Názor k článku
Životní pojištění pro děti

Já myslím, že autor článku s pochopením smyslu pojištění problém nemá. O tom, že pojištění dětí a rodičů má funkci jak spořící, tak ochrannou, píše jak v úvodu, tak opět v závěru článku.

Určité nepochopení vidím ale, stejně jako vy, u prvních dvou přispěvatelů. Porovnávat výnosnost pojištění a spoření je vždy ošidné. Jistěže není sporu o tom, že svému dítku naspořím mnohem víc, když vyberu kvalitní spořící produkt. Jenže to vše pouze za předpokladu, že budu moci spořit (po dobu nějakých dvaceti či pětadvaceti let), tedy že budu živ a zdráv. Pokud živ a zdráv nebudu, je mi sebelepší spořící produkt k ničemu, protože nebude mít kdo a z čeho spořit. V tom je smysl takového pojištění – dítě se vlastně pojišťuje na riziko ztráty finančního zázemí. A to v článku uvedeno je.

Problém ale často bývá vysvětlit tento princip rodičům, jejich argument, že dítě jim žádná pojistka nenahradí, je sice správný, ale zcela mimo. Obvykle pochopí až po otázce, kdo naopak nahradí dítěti ztrátu rodiče – živitele.

Situaci lze samozřejmě řešit i kombinací spořícího produktu a pojištění rodičů, rozdíl je především v termínu případného pojistného plnění. Mimochodem, např. zmiňovaná ČSOB Pojišťovna nabízí rodinné pojištění, kde se kromě pojištění dětí a rodičů dá současně sjednat životní pojištění pro zaopatřovatele (nejen úrazovka, jak bývá zvykem).

Doporučovat jen úrazové pojištění dítěte (přispěvatel Fredy) není dobrá alternativa. Řeší se tím jen jedna část problému. Dětská úrazovka by pak měla být samozřejmě součástí pojistné smlouvy a měla by být především na trvalé následky. O smysluplnosti pojištění „škrábanců“ přesvědčen nejsem, stejně jako denního odškodného pro dítě.