Hlavní navigace

Změny v pojištění vkladů: Můžete dostat více než 100 000 euro

13. 6. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Isifa.com, podle licence: Rights Managed
Nová směrnice o systémech pojištění vkladů má podle úředníků a politiků přinést stabilitu do bankovního sektoru. Neovlivní nás ale negativně?

Nová směrnice Evropské komise o systémech pojištění vkladů toho přináší spoustu nového. Co bylo cílem této směrnice? Podle předsedy správní rady Fondu pojištění vkladů (FPV) Josefa Taubera je to především snaha chránit peníze evropských daňových poplatníků: Nová evropská úprava pojištění vkladů je součástí vznikající evropské záchranné sítě, která má řešit jak již nastalé situace, například výplatu náhrad vkladů u zkrachovalých finančních institucí a uspokojení věřitelů s využitím konkurzu či likvidace, tak i preventivní zásahy, které jsou zpravidla méně finančně náročné než ex-post řešení, uvádí Tauber.

Nová úprava znamená především větší ochranu vkladatelů v podobě krytí mimořádně vysokých zůstatků, zkrácení lhůty pro výplatu náhrad a zavedení informační povinnosti bank. Dále pak spravedlivější systém příspěvků do systému pojištění vkladů, což zaručí zejména sektorově odlišené a rizikově vážené příspěvky, tvrdí ředitelka Fondu pojištění vkladů Renata Kadlecová.

dan_z_prijmu

Co to pro vkladatele znamená?

  1. Zkrácení lhůty výplaty na 7 dní – Od 1.6.2016 dojde u nás ke zkrácení výplaty náhrad na 7 dní. Pokud to fond nestihne, pak si klient dané banky může požádat o vyplacení sociální zálohy. Dokážu si dost dobře představit, že po krachu záložny a uplynutí daného období se ozvou klienti záložen, že potřebují sociální zálohy. Něco takového řídit je nemožné, uvádí Kadlecová. Je to trochu populismus, myslí si Tauber. Zkrácení lhůty je proto pro FPV prioritou, aby nedošlo k vyplácení sociálních záloh.
  2. Krytí dočasně vysokého zůstatku nad 100 000 euro – Mělo by také dojít ke krytí dočasného zůstatku přes 100 000 euro. Znamená to, že veškeré vklady budou pojištěné i nad tuto částku? Ne tak docela, jedná se především o vklady sloužící k nákupu nemovitosti či k sociálním účelům: Tyto vklady bude muset jejich majitel prokazovat, například pomocí úředně ověřených listin. Existuje zde obava z podvodných operací, uvádí FPV. Nutné je také podle FPV definovat, jakých zůstatků se má toto krytí týkat. Případem však může být, když koupíte byt, peníze mezitím uložíte na jistotním účtu a následně banka zkrachuje.
  3. Zjednodušení výplaty náhrad vkladů klientům z poboček  – Výplaty náhrad vkladů budou probíhat v systému hostitelské země. Nebude tak nutné pro výplatu cestovat za hranice státu.

Záložny jsou hrozbou?

V roce 2013 se trh záložen výrazně otřásl, poté jsme na trhu přišli o dvě kampeličky. Fond pojištění vkladů se za obětního beránka nepovažuje a kroky ČNB obhajuje. Záložny podle představitelů FPV představují systémové riziko a bylo podle nich správné, že ČNB včas zasáhla. Vklady u Metropolitního spořitelního družstva také rostly velmi rychle a brzy by ani FPV nemusel stačit s výplatami. Čtěte také: Sektor družstevních záložen se rozpadá. Mají kampeličky ještě naději?

A co to znamená pro finanční instituce?

Pro finanční instituce nastávají velké změny, které můžou výrazně ovlivnit zdejší trh:

  1. Změna základu pro výpočet příspěvků – Příspěvky Fondu budou vycházet ze souhrnu pojištěných vkladů každého vkladatele banky do výše 100 000 euro. Do souhrnu vkladu se tak budou počítat běžné, spořicí a společné účty, prostředky na účtech obchodníka s cennými papíry uložené v bance atd. Pro banky to znamená, že dojde ke zvýšeným nárokům na evidenci a reporting vkladů, bankám tak můžou výrazně vzrůst náklady. Podle FPV dojde k celkovému snížení základu pro výpočet příspěvků, především u bank, které mají korporátní klientelu, u družstevních záložen a stavebních spořitelen žádné změny nebudou.
  2. Zavedení rizikových příspěvků – Příspěvky budou vycházet  z výše pojištěných vkladů a nově z míry rizika. Zatímco velkým bankám by se tak snížila částka, kterou přispívají do FPV, záložny by platily podstatně více. Potvrdily se tak naše nedávné informace. Čtěte více: Záložnám možná zdraží pojištění vkladů, vyšší úroky provokují banky i Fond pojištění vkladů Rizikovost jednotlivých finančních institucí nejspíše bude posuzovat přímo FPV, podle něj to ale něco bude stát: V současné době máme ve Fondu pojištění vkladů 6 lidí a zcela jistě budeme muset přijmout další odborníky, uvádí Tauber.
  3. Možnost mimořádných příspěvků do FPV – V případě, že by finanční prostředky nepostačovaly k výplatě náhrad, pak můžou členové FPV jednorázově přispět až do 0,5 % pojištěných vkladů. Znamená to, že by FPV dodatečně mohl získat 9 miliard Kč.
  4. Cílová částka fondu – Členské státy by měly zajistit, nejpozději do 10 let, aby prostředky ve FPV dosáhly alespoň 0,8 % všech vkladů. V současnosti však toto pravidlo FPV splňuje, nachází se zde přibližně 1 % vkladů. Fond pojištění vkladů v současné době navrhuje 1,5 % všech pojištěných vkladů jako cílový stav.
  5. Možnost vyloučení finančních institucí ze systému pojištění vkladů – Pokud finanční instituce nebude plnit povinnosti, které má, pak může být v krajním případě z tohoto systému vyloučena. Znamená to, že by vklady ode dne vyloučení nebyly kryty. Podle FPV by to však bylo krajním řešením platební nekázně nebo neschopnosti předávat data pro účely testování. Je také nutností tyto kroky koordinovat s ČNB. Toto opatření na druhé straně ale moc stability přinášet nemusí, jelikož někteří vkladatelé, především v sektoru záložen, budou žít ve strachu, zdali jejich finanční instituce nebude vyřazena z tohoto systému. V případě vyloučení záložny, následném runu a poté krachu by tak dostaly jen malou část finančních prostředků.
  6. Povinnost informovat klienty o pojištění vkladů – Zatímco kampeličky a družstevní záložny si z FPV vytvořily marketingový nástroj a označovaly vklady jako pojištěné, tedy bezpečné a bezrizikové, nyní k tomu budou muset také přistupovat banky. Finanční instituce by tak měly jak současným, tak i budoucím vkladatelům poskytnout informace ohledně pojištění, které poskytuje FPV.

Vznikne také rezoluční fond, kde bude cílem to, aby řešení problémů bank proběhlo rychle a účinně a to bez nákladů pro daňové poplatníky. Cílová úroveň fondu je 1 % ze všech pojištěných vkladů a to do 10 let. Zatímco země mimo eurozónu budují svůj rezoluční fond každá zvlášť, v případě eurozóny vznikne fond společný. Se vstupem do eurozóny by jsme tak museli přispívat do společného fondu. 

Co to jsou systémové banky?

Česká národní banka definovala takzvané „systémové banky“. Pokud by zkrachovaly, nejspíše by také položily celý český finanční systém, jelikož FPV by ani zdaleka neměl dostatek prostředků k vyplácení vkladů. Podle FPV sem patří ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank. Tyto banky musí držet vyšší kapitálové rezervy, aby pravděpodobnost jejich krachu či dalších potíží byla co nejmenší.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).