se ale domnívám, že otázka zdanění či nezdanění připsaných úroků je marginální ve vztahu k celkovému kontextu. Již připsané úroky se zřejmě zdaňovat nebudou, alespoň zákon o dani z příjmu nic takového neumožňuje. Problém je však v tom, že v takto nastavené právní nejistotě vlastně nikdo neví, co si politici dovolí a co ne. Kde má kdo jistotu, že se nakonec nerozhodnou namísto už tak neskutečného 50% zdanění třeba pro 90% znadnění, technicky je to stejné. Samozřejmě přeháním, ale na druhé straně by se třeba v hlavě nějakého iniciativního politika mohla zrodit myšlenka, že státní podpory jsou připisovány pouze zálohově, tak proč je nezdanit zpětně. Ať už to však dopadne jakkoliv, nemyslím si, že jakékoliv zrušení stavebního spoření by bylo zbrklým krokem v dnešní situaci, kdy si lze dlouhodobě uložit peníze na 4–6% bez jakékoliv právní nejistoty, jak to vlastně dopadne a bez celé řady dalších omezujících podmínek, kterým lidé často nerozumí a když náhodou rozumí, tak stejně nemohou dopředu vědět, pro co se stát rozhodne příště. Tím samozřejmě myslím smlouvy, vypověditelné bez ztráty nároků na státní podporu, případně bez ztráty úrokového zvýhodnění. Naopak se obávám, že celá řada lidí už s ohledem na tříměsíční výpovědní lhůtu výpověď do konce srpna nestihne, záleží však na tom, jak se k tomu postaví spořitelny, které sice nemusejí, ale mohou smlouvy ukončit dříve. Myslím si však, že by od spořitelen bylo jen férové, kdyby se snažily i smlouvy, vypovězené později, vypořádat do konce roku. Nic by je to nestálo a klientům, kteří jim důvěřovali, by tím pomohli. To jsem ale asi hodně naivní. Rozhodně by zvýšeními výpověďmi smluv lidé dali politikům jasný signál, kam mohou jimi připravované změny celý systém stavebního spoření dostat.