Zlaté hodinky "za státní peníze"

"Státní zaměstnanci" se mohou těšit řadě výhod a sociálních jistot. Jednou z nich jsou příspěvky z fondu kulturních a sociálních potřeb. Z něj jsou vypláceny nejen příspěvky na obědy, ale také lístky do divadla nebo zlaté hodinky "za věrnost". Není ale vše zlato, co se třpytí...

Zkratka pro fond kulturních a sociálních potřeb je jistě pro mnohé tzv.“státní zaměstnance“ známa; a fond je jistě jimi využíván. Přesto není na škodu tuto problematiku připomenout i ostatním a objasnit právní normy, kterými je režim tvorby a užívání tohoto fondu upraven.

Podle zmocnění zákonem o rozpočtových pravidlech vydalo Ministerstvo financí vyhlášku č. 114/2002 Sb., změněnou vyhláškou č. 510/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb. Upravuje výši tvorby fondu kulturních a sociálních potřeb, další příjmy a hospodaření s tímto fondem. Ten se týká organizačních složek státu – státních příspěvkových organizacích a dále příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.

Tvorba fondu a jeho výše

Základní příděl, kterým je tvořen fond, činí 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dále na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť.

Další příjmy fondu podle vyhlášky tvoří:

  1. splátky půjček na bytové účely poskytnutých do konce roku 1992,
  2. náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu,
  3. peněžní a jiné dary určené do fondu.

U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu.

Principy hospodaření s fondem

Organizační složka státu a příspěvková organizace sestavuje rozpočet fondu a stanoví způsob jeho čerpání. Při používání fondu se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze dále uvedené výdaje. Počítáno je i se spolurozhodováním odborové organizace podle zásad stanovených v Zákoníku práce.

Prostředky fondu se ukládají na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank. Převody peněžních prostředků na zálohy na základní příděl do fondu se uskuteční nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž k tvorbě fondu došlo.

Organizační složka státu a příspěvková organizace může přispívat pouze na činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby. Zaměstnancům v pracovním poměru, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť a důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, a jejich manželům (druhům) a nezaopatřeným dětem se poskytne plnění podle věty první za cenu sníženou o příspěvek z fondu.

Příspěvek lze poskytnout pouze z fondu té organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, která činnost zcela uhradila.

Na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z fondu však není právní nárok.

Veškerá plnění z fondu, s výjimkou sociálních výpomocí, sociálních půjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou.

Užití příspěvků

Právní předpis stanoví tyto způsoby užití fondu:

  1. Z fondu lze přispívat na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží a zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu a příspěvkových organizací (dále jen „zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců“) a na provoz autobusu, pokud je využíván pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.
  2. Může se z něj hradit nákup vitaminových prostředků pro zaměstnance a přispívat zaměstnancům na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitis A, pokud není hrazeno ze zdravotního pojištění.
  3. Lze z něj přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům.
  4. Z fondu se hradí pořízení hmotného majetku, který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců.
  5. Poskytování půjček na bytové účely.
  6. Příspěvky zaměstnancům na závodní stravování.
  7. Příspěvky na rekreační pobyty.
  8. Příspěvky na kulturu, tělovýchovu a sport.
  9. Příspěvky na výměnné akce.
  10. Poskytnutí sociální výpomoci a půjček.
  11. Příspěvky na penzijní připojištění.
  12. Příspěvky odborové organizaci.
  13. Poskytnutí věcných a peněžitých darů.

Podrobněji uvedu podmínky k vybraným formám užití fondu.

Půjčky na bytové účely

Půjčky na bytové účely jsou významnou formou užití FKSP. Zaměstnancům lze na základě písemné smlouvy poskytnout z prostředků fondu půjčku na:

  1. pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení a na které se vydává stavební povolení nebo které podléhá ohlášení,
  2. koupi bytového zařízení,
  3. nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely manžela (manželky).

Půjčky z prostředků fondu jsou bezúročné a poskytují se za těchto podmínek:

  1. zaměstnanci je možno poskytnout i více půjček; součet zůstatků nesplacených půjček poskytnutých zaměstnanci a nové půjčky podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 100 000 Kč, z toho podle písm. b) částku 50 000 Kč,
  2. každá půjčka je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o půjčce; prostředky z poskytnuté půjčky lze použít pouze k přímé úhradě účelu, který byl dohodnut ve smlouvě o půjčce.

Dojde-li ke skončení pracovního nebo služebního poměru, je půjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o půjčce stanoveno jinak.

Půjčky nelze poskytnout na úhradu nákladů, které již byly kryty půjčkou nebo úvěrem od bank nebo poboček zahraničních bank nebo jiné osoby. Půjčku nelze dále poskytnout na vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědiců a jiné majetkoprávní vypořádání.

Kultura, tělovýchova a sport

Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na

  1. vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,
  2. náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací.

Sociální výpomoci a půjčky

Z fondu lze poskytnout jednorázovou sociální výpomoc zaměstnancům, popř. jejich nejbližším pozůstalým, v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací. Sociální výpomoc může v jednotlivém případě činit nejvýše 15 000 Kč, v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše 30 000 Kč.

Na základě písemné smlouvy lze zaměstnancům poskytnout k překlenutí tíživé finanční situace bezúročnou půjčku nejvýše 20 000 Kč nebo 50 000 Kč v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, se splatností do 5 let od uzavření smlouvy o půjčce. Při skončení pracovního nebo služebního poměru je půjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o půjčce stanoveno jinak. Sociální výpomoci a půjčky se poskytují v hotovosti v souladu s rozpočtem fondu.

Dary

Podrobně jsou stanoveny zásady pro poskytnutí darů. Z fondu lze poskytovat zaměstnancům věcné nebo peněžní dary

  1. za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky,
  2. při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele; do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů. Do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr,
  3. při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku,
  4. při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu.

Celková výše darů může činit nejvýše 15 % ze základního přídělu. Nevyčerpanou část limitu lze převádět do dalšího roku pro stejný účel, a to nad stanovený limit.

Dary lze poskytovat též jiným fyzickým osobám nebo příspěvkovým organizacím postiženým živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. Na tyto dary se nevztahuje výše uvedené omezení základního přídělu.

Příspěvek na závodní stravování

Příspěvek na závodní stravování je podrobně upraven ve vyhlášce č. 430/2001 Sb. o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích; závodní stravování v příspěvkových organizacích zřízených samosprávnými celky pak ve vyhlášce č. 84/2005 Sb. Ve stručnosti lze z uvedených předpisů uvést tyto zásady:

Pokud jde o organizaci, která sama zajišťuje závodní stravování ve vlastním zařízení závodního stravování, tvoří náklady na závodní stravování:

  1. náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných hlavních jídel pro závodní stravování,
  2. náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných doplňkových jídel a nápojů,
  3. statní provozní náklady na závodní stravování včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin.

Náklady ad a) a b) se hradí výnosy ze závodního stravování. Výnosy ze závodního stravování jsou tvořeny úhradami od strávníků a příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Náklady na provoz hradí organizace v plné výši, a to z nákladů na svou hlavní činnost.

V organizaci zajišťující závodní stravování na základě smlouvy s organizační složkou státu, právnickou nebo fyzickou osobou tvoří náklady na závodní stravování cena za poskytnutou službu sjednaná ve smlouvě. Organizace uhradí z vymezených nákladů z ceny hlavních jídel až 55 % z nákladů na svou hlavní činnost. Nejvyšší úhrada nesmí přesáhnout 70 % horní hranice stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního právního předpisu. Zbývající část sjednané ceny hradí strávníci. Organizace jim může poskytnout příspěvek z fondu.

Podrobnosti poskytování prostředků z fondu stanoví kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis příslušné organizace, která fond spravuje.

Anketa

Čerpáte příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 8. 2005 15:56