Hlavní navigace

Změny v nemocenském pojištění

25. 11. 2004
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo k připomínkám návrh nového zákona o nemocenském pojištění. Podle ministerstva by měl tento návrh zlepšit situaci osob, které onemocní, a zároveň by měl zabránit zneužívání zákona. Stane se noční můrou zaměstnavatelů?

Nemocenské pojištění bude i nadále založeno na tzv. zásadě solidarity mezi zdravými a nemocnými a nadále bude povinné pro zaměstnance a dobrovolné pro osoby samostatně výdělečně činné. Zákon by nicméně ve skutečnosti mohl přinést změnu, která jistě není dobrou zprávou pro naše zaměstnavatele a nejspíše ani nesplní slib všem onemocněvším.

Další kolo změn

Již na začátku roku 2004 začaly platit změny v nemocenském pojištění. Neuplynulo ani 12 měsíců a již tu máme další. Co se vlastně změnilo k letošnímu lednu?

  • Nemocenské si od ledna musí platit pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finanční arbitři a zástupci finančního arbitra.
  • Procentní sazba pro výpočet nemocenského se snížila za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti z 50 % na 25 % (neboli nemocní dostávají polovinu z toho, co dostávali ještě v roce 2003 za první 3 dny nemoci) a u karantény z 69 % na 25 % denního vyměřovacího základu.
  • Změnilo se rozhodné období pro výpočet dávky, podle kterého se zjišťuje denní vyměřovací základ. Je jím tak 12 kalendářních měsíců před měsícem, kdy osoba onemocněla. Ještě v roce 2003 to bylo 1 čtvrtletí, které předcházelo kalendářnímu čtvrtletí, v němž vznikl nárok na dávku.
  • Z částky denního vyměřovacího základu se do výše 480 Kč (do první redukční hranice) započítává jen 90 % za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, karantény nebo potřeby ošetřování člena rodiny.
  • Výše redukčních hranic 480 Kč a 690 Kč se nebude měnit do 31. prosince 2005.

Dopady letošních opatření

Je nutné poznamenat, že snížení finančního zabezpečení zaměstnanců při prvních 3 dnech pracovní neschopnosti přineslo státu své ovoce – v první polovině letošního roku odešlo na nemocenskou zhruba o 30 procent méně lidí než v předchozím roce. Díky tomu stát ušetřil na nemocenských dávkách v prvním pololetí asi 2,4 miliardy korun oproti stejnému období loni.

Na tomto faktu není nic překvapivého, neboť ve chvíli, kdy dostáváte první tři dny nemoci pouze 35 % z průměrného platu, si raději než nemocenskou vezmete dovolenou. Celkový počet dnů pracovní neschopnosti se tak snížil.

Celková délka trvání pracovní neschopnosti naopak za první pololetí narostla o 5,4 dne na 34 dní, stát vyplatil celkem 16,8 miliardy korun (tj. o 14,4 % méně oproti roku 2003), reálný příjem domácností z nemocenských dávek se pak snížil přibližně o 19 %.

Pokud by stát snížil také sazby nemocenského pojištění, bylo vše v pořádku. V konečném důsledku ovšem stát od občanů vybírá stejně vysoké nemocenské pojištění, ale brání jim, aby nemocní byli. Je tedy otázkou, zda by neměly být úměrně sníženy i sazby nemocenského pojištění v rozsahu uvedené úspory.

Nejpodstatnější změny

Jaké změny by pak mohl přinést předložený návrh zákona pro příští rok?

  • Měla by vzniknout nová konstrukce výpočtu výše dávek nemocenského,
  • měly by být zavedeny regresní náhrady ve stanovených případech,
  • první období pracovní neschopnosti (karantény) by měl zaměstnanci hradit zaměstnavatel,
  • dále by se mělo změnit i posuzování pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři.

Zaměstnavatelé to zaplatí

Z uvedených změn tak bude asi nejdůležitější a zároveň i nejspornější ta, kterou MPSV již dlouho oznamovalo a která v době trvání pracovní neschopnosti a karantény přikazuje zaměstnavatelům podílet se na platbách finančního zabezpečení zaměstnanců. Jedná se o dobu prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti (karantény), kdy budou poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy za ty dny, za které jim uchází příjem. Stát se pak chopí odpovědnosti za své pojištěnce až patnáctým dnem pracovní neschopnosti.

Kompenzace přímo od státu

Za toto opatření nabízí stát zaměstnavatelům určitou kompenzaci. Tou bude snížená sazba pojistného na nemocenské pojištění pro zaměstnavatele. A přesně z této úspory zaměstnavatel s průměrnou nemocností svých zaměstnanců uhradí i výdaje na „nemocenské“ za prvních 14 dní.

Problém ovšem nastane v situaci, kdy nemá zaměstnavatel průměrnou nemocnost. V takových případech mu totiž nedává k dispozici žádný nástroj, kterým by nemocné zaměstnance přiměl k „brzkému uzdravení“. O obdobích chřipkových epidemií raději nemluvě.

Zákon tedy navrhuje snížení sazby pro zaměstnavatele na 1,6 % z 3,3 %. Zaměstnavatelům s malým počtem zaměstnanců (do 50) se pak umožní, aby si zvolili sazbu pojistného na nemocenské pojištění sami. Bude se jednat o sazbu, při které si budou uhrazovat polovinu svých nákladů vynaložených na platby nemocenského zaměstnancům při jejich pracovní neschopnosti (karanténě) za jeden kalendářní měsíc.

Konkrétní čísla přímo od ministerstva

Orientační přehled o tom, jak snížení nebo zvýšení nemocnosti ovlivní finanční dopad náhrady mzdy, poskytuje následující tabulka:

Finanční dopad změny nemocenské
Násobek průměrné mzdy Procentuální podíl výdajů zaměstnavatele na pojistné a náhradu mzdy zaměstnanců
se 6% nemocností se 7% nemocností
0,7 89 97
1 91 98
1,5 76 81
2 64 67
3 57 59
3 a více 51 52

Finanční dopad na zaměstnavatele je zde vyjádřen v procentech současné výše plateb nemocenského pojištění (100 %). Např. pokud se jedná o organizaci s průměrným procentem pracovní neschopnosti ve výši 7 % a průměrnou mzdou ve výši 0,7násobku celostátního průměru, pak se výdaje zaměstnavatele na pojistné a náhradu mzdy sníží oproti současně placenému pojistnému na 97 %, tj. o 3 procentní body. Pokud ale u této organizace dojde ke snížení nemocnosti a průměrné procento pracovní neschopnosti klesne na 6 %, budou výdaje zaměstnavatele na pojistné a náhradu mzdy činit pouze 89 % současné výše plateb nemocenského pojištění.

Problémy s průměrem

Známý příklad pro vykreslení problému s výpočty průměru říká, že „pokud já vypiji jedno pivo a kolega 5, každý jsme vypil 3 piva“. Podobně to platí pro uvedenou „průměrnou nemocnost“. Existuje totiž velké množství zaměstnavatelů například s 10% nemocností, kteří jistě změnou zákona neušetří.

Z dostupných informací bychom logicky mohli dojít k závěru, že při zvýšení nemocnosti na 8 % již zaplatí zaměstnavatel, který vyplácí průměrně 0,7násobek průměrné mzdy, do státní poklady přibližně o 5 procentních bodů více než dnes. Při 9% nemocnosti již přibližně o 12 procentních bodů, při 10 % pak 20 procentních bodů atd. Tudíž argumentace s kompenzacemi nemusí být pro zaměstnavatele žádnou útěchou.

dan_z_prijmu

Na závěr je nutné ještě jednou připomenout, že zákon v tomto znění ještě nebyl schválen. Šance, že vejde v platnost, je při současné politické situaci neodhadnutelná.

Důsledky pro nemocné

Nutno dodat, že zákon také ztíží situaci nemocným. Zaměstnavatelé budou přímo motivováni k tomu, aby získali úsporu na pojistném, a proto budou usilovat o co nejnižší počet nemocných zaměstnanců. Jaký k tomu použijí nástroj, je otázka, neboť návrh zákona jim žádný takový do rukou nesvěřuje. Složitější jistě bude i získat lékařské potvrzení o pracovní neschopnosti, neboť i v této oblasti budou nastolena přísnější pravidla.

Souhlasíte s placením nemocenské zaměstnavatelem?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).