Ministr financí Miroslav Kalousek vede další bitvu. Na začátku týdne se v médiích objevila informace o tom, že se do jeho agendy dostal záměr snížit výdajové paušály, kterými si živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou jednoduše snižovat daňový základ a tedy i samotnou výši daně, potažmo výši povinného pojistného. Včera Lidové noviny vydaly rozhovor s ministrem Kalouskem, kde celý záměr potvrdil a zároveň ho konkretizoval. Na základě těchto slov vám dnes můžeme ukázat, co by tyto záměry udělaly s čistými příjmy těch živnostníků a OSVČ, kteří paušály používají.
V ohrožení již za ministra Janoty
Na úvod si v krátkosti představme funkci výdajových paušálů. Hlavní poslání je snížit administrativu, a to jak na straně živnostníků, tak na straně státu. Paušály jsou totiž alternativou k vyúčtování skutečných nákladů. Podnikatelé tak nemusí shromažďovat daňové doklady a ani úředníci se tak s nimi nemusí potýkat. Namísto toho si živnostník podle druhu své výdělečné činnosti zvolí výdajový paušál.
Dnes tak mohou řemeslníci, stejně jako zemědělci, od svých příjmů odečítat 80% paušál. 60 % z příjmů paušálem odečtou ostatní živnosti a nejméně, 40 %, mohou nyní odečítat lidé provozující svobodná povolání (např. lékaři, architekti, advokáti) a lidé, kteří mají příjmy z autorských práv.
Změny u výdajových paušálů se odehrávaly i v minulých letech. Pro rok 2009 tak stoupl výdajový paušál u ostatních živností z 50 na 60 %, u svobodných povolání ze 40 na 60 %. V ohrožení byly nově dosažené výše již o rok později, kdy na světovou ekonomickou krizi reagoval tehdejší ministr financí Eduard Janota svým pověstným balíčkem. Nakonec to „odnesla“ pouze svobodná povolání, která se již pro rok 2010 vrátila na 40% výdajový paušál.
Typ činnosti | Výše daňového paušálu za zdaňovací období | ||
---|---|---|---|
2008 | 2009 | 2010, 2011 | |
Zemědělství, lesní a vodní hospodářství | 80 % | 80 % | 80 % |
Řemesla | 60 % | 80 % | 80 % |
Ostatní živnosti | 50 % | 60 % | 60 % |
Autorská tvorba, svobodná povolání | 40 % | 60 % | 40 % |
Nájemné | 30 % | 30 % | 30 % |
20 % byl neprůchodný extrém
Nyní se ale zdá, že změna je nevyhnutelná. Pokud tedy ministr financí nenarazí u svých koaličních partnerů. V již zmíněném rozhovoru pro LN uvedl své záměry na pravou míru.
Můžeme mít tři pásma nebo dvě pásma, to je věcí dohody. Podstatné je, aby výdajové paušály odrážely skutečné náklady podnikatelů a nebyly nástrojem ke snižování daňové povinnosti,
zdůvodnil důvod v obratu přemýšlení o výdajových paušálech ministr Kalousek. Ještě v březnu, když představoval svou daňovou reformu, totiž počítal se zachováním výdajových paušálů na dnešní úrovni.
Vyjádřil se také ke spekulacím, které mluvily o tom, že výdajové paušály nově budou jednotně nastaveny ve výši 20 %. Podle něj takový názor sice na jeho ministerstvu padl, ale byl to extrém, který neměl šanci v reálu uspět.
Můj návrh je snížit paušály na 20 procent pro osoby samostatně výdělečně činné, které se živí mozkem, počítačem a tužkou, 40 procent pro řemeslníky, třeba pro instalatéry či malíře pokojů a 50 procent pro živnostníky v zemědělství a prvovýrobě,
řekl ministr Lidovým novinám. V druhém modelu, se kterým počítá, pak figurují pouze dva paušály – 25 a 50 % nebo 30 a 50 %. Jedním dechem dodal, že jde opravdu pouze o jeho návrhy, které mohou po koaličních jednáních doznat změn.
Měly by se výdajové paušály snížit?
O desetitisíce víc
V následujících tabulkách si ukážeme, jak by na živnostníky a OSVČ, kteří používají paušály, dopadly změny, pokud by prošly podle ministrova prvního návrhu. Postupně si tedy ukážeme dopady na řemeslníka (paušál klesá z 80 na 40 %), živnostníka, kterého „živí mozek, počítač a tužka“ (ze 60 na 20 %) a naposled na svobodná povolání (ze 40 na 20 %).
Pro všechny tři skupiny přitom budeme počítat s ročními hrubými příjmy 350 a 700 tisíc, tedy řekněme s průměrnými a přiměřeně nadprůměrnými příjmy.
Výsledky mimo jiné ukazují, že případná změna výdajových paušálů neovlivní jen výši samotné daně. Tím, že se zvedne daňový základ, budou živnostníci platit také větší sociální a zdravotní pojištění.
V tabulkách uvádíme roky 2011 (současný stav) a 2012. Druhý letopočet ale nikdo z vládních představitelů zatím nespecifikoval, ani ve zmiňovaném rozhovoru nepadl termín, od kdy by ministr financí chtěl plánované změny prosadit. Jde tedy zatím o srovnání možných dopadů.
Řemeslníci: daň roste z nuly na desetitisíce
Rok (výdajový paušál) | Základ daně | Daň z příjmů | Sociální pojištění | Zdravotní pojištění | Celkem roční odvody (daň + pojištění) |
---|---|---|---|---|---|
2011 (80 %) | 70 000 Kč | 0 Kč | 21 684 Kč | 20 040 Kč | 41 724 Kč |
2012 (40 %) | 210 000 Kč | 6 660 Kč | 30 660 Kč | 20 040 Kč | 57 360 Kč |
Rozdíl (2012 – 2011) | 6 660 Kč | 8 976 Kč | 0 Kč | 15 636 Kč |
Rok (výdajový paušál) | Základ daně | Daň z příjmů | Sociální pojištění | Zdravotní pojištění | Celkem roční odvody (daň + pojištění) |
---|---|---|---|---|---|
2011 (80 %) | 140 000 Kč | 0 Kč | 21 684 Kč | 20 040 Kč | 41 724 Kč |
2012 (40 %) | 420 000 Kč | 38 160 Kč | 61 320 Kč | 28 350 Kč | 127 830 Kč |
Rozdíl (2012 – 2011) | 38 160 Kč | 39 636 Kč | 8 310 Kč | 86 106 Kč |
Tabulky ukazují, že ani se 700tisícovým hrubým příjmem řemeslníci dnes při uplatnění paušálů neplatí žádnou daň a na povinném pojištění odvádějí jen stanovené minimum. Plánovaná změna by situaci podstatně změnila.
Živnostníci: připlatí si nejvíce
Rok (výdajový paušál) | Základ daně | Daň z příjmů | Sociální pojištění | Zdravotní pojištění | Celkem roční odvody (daň + pojištění) |
---|---|---|---|---|---|
2011 (60 %) | 140 000 Kč | 0 Kč | 21 684 Kč | 20 040 Kč | 41 724 Kč |
2012 (20 %) | 280 000 Kč | 17 160 Kč | 40 880 Kč | 20 040 Kč | 78 080 Kč |
Rozdíl (2012 – 2011) | 17 160 Kč | 19 196 Kč | 0 Kč | 36 356 Kč |
Rok (výdajový paušál) | Základ daně | Daň z příjmů | Sociální pojištění | Zdravotní pojištění | Celkem roční odvody (daň + pojištění) |
---|---|---|---|---|---|
2011 (60 %) | 280 000 Kč | 18 360 Kč | 40 880 Kč | 20 040 Kč | 79 280 Kč |
2012 (20 %) | 560 000 Kč | 59 160 Kč | 81 760 Kč | 37 800 Kč | 178 720 Kč |
Rozdíl (2012 – 2011) | 40 800 Kč | 40 880 Kč | 17 760 Kč | 99 440 Kč |
Z námi sledovaných skupin je to právě živnostník s ročním hrubým příjmem 700 tisíc korun, na kterého by změny dopadly nejhůře. Bezmála 100 tisíc za rok navíc (zhruba 8300 korun měsíčně), to už je hodně nepříjemné.
Svobodná povolání: ani nejlíp, ani nejhůř
Rok (výdajový paušál) | Základ daně | Daň z příjmů | Sociální pojištění | Zdravotní pojištění | Celkem roční odvody (daň + pojištění) |
---|---|---|---|---|---|
2011 (40 %) | 210 000 Kč | 7 860 Kč | 30 660 Kč | 20 044 Kč | 58 560 Kč |
2012 (20 %) | 280 000 Kč | 17 160 Kč | 40 880 Kč | 20 044 Kč | 78 080 Kč |
Rozdíl (2012 – 2011) | 9 300 Kč | 10 220 Kč | 0 Kč | 19 520 Kč |
Rok (výdajový paušál) | Základ daně | Daň z příjmů | Sociální pojištění | Zdravotní pojištění | Celkem roční odvody (daň + pojištění) |
---|---|---|---|---|---|
2011 (40 %) | 420 000 Kč | 39 360 Kč | 61 320 Kč | 28 350 Kč | 129 030 Kč |
2012 (20 %) | 560 000 Kč | 59 160 Kč | 81 760 Kč | 37 800 Kč | 178 720 Kč |
Rozdíl (2012 – 2011) | 19 800 Kč | 20 440 Kč | 9 450 Kč | 49 690 Kč |
U svobodných povolání je nejmenší rozdíl v paušálech před a po změně. Případná změna tak na ně s rostoucím příjmem bude dopadat znatelně méně než na zbylé dvě skupiny. I tak by ale ročně státu zaplatili o desetitisíce více než nyní.
Výpočty vycházely z těchto dat:
- sazba daně – 15 %
- sleva na dani na poplatníka – 2011 – 23 640 Kč, 2012 – 24 840 Kč (tzv. povodňová stokoruna platí jen pro rok 2011)
- sazba sociálního pojištění – 29,2 %
- sazba zdravotního pojištění – 13,5 %
- minimální měsíční platba na sociální pojištění – 1807 Kč
- minimální měsíční platba na zdravotní pojištění – 1670 Kč
- pro rok 2012 s největší pravděpodobností minimální měsíční platby porostou, zatím však nevíme o kolik, proto i pro rok 2012 počítáme s jejich současnou výší; případná změna však bývá v řádech několika desetikorun.
Zdroj perexové fotografie: www.miroslav-kalousek.cz