Zkušební doba může trvat i déle než 3 měsíce

Zkušební doba se prodlužuje o celodenní překážky v práci, pro které nemůžete vykonávat práci, a o dobu celodenní dovolené.

Sjednání zkušební doby umožňuje účastníkům pracovního poměru, aby si ověřili, zda jim bude pracovní poměr vyhovovat a případně jej rychle a snadno, ovšem vždy jen písemně, ukončit, protože zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. (Zaměstnavatel pouze nesmí zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.) Čtěte více: Zaměstnavatel vám bude platit jen 2 týdny nemoci. Spočítejte si svůj nárok

Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru, 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.

Maximálně půlka doby trvání pracovního poměru

Současně zkušební doba nesmí být sjednána delší než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. To znamená, že zkušební doba vedoucího zaměstnance, s nímž bude uzavřen pracovní poměr na dobu určitou v délce jednoho roku, může být sjednána nejvýše na 6 měsíců, u téhož zaměstnance pokud s ním bude sjednán pracovní poměr na 8 měsíců, může činit maximální délka zkušební doby 4 měsíce. Pro „řadové“ zaměstnance platí maximálně tříměsíční zkušební doba. Bude-li sjednán s takovým zaměstnancem pracovní poměr na 4 měsíce, může zkušební doba činit nejvýše 2 měsíce. Délka pracovního poměru a délka zkušební doby však musí být pro tyto účely přepočítána na kalendářní dny. Čtěte více: Jak správně sjednat zkušební dobu v pracovním poměru na dobu určitou?

Pokud by byla sjednána zkušební doba delší, než je přípustné, nebylo by její sjednání neplatné, zkušební doba by však činila jen tolik, kolik je maximálně přípustné. Mám současně za to, že pokud účastníci pracovního poměru sjednají zkušební dobu, ale neurčí její délku, pak zkušební doba bude činit právě pouze přípustné maximum, tedy u řadového zaměstnance 3 měsíce a u vedoucího zaměstnance 6 měsíců.

Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Smysl (účel) zkušební doby může být naplněn jen, jestliže účastníci pracovního poměru získají (mohou získat) poznatky potřebné k rozhodnutí, zda budou chtít v pracovním poměru dále pokračovat, anebo zda jej ukončí; potřebné poznatky mohou získat jen tehdy, jestliže zaměstnanec bude po sjednanou zkušební dobu skutečně konat práci. Jestliže tedy zaměstnanci ve výkonu práce brání překážky, je důvodný požadavek, aby došlo k prodloužení zkušební doby. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se proto zkušební doba prodlužuje. Může přitom jít jak o překážky na straně zaměstnance (dočasná pracovní neschopnost, pracovní volno na svatbu, resp. sňatek aj.), tak i překážky na straně zaměstnavatele (např. prostoj). Spolu s překážkami v práci se počítá i dovolená čerpaná v celých dnech. Nepočítá se dovolená čerpaná např. v půldnech nebo jen několikahodinové překážky v práci.

Sami účastníci se na delší zkušební době dohodnout nemohou

Účastníci pracovního poměru svým ujednáním, např. dodatkem k pracovní smlouvě, prodlužovat zkušební dobu nemohou, k jejímu prodloužení dochází jen z důvodů stanovených zákonem. V témže pracovním poměru lze tedy sjednat zkušební dobu jen jednou. Nelze proto sjednat zkušební dobu např. jednoměsíční, a pak ji prodloužit o další měsíc. Naopak je ale samozřejmě možné (již) sjednanou zkušební dobu (následně písemnou dohodou nebo dodatkem k pracovní smlouvě nebo jiné dohodě) zkrátit, resp. ukončit, pokud jsou jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec s podmínkami pracovního poměru spokojeni a chtějí mít jistotu dalšího trvání pracovního poměru.

Zkušební doba tedy může být vedle dovolené čerpané zaměstnancem v celých dnech prodloužena o celodenní překážky v práci, a to jak těch, které nastaly na straně zaměstnance – např. dočasná pracovní neschopnost, tak i na straně zaměstnavatele.

Příklad

Jestliže pracovní poměr vznikl například 10. března 2014 a byla sjednána zkušební doba 3 měsíce, potom zkušební doba skončí 9. června 2014. Pokud bude zaměstnanec v době od 14. do 29. května 2014 (tedy 16 kalendářních dnů) v pracovní neschopnosti, a zamešká tak 12 pracovních směn, resp. pracovních dnů, zkušební doba se o tuto překážku v práci (o dobu této překážky v práci), po kterou zaměstnanec nekonal práci, prodlouží. Zkušební doba tak skončí 25. června 2014.