Zkopíroval data tvořící obchodní tajemství zaměstnavatele

Jsou věci, které by měly být profesním tabu. Obchodní tajemství se konkurencí neprozrazuje a hlavně ani nekopíruje.

Porušení obchodního tajemství zaměstnancem je jednáním, které je v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, a podle okolností může být proto i důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru pro porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem.

Dopisem ze dne 24. 9. 2004 žalovaný zaměstnavatel sdělil zaměstnanci – žalobci, že s ním okamžitě zrušuje pracovní poměr. Zvlášť hrubé porušení pracovní kázně spatřoval v tom, že si žalobce zálohoval data (údaje), které jsou obchodním tajemstvím zaměstnavatele, v úmyslu je neoprávněně užít pro sebe nebo jiného, že v den, kdy podal výpověď z pracovního poměru (23. 9. 2004) ještě před podáním výpovědi si nechal bez souhlasu vedení žalovaného na nosič dat CD přenést firemní data, která žalovaný považuje za předmět obchodního tajemství – úplná znění obchodních nabídek konkrétním klientům, zápisy z jednání, smluvní dokumenty a další informace, které lze považovat za důvěrné – kontakty na klienty, historie emailové komunikace atd.

Zaměstnanec se bránil, že data nechtěl zneužít, a soubory naopak přejmenoval v zájmu ochrany dat

Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Žalobu odůvodňoval zejména tím, že u žalovaného pracoval ve funkci obchodního ředitele a že v jeho pracovní náplni bylo mimo jiné seznamovat se i s údaji obsaženými na archivním CD (tyto údaje měl neoprávněně z prostor žalovaného vynést). Mnoho těchto dokumentů obsažených na archivním CD sám vytvořil, resp. podílel se na jejich vytvoření.

Není pravdou, že by si data zálohoval v úmyslu je neoprávněně užít pro sebe nebo jiného, neboť s údaji obsaženými na archivním CD pracoval vždy ve zcela neomezeném rozsahu v tom smyslu, že k nim měl přístup a mohl s nimi v rámci obchodních případů nakládat. Nikdy však tato data nezneužil. Data na archivním CD byla skutečně uložena pod hesly a soubory, byla skutečně žalobcem záměrně přejmenována, to však z důvodu, aby tato data zůstala přiměřeným způsobem ochráněna před nepovolaným přístupem. Čtěte také: Kde je hranice loajality k vašemu šéfovi?

Soud prvního stupně dal za pravdu zaměstnanci

Soud prvního stupně určil, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Za „nepochybně prokázáno“ měl, že žalobce mohl libovolně kopírovat a nakládat s daty žalované, ke kterým mu byl umožněn přístup, že tato data byl oprávněn rovněž vkládat do přenosného firemního počítače, který mohl mít ve své dispozici i do následujícího pracovního dne, že i v případě pevného nepřenosného počítače, který měl přidělen v zaměstnání, neměl výslovně zakázáno data ze svého počítače kopírovat, že k úniku dat žalovaného ve smyslu seznámení se s nimi třetí osobou, nemající oprávnění se s těmito daty seznamovat, nedošlo a že žalobcem kopírovaná data souvisela s pracovní činností žalobce.

Dospěl k závěru, že jednání, jež bylo žalobci v okamžitém zrušení pracovního poměru vytknuto, nelze považovat za porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru. Žalobce tak ani nemohl porušit pracovní kázeň a žalovaný s ním nemohl okamžitě pracovní poměr zrušit.

Odvolací soud zhodnotil, že data nebyla kopírována pro pracovní účely

K odvolání žalovaného zaměstnavatele odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl. Souhlasil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, avšak dospěl k závěru, že soud prvního stupně věc nesprávně posoudil po právní stránce. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce zkopíroval na svůj CD-rom data, s nimiž byl oprávněn se z titulu své funkce obchodního ředitele seznamovat a která byl oprávněn ke své práci využívat. Tato data měla charakter obchodního tajemství žalovaného.

Z okolností, za kterých žalobce data kopíroval (stalo se to v den, kdy podal výpověď z pracovního poměru, data přejmenoval tak, že nebylo zřejmé, že se jedná o citlivá data zaměstnavatele, i vzhledem k rozsahu kopírovaných dat), dovodil, že vysvětlení žalobce o důvodech jeho jednání jsou zcela účelová.

Tím, že žalobce za uvedených okolností okopíroval důležitá data představující obchodní tajemství žalovaného, porušil článek 5 odst. 5.2 provozního řádu žalovaného a lze „s největší pravděpodobností dovodit“, že je hodlal po skončení pracovního poměru využít ve svůj prospěch. Jednalo se o majetek zaměstnavatele, přičemž žalobce porušením obchodního tajemství také povinnosti vedoucího zaměstnance.

O tom, že bylo obchodní tajemství porušeno, svědčí podle odvolacího soudu již samotné jednání směřující k tomuto porušení a „nemusí již být tímto zaměstnancem nebo jinými osobami skutečně zneužito“. Za těchto okolností se jednalo o porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a s ohledem na zájem na ochranu dat tvořících obchodní tajemství nebylo možné po žalovaném spravedlivě požadovat, aby žalobce zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby. Tip: Můžou vás vyhodit z autobazaru, pokud koupíte auto od zákazníka pro sebe?

Verdikt Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud ČR, k němuž si podal žalobce dovolání, s jeho tvrzením, že, že svým jednáním vytknutým v okamžitém zrušení pracovního poměru („nechal bez souhlasu vedení společnosti na nosič dat CD přenést firemní data, která považujeme za předmět obchodního tajemství – úplná znění obchodních nabídek konkrétním klientům, zápisy z jednání, smluvní dokumenty a další informace, které lze považovat za důvěrné – kontakty na klienty, historie emailové komunikace atd.“) neporušil povinnosti vedoucího zaměstnance soud, nesouhlasil, a dovolání proto svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 1307/2006 , ze dne 15. 3. 2007, zamítl.

Zaměstnanci jsou povinni nejen dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, ale také řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s jeho oprávněnými zájmy. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobce vzhledem ke svému postavení u žalovaného se mohl nejen seznamovat s daty, jež představovala obchodní tajemství, ale mohl si je též kopírovat a využívat je ke své práci. Odvolací soud však správně v odůvodnění svého rozhodnutí vystihl, že vzhledem k okolnostem případu, za nichž se žalobce dopustil zkopírování dat, nelze hovořit o tom, že by tak činil při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím a že by tímto jednáním směřoval k ochraně obchodního tajemství a majetku svého zaměstnavatele vůbec.

Žalobce totiž data zkopíroval v rozsahu (úplná znění obchodních nabídek konkrétním klientům, historie emailové komunikace, kontakty na klienty, zápisy z jednání, smluvní dokumenty a další), který nedokázal z hlediska konkrétního plnění svých pracovních úkolů vysvětlit, a za okolností, jež nesvědčí o tom, že tím sledoval zájmy žalovaného. Správně proto odvolací soud dovodil, že tímto jednáním žalobce porušil své povinnosti, a to intenzitou, jež dosáhla zvlášť hrubého porušení pracovní kázně, zejména s ohledem na ochranu dat tvořících obchodní tajemství žalovaného. Čtěte: Za vulgarity v práci následoval vyhazov na hodinu

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 7. 2014 11:08