Životní minimum se asi dramaticky sníží

Životní minimum určuje minimální příjem, nezbytný pro přežití. Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo v příštím roce navzdory růstu cen životní minimum zmrazit a o rok později dokonce snížit! Kdo vydělá na změně výpočtu životního minima?

Životní minimum – dnešní stav

Životní minimum je v České republice definováno zákonem jako společensky uznaná minimální hranice příjmů občana, pod níž nastává stav jeho hmotné nouze. Jinými slovy to znamená, že by žádný občan České republiky neměl se svým měsíčním příjmem klesnout pod určitou částku, za podmínek dále stanovených zákonem.

Každoročně je částka životního minima upravována podle toho, jak se změní cenová hladina neboli jaká byla naměřena míra inflace.

Při výpočtu životního minima se zohledňuje, zda jde o osobu samostatně žijící, nebo o osobu žijící v domácnosti spolu se svým manželem/manželkou, dětmi/dítětem či druhem/družkou. U dětí je pak důležitý jejich věk, protože s rostoucím věkem a počtem osob v domácnosti roste i částka životního minima. Z toho plyne, že například průměrná česká čtyřčlenná domácnost s dvěma dětmi ve věku 10 –15 let by neměla se svým měsíčním příjmem klesnout pod částku 11 980 Kč. Částku vlastního životního minima si může každý velice jednoduše spočítat podlé následujícího pravidla:

  1. Podle věku se vezme částka z následujícího výčtu (částky na osobní potřeby)
    • 1 690 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku,
    • 1 890 Kč, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku,
    • 2 230 Kč, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku,
    • 2 450 Kč, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku,
    • 2 320 Kč u ostatních občanů.
  2. K součtu těchto částek přičteme i částku potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost
    • 1 780 Kč, jde-li o jednotlivce,
    • 2 320 Kč, žijí-li v domácnosti 2 osoby,
    • 2 880 Kč, žijí-li v domácnosti 3 nebo 4 osoby,
    • 3 230 Kč, žije-li v domácnosti 5 nebo více osob.

<calculator id=„11“></cal­culator>

Takže například naše čtyřčlenná rodina (manželé a 2 děti ve věku 10 – 15 let) si spočítá životní minimum následovně:

ŽM = 2 * 2230 Kč + 2 * 2320 Kč + 2880 Kč = 11 980 Kč

To, aby žádná domácnost pod tuto hranici neklesla, zajišťuje systém sociálních dávek a podpor, u nezaměstnaných pak hmotné zabezpečení. Na každou tuto oblast se pak vztahují další pravidla, která upravují jednotlivé zákony a o kterých se můžete dále dočíst i v některých našich dalších článcích.

Na jaké dávky máte nárok?

Dávky poskytované bez ohledu na příjem:

  1. Rodičovský příspěvek
  2. Zaopatřovací příspěvek
  3. Dávky pěstounské péče
  4. Porodné
  5. Pohřebné

Dávky poskytované v závislosti na příjmu žadatele:

  1. Přídavek na dítě
  2. Sociální příplatek
  3. Příspěvek na bydlení

Změny v systému životního minima

A právě tento systém se má v následujících letech změnit. První změna se týká zmražení růstu životního minima pro příští rok, které Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá. K tomu nakonec nejspíš nedojde, neboť růst životního minima je dán zákonem, jehož změnu se do 1. ledna 2005 prosadit nejspíš nepodaří.

Dalším důležitým faktem je i to, že se reálné snížení dotkne i všech dalších dávek, které jsou na základě životního minima vypláceny.

Jinými slovy: například naše čtyřčlenná rodina si koupí za svůj minimální měsíční možný příjem příští rok zhruba o 440 korun méně zboží než letos. Nebo to můžeme říci opačně – např. dnes byste místo 11 980 Kč měli zákonem zaručený minimální příjem 11 540 Kč. Tato hodnota je pak zajímavá i z pohledu státního rozpočtu, který tím příští rok ušetří 2 mld. Kč.

Zmrazení se nyní týká jen příštího roku a od toho dalšího, tedy od roku 2006, chce vláda, respektive MPSV, životní minimum konstruovat nově. Už by se mělo skládat pouze z částky na osobní potřebu a nikoliv i ze společné částky na bydlení.

Například životní minimum čtyřčlenné rodiny by se tak snížilo ze současných 11 980 Kč na necelých 9 tis. Kč, ze současných 4 100 Kč u jednotlivce by minimum mohlo klesnout až na 2870 Kč měsíčně. Další dospělí v rodině by dostávali ještě méně a částky by se snižovaly i u dětí.

Jako kompenzace tomuto snížení životního minima by se vyplácel příspěvek na bydlení. Rozhodovaly by o něm obce, které podle ministerstva mohou lépe posoudit, jestli má dotyčná domácnost skutečně na příspěvek nárok, jestli například nebydlí v nepřiměřeném bytě apod. Tím by bylo zároveň možné diferencovat náklady na bydlení podle jednotlivých regionů.

Rozlišování životních nákladů podle místa bydliště už dnes provádí například banky při poskytování hypotéky. Při výpočtu výše měsíčních splátek násobí částku životního minima různými koeficienty. Bydlíte-li například v Praze, bude se vaše životní minimum sloužící pro výpočet splátek úvěru násobit vyšší hodnotou koeficientu. Je totiž zřejmé, že nájem obvyklý pro Prahu značně převyšuje výši nájemného obvyklého třeba pro město Most. Tím jsou odlišné i životní náklady rodin. Odtud je též patrné, které oblasti v ČR na plánované úpravě vydělají a které prodělají.

Úprava by měla rovněž znevýhodnit rodiny s mnoha dětmi, které nyní dostávají sociální dávky skutečně vyšší, než je průměrná mzda. V některých regionech je dnes dokonce životní minimum vyšší než čistá mzda, a to již pro rodiny s jedním dítětem, což snižuje u nezaměstnaných motivaci k hledání práce. A to je také jeden z argumentů pro zmíněné změny, který v poslední době tak často slýcháme.

Anketa

Souhlasíte se zmražením životního minima pro příští rok?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 10. 2004 12:49