Změny v dani z příjmů: Větší, než jsme čekali

Poslanecká sněmovna poslala do Senátu návrh změn zákona o dani z příjmů. Vedle celé řady diskutovaných témat obsahuje též mnohá ustanovení, která zůstávají stranou diskusí. Svým významem si ale pozornost zasluhují více než velkou. A nejde o změny vždy k lepšímu...

Změny, o kterých se mluví

Zřejmě v České republice není nikdo, komu by se zcela vyhnula diskuse o změnách ve výpočtu daní z příjmů fyzických osob. Jde o tolik razantní změny, že se jim nelze vyhnout.

První experiment s nahrazením nezdanitelných částek (tedy těch částí z příjmů, které nepodléhají zdanění) zahájila současná vláda již ve zdaňovacím období 2005 – nahradila nezdanitelnou částku za vyživované dítě slevou na dani ve výši 500 Kč, resp. 1000 Kč, je-li dítě zdravotně postižené.

Letošní experiment, ač byl před schválením podroben mnohým propočtům a testům, po aplikaci do praxe nevyvolal již žádnou větší odezvu. O to zajímavější je chystané nahrazení všech nezdanitelných částek slevou na dani:

  • 7 200 Kč na poplatníka (starobní důchod nesmí překročit 38 040 Kč ročně)
  • 4 200 Kč na vyživovanou manželku s příjmem do 38 040 Kč ročně, ZTP/P dvojnásob
  • 1 500 Kč poplatník pobírá částečný invalidní důchod
  • 3 000 Kč poplatník pobírá plný invalidní důchod
  • 9 600 Kč poplatník je ZTP/P
  • 2 400 Kč poplatník je student

Tyto změny včetně posunutí daňových pásem a snížení sazby v prvním a druhém daňovém pásmu jsme probírali již několikrát, naposledy v článku Hany Šebelové Nižší daně – předčasný vánoční dárek po schválení novely Poslaneckou sněmovnou. Proto se u tohoto tématu nechci příliš zdržovat. O čem se ale hovoří již málokdy, je vyplácení daňového bonusu.

Pokud daňový poplatník nemá „dostatečně vysokou“ daňovou povinnost a má vyšší nároky na slevy na dani, získává nárok na tzv. daňový bonus – tedy jakousi výplatu od finančního úřadu. Potíž je, že novela zákona daňový bonus limituje rozmezím od 50 Kč do 2500 Kč. Pokud má poplatník více dětí, vyživuje manželku a nosí domů malou výplatu, na bonusu beztak nedostane více než 2500 Kč.

Druhým diskutovaným a dlouho očekávaným tématem novely zákona o dani z příjmů jsou paušální výdaje podnikatelů. Dosud byly poměrně nízké, proto se podnikatelům jejich využití nevyplatilo a téměř žádný je nevyužíval a raději sháněl účtenky, kde se dalo. Po změně se snad alespoň části podnikatelů uleví od sledování příjmů a výdajů a budou moci evidovat pouze příjmy. Nová procenta výdajů z příjmů jsou:

  • 80 % z příjmů ze zemědělské činnosti (podle odstavce 1 písm. a)),
  • 60 % z příjmů ze živností řemeslných,
  • 50 % z příjmů z ostatních živností (podle odstavce 1 písm. b) s výjimkou příjmů ze živností řemeslných),
  • 40 % z ostatních příjmů (podle odstavce 1 písm. c) nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a) s výjimkou příjmů podle odstavce 8, a nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d); sem spadají například příjmy z autorských práv),
  • 30 % z příjmů z pronájmu.

Pozitivním jevem je, že tyto paušální výdaje lze uplatnit již za zdaňovací období roku 2005. Tedy až půjdete v březnu vyplňovat daňové přiznání, můžete si paušálně přiznat více výdajů.

O čem se nemluví

Výše uvedené změny jsou hojně diskutované a je rozebírána jejich výhodnost a dopad na státní rozpočet ze všech stran. Změna zákona o dani z příjmů ale obsahuje další podstatné body, o nichž je dobré vědět.

Letní povyražení kolem „vyvlastňovacího zákona“, který umožňuje majoritnímu akcionáři po získání 90 % akcií podniku nařídit minoritním, aby mu své akcie prodali (již došlo k úpravě normy, že si nemůže cenu stanovit zcela libovolně), má dohru i v zákoně o dani z příjmů.

Jedním z nepříznivých dopadů vyvlastnění byla i možnost zaplacení daní v případě, že jste koupili akcie méně než půl roku před vyvlastněním. Ministerstvo financí tehdy prohlásilo, že se při prodeji získáváte kapitálový výnos, který vzhledem k nedodržení půlročního „testovacího“ období podléhá zdanění. Tuto doložku pak vložilo i do novely zákona o dani z příjmů, a tak se nemůže stát, že by příští ministr financí vyvlastnění a příjem z něj klasifikoval jiným způsobem.

V opozici k danění při nuceném vyvlastnění majoritním akcionářem je nové daňové osvobození v případě, že na vaši nemovitost bylo uvaleno věcné břemeno ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu. Náhradu za takto vzniklé věcné břemeno nemusíte danit.

Rozdíl mezi životním pojištěním se spořící složkou (kapitálové nebo investiční životní pojištění) a penzijním připojištění byl kromě státního příspěvku na penzijní připojištění i v drobné odchylce při uplatňování odčitatelné položky od základu daně z příjmů.

Pokud jste uplatnili odčitatelnou položku z životního pojištění a nedodrželi jste podmínku 60 let a 60 měsíců (nedosáhli jste věku 60 let a nedrželi jste pojištění alespoň 5 let), museli jste veškeré dříve uplatněné odčitatelné položky dodanit (tzn. připočítat k daňovému základu v nejbližším následujícím daňovém období a zaplatit příslušnou vypočtenou daň). Pokud jste ale vypověděli dříve penzijní připojištění, sice jste neměli nárok na státní příspěvek, ale dodanit jste nic nemuseli. Teď už ano… tedy, od 1. ledna 2006.

Snižuje se též objem úroků zaplacených za úvěry na bydlení, které může domácnost odečíst od základu daně. Dosud lze uplatnit až 300 tis. Kč ročně vydaných na úrocích jako odčitatelnou položku, ze smluv uzavřených v příštím roce to bude pouze 150 tis. Kč. Zejména v prvních letech úvěru, kdy úroky tvoří větší část anuitní splátky, může domácnost zaplatit na úrocích více.

Se zpožděním za zákonem o dluhopisech, který mění též statut hypotečních zástavních listů (dluhové cenné papíry, kterými banky získávají peníze na dlouhodobé financování hypotečních úvěrů), a zaváděním amerických hypoték přichází i změna osvobození výnosů hypotečních zástavních listů od daně z příjmů.

Dosud byly osvobozeny úroky z hypotečních zástavních listů kompletně. U HZL vydaných po nabytí účinnosti novely zákona o dani z příjmů budou osvobozeny pouze ty, u nichž se emitent v emisních podmínkách výslovně zavázal krýt jimi pouze pohledávky z hypotečních úvěrů, které byly poskytnuty na financování investic do nemovitostí, vč. jejich pořízení či výstavby, nebo na financování bytových potřeb.

Je-li vaše směna delší než 11 hodin včetně přestávek, můžete svého zaměstnavatele požádat o druhý příspěvek na stravování. V takovém případě bude i tento druhý příspěvek pro firmu daňově uznatelným nákladem.

Zaměstnavatel vám bude moci přispět i na ubytování a do výše 3500 Kč/měsíc bude i tento výdaj daňově uznatelným nákladem. Ovšem za několika zásadních předpokladů – nesmí se jednat o byt nebo rodinný dům a je to mimo trvalé bydliště zaměstnance…

Stát nařídil zavedení registračních pokladen. Po dlouhých bojích, diskusích a odkladech vstoupí povinnost vlastnit registrační pokladnu do praxe. Protože je to poměrně nákladná záležitost, reaguje na to i zákon o daních z příjmů slevou na dani – v případě pořízení nové registrační pokladny do 30. 6. 2006 ve výši poloviny pořizovací ceny (max. 8 tis. Kč/ks), v případě zhodnocení (rozumějte „upravení“) stávající pokladny do 31. 12. 2006 ve výši 30 % nákladů (max. 4 000 Kč/ks).

Další změny se týkají vesměs malého množství firem. Zvyšuje se hranice ročních příjmů, do níž může podnikatel požádat finanční úřad o stanovení paušální daně z 1 mil. Kč na 5 mil. Kč a minimální základ daně se nově nevztahuje na poplatníka s příjmem pouze z lesního hospodářství nebo z dotací, podpor, grantů nebo daňově neosvobozených příspěvků, pokud jeho příjem pochází alespoň z 90 % z České republiky.

Poskytuje-li právnická osoba dary, může si z daňového základu odečíst maximálně 5 % tohoto základu (samozřejmě jen do výše daru). Nově si ale bude moci odečíst dalších 5 % ze základu daně, pokud tyto „dodatečné“ dary věnuje vysokým školám nebo veřejným výzkumným organizacím.

Další změny, kterých není málo, především zpřesňují znění dosavadního zákona, doplňují např. závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami, upravují některé nuance ve způsobech účtování odpisů a budoucích příjmů a výdajů a mnoho dalšího… co však se nezdá mít tak dalekosáhlé dopady, jako změny, kterými jsem se zaobíral. Nejsem ale právník a mohu se mýlit – řada změn spočívá ve změně či doplnění jednoho slůvka, čehož význam a důsledek mi mohl uniknout.

Na závěr si dovolím jednu otázku: Připadá vám lhůta pro vyplacení přeplatku na daních finančním úřadem příliš dlouhá? Nezoufejte! Od příštího roku bude delší – místo dosavadních 15 dní budou na to mít úředníci rovných 20 dní.

Anketa

Vyplatí se vám snížení daní podle schvalované novely zákona?

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 2. 2007 0:15