Životní pojištění: Dvakrát měř, jednou řež!

Každý zájemce o uzavření životního pojištění by si měl dobře promyslet, které pojištění vlastně potřebuje. Samozřejmě, daňové výhody jsou lákavé, není to ovšem jediné měřítko, podle kterého by se měl rozhodovat.

Výběr je bohatý. Kapitálové životní pojištění a investiční životní pojištění představují dva základní typy životního pojištění. Zatímco při kapitálovém životním pojištění získává klient zaručený výnos v podobě technické úrokové míry, nemůže další osud svých prostředků ovlivnit. Jsou lidé, kterým to vyhovuje. Jsou lidé, kterým ne.

Pro druhou skupinu zájemců zde existuje investiční životní pojištění. To představuje takové pojištění, při kterém je nositelem investičního rizika pojistník. Investování znalí klienti si tak mohou obvykle sami vybrat, kterým směrem budou jejich peníze mířit. Investiční životní pojištění sice zpravidla nabízí vyšší zhodnocení prostředků, nebývá ale garantován žádný (byť minimální) výnos.

Dalším aspektem, podle kterého lze vybírat své pojištění, je účel. Budoucí pojistník by se měl rozhodnout, zda mu jde hlavně o formu spoření, nebo zda je cílem jeho pojištění spíše riziková životní pojistka. Jde-li zde spíše o dlouhodobé spoření, lze koupit některý ze základních produktů kapitálových/in­vestičních životních pojištění.

Pokud jde o pojištění rizika smrti, existují jednak produkty ryze rizikové (nepříliš drahé) a produkty, které kombinují rezervotvorné životní pojištění s pojištěním života, úrazu apod. Takových produktů je ostatně nejvíc. Krytí je v tomto případě poměrně široké, pojištění již ale zdaleka neplní kritéria výhodného spoření.

Velmi častým důvodem, proč lidé uzavírají životní pojištění, je jištění hypotečního úvěru. Na to není zdaleka nezbytné rezervotvorné životní pojištění, ale bohatě stačí obyčejné rizikové. Takové pojištění vyjde zhruba na 4 – 5 % měsíční hypoteční splátky (u splatnosti 20 let) a zajišťuje její splacení v případě smrti pojištěného.

Chce-li se klient pojistit ještě proti pracovní neschopnosti (nemoci apod.), vyjde taková pojistka zhruba na jednou tolik. Celkové náklady na zajištění hypoteční splátky tedy standardně nepřekročí 10 % měsíční splátky. V případě, že se nechá klient přemluvit a vedle hypotéky si uzavře např. kapitálové životní pojištění, může platit podstatně víc. A je otázkou, zda rozpočet zatížený platbou splátek hypotečního úvěru unese další výdaj v podobě zbytečně vysokých splátek kapitálového/in­vestičního životního pojištění.

Zde je důležité zdůraznit, že hypoteční banky v případě uzavření životní pojistky zpravidla poskytují slevu ve výši několika desetin procenta z úrokové míry úvěru. Životní pojištění se tedy zas až tak moc neprodraží.

Chce-li klient zajistit své dceři pěkné věno, může jí koupit již v dětství tzv. pojištění věna. To představuje dlouhodobé životní pojištění splatné zpravidla v době svatby. Takové pojištění bývá občas spojené s pojištěním smrti rodičů apod. Podobné pojištění má zřejmě smysl a jeho obliba v posledních letech roste.

Velmi zajímavým typem životního pojištění je důchodové životní pojištění. Toto pojištění může být opět jak kapitálové, tak investiční. Jeho cílem je dlouhodobě spořit a tím si zajišťovat určitý finanční obnos na stáří.

Uzavření důchodového životního pojištění se zpravidla vyplatí až poté, co si klient uzavře penzijní připojištění. Kromě něj mu ale může důchodové pojištění zajistit slušný výnos, nemluvě o tom, že již během jeho placení dává možnost uspořit slušné peníze na daních.

V neposlední řadě je dobré si ujasnit, na jakou cílovou částku je potřeba spořit. Jeden milión korun v současnosti bude mít zcela jistě jinou hodnotu za dvacet let. V případě, že jde klientovi o spoření, měl by uzavřít spíše takové pojištění, kdy se v pravidelných intervalech zvyšuje pojistné, aby reálná hodnota cílové částky zůstala zachována. Vždyť zmíněný 1 milión korun bude mít v případě pětiprocentní inflace za dvacet let hodnotu pouze dnešních 377 tisíc korun.