Zkušební doba v práci od ledna 2009 s odškodněním

Sjednání zkušební doby vám umožňuje, abyste si ověřili, zda vám či vašemu zaměstnavateli bude pracovní poměr vyhovovat. Od 1. ledna 2009 pro zkušební dobu platí nová pravidla, která by si každý zaměstnavatel i zaměstnanec měli včas připomenout, jinak se mohou chyby prodražit.

Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Pokud některá ze stran dospěje k názoru, že pracovní poměr nesplňuje její představy, může jej ve zkušební době snadno zrušit. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhému účastníku zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel však od 1. ledna 2009 nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Jinak lze ve zkušební době zrušit pracovní poměr kdykoliv, s kýmkoliv (zaměstnavatel tak může učinit např. i s těhotnou ženou, osobou se zdravotním postižením aj.) a z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu.

Jediný zaměstnavatele omezující zákaz zrušení pracovního poměru ve zkušební době upravuje ust. § 66 odst. 1 věty druhé zákoníku práce. Toto pravidlo se použije poprvé ode dne, kterým nabývá účinnosti nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů – tedy od 1. ledna 2009.

Od 1. ledna 2009 se tak zaměstnavatel nemůže vyhnout povinnosti vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy (respektive náhradu jiného příjmu) za prvních čtrnáct dnů (respektive za čtvrtý až čtrnáctý den) karantény nebo pracovní neschopnosti tím, že by s ním zrušil pracovní poměr ve zkušební době.

Hledáte práci? Zkuste naši specializovanou sekci.

Za porušení zákazu odškodnění

Až na uvedenou výjimku (zakotvenou v ust. § 66 odst. 1 věty druhé zákoníku práce) může zaměstnavatel pracovní poměr zrušit i v době překážek v práci včetně těch na straně zaměstnance. Důsledkem nedodržení zákazu rozvázání pracovního poměru jeho zrušením ve zkušební době zaměstnavatelem je neplatné rozvázání pracovního poměru.

Zrušil-li zaměstnavatel se zaměstnancem neplatně pracovní poměr ve zkušební době a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Tato náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou, a to dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením ve zkušební době skončit; zaměstnanec má v tomto případě právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby (t.j. za dva měsíce).

Zaměstnavateli, který by takhle chtěl na náhradě příjmu za dobu pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance ušetřit, se tedy může takové „ušetření“ velmi nevyplatit a naopak prodražit…

cestovko

Jak se bránit

Neplatnost rozvázání pracovního poměru zrušením ve zkušební době pak může zaměstnanec uplatnit žalobou u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Stanovená lhůta je propadná (prekluzívní). A to znamená, že soud její dodržení zkoumá z úřední povinnosti i bez toho, že by druhá strana namítala, že lhůta nebyla dodržena. Zmeškání nelze prominout. Žaloba musí být do konce této lhůty soudu doručena (do podatelny soudu), nestačí jen odeslání – podání k přepravě (na poštu). Nevyužijte-li zaměstnanec svého práva žalovat na neplatnost u soudu, toto právo mu zaniká. Nebude-li (nebyla-li) taková žaloba podána, skončí (skončil) pracovní poměr mezi jeho účastníky i kdyby šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru.

Věcně příslušným k podání žaloby a dalšímu řízení je okresní (v Praze obvodní a v Brně městský) soud. Místně příslušným soudem je obecný soud žalovaného odpůrce, čili, podává-li žalobu zaměstnanec, soud, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, je-li právnickou osobou – např. obchodní společností, nebo místo podnikání, event. bydliště, je-li fyzickou osobou – osobou samostatně výdělečně činnou, např. živnostníkem.

Anketa

Jak dlouho jste hledali novou práci, než jste nastoupili do svého současného zaměstnání?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 12. 2009 15:41