Živnostníkům se lepí smůla na paty

Průměrná mzda roste. Pro většinu občanů dobrá zpráva, ale podnikatelé s nízkými příjmy, kteří se snaží "rozjet" podnikání, zapláčí. S rostoucí průměrnou mzdou rostou i minimální odvody sociálního a zdravotního pojištění a minimální daň. Na co se mají OSVČ připravit?

Pro jednoho radost, pro jiného smůla. Pro jednoho více peněz, pro jiného méně… Řeč je o růstu průměrné mzdy v ČR. Ta totiž od letošního ledna určuje výši takzvaného všeobecného vyměřovacího základu, který je směrodatný pro uřčení minimálních odvodů daní z příjmu a pojistného pro držitele živnostenských listů. Vzroste-li průměrná mzda, vzroste všeobecný vyměřovací základ, a tedy i minimální platby do státní pokladny.

Změny v oblasti sociálního pojištění pro OSVČ

Pro tento rok platí zásadní změny pro určování pojistného OSVČ. Ty se od začátku letošního roku rozlišují na osoby, které vykonávají živnost jako hlavní, a na osoby vykonávající tuto činnost pouze jako vedlejší. Přičemž platí, že za vedlejší se samostatná výdělečná činnost považuje tehdy, když OSVČ v kalendářním roce:

  • vykonávala zaměstnání a z něho plynoucí příjem, který byl v daném kalendářním roce dosažen, činí alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy zaměstnance v pracovním poměru odměňovaného měsíční mzdou,
  • měla nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
  • měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu (viz článek Drahý živnostenský list),
  • vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo civilní službu,
  • byla nezaopatřeným dítětem podle zákona o důchodovém pojištění (studenti),
  • byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí.

V jiných případech se považuje činnost za hlavní. Toto rozlišení je velice podstatné – viz dále.

Účast na sociálním pojištění

Účast je povinná pro OSVČ vykonávající samostatnou činnost jako hlavní. Pokud je činnost vykonávána jako vedlejší, účast je povinná, pokud osoba dosáhne za daný kalendářní rok tzv. rozhodného příjmu. Ten se spočítá jako součin 2,4násobku všeobecného vyměřovacího základu (jeho popis viz dále) a přepočítávacího koeficientu. Neboli:

2,4 * 15 711 * 1,0717 = 40 410 Kč

OSVČ, která rozhodného příjmu nedosáhne, se účastnit nemusí, ale dobrovolně může. V takovém případě alespoň z minimálního vyměřovacího základu – viz dále.

Minimální měsíční záloha na sociální pojištění

Kromě uvedeného rozlišení byl zaveden institut minimální zálohy na pojistné, který měl zajistit, aby i ty osoby se samostatnou činností jako činností hlavní, jejichž zisk byl nulový, nebo byly ve ztrátě, byly účastny v systému sociálního pojištění. Snahou je zabránit situacím, kdy by osoby nemohly čerpat starobní, vdovské ani sirotčí důchody, ačkoliv by je potřebovaly. Jak úředníci tento minimální odvod počítají? Následovně:

1) Minimální vyměřovací základ pro OSVČ se samostatnou činností jako činností hlavní.

Minimální vyměřovací základ = ½ * VVZ * PK * 0,4 = ½ * 15 711 * 1,0717 * 0,4 = 3368 Kč.

Teď je namístě vyjasnit uvedené zkratky:

  • VVZ je všeobecný vyměřovací základ určený jako průměrná mzda, která o 2 kalendářní roky předcházela roku, za který pojistné počítáme. Pro rok 2004 činí 15 711 Kč. Pro rok 2005 tomu bude 16 769 Kč.
  • PK je takzvaný přepočítávací koeficient, administrativně stanovený na základě propočtů. Pro rok 2004 je stanoven na 1,0717 a pro rok 2005 1,0665.
  • 0,4 – 40 % je hodnota stanovená pro OSVČ vykonávající samostatnou činnost jako hlavní. Určuje povinný vyměřovací základ pro výpočet záloh na sociální pojištění. V příštím roce se zvýší na 45 %, v roce 2006 o dalších 5 procentních bodů na 50 %. Pro vedlejší činnost je stanovena na 10 %.

Z tohoto minimálního vyměřovacího základu se pak jednoduše určí minimální záloha na důchodové pojištění (28 %) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,6 %). Pro OSVČ to znamená 29,6 %. Minimální záloha tak v tomto roce činí 0,296 * 3368 = 997 Kč.

2) Minimální vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající samostatnou činnost jako vedlejší.

Minimální vyměřovací základ = VVZ * PK * 0,1 = 15 711 * 1,0717 * 0,1 = 1684 Kč

Uvedené zkratky viz bod 1). Z částky 1684 Kč se dále dle platných sazeb určí minimální záloha na důchodové pojištění pro OSVČ vedlejší. Z toho plyne: 1684 * 0,296 = 499 Kč.

Minimální měsíční zálohy na nemocenské pojištění

Účast pro OSVČ je podle zákona dobrovolná. Pokud je tedy OSVČ systému účastna, odvádí také minimální pojistné na nemocenské pojištění. Pro OSVČ vykonávající samostatnou činnost jako hlavní se spočítá ze stejného základu jako důchodové pojištění, tedy 3368 * 0,044, kde 0,044 je sazba 4,4 % nemocenského pojištění. Minimálně tak musí OSVČ odvádět 149 Kč. OSVČ vykonávající samostatnou činnost odvádí minimálně 75 Kč (1684 * 0,044), tato částka se počítá stejně jako v případě hlavní činnosti.

Minimální odvod pojistného pro rok 2005

V roce 2003 došlo ke zvýšení průměrné mzdy na 16 769 Kč. To znamená, že se zvýšil i všeobecný vyměřovací základ. Jeho význam byl popsán výše. Kromě toho vzrostla i procentní váha pro určení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění u OSVČ s hlavní činností a snížil se přepočítávací koeficient na 1,0665. Minimální pojistné na sociální a nemocenské pojištění se tak zvýší následovně:

Zvýšení minimálních měsíčních záloh v roce 2005
Druh zálohy OSVČ s činností Zvýšení v roce 2005 u činnosti
hlavní vedlejší hlavní vedlejší
Minimální měsíční záloha na důchodové pojištění 1 192 Kč 530 Kč 195 Kč 31 Kč
Minimální měsíční záloha na nemocenské pojištění 178 Kč 79 Kč 29 Kč 4 Kč
Min. roční záloha na důchodové pojištění 14 304 Kč 6 360 Kč 2 340 Kč 372 Kč
Min. roční záloha na nemocenské pojištění 2 136 Kč 948 Kč 348 Kč 48 Kč

Z uvedené tabulky plyne, že dojde ke zvýšení minimálních záloh měsíčně v řádech stokorun, ročně se jedná již o tisíce.

Ostatní minimální odvody

Kromě minimálních odvodů záloh na sociální pojištění je OSVČ povinna odvádět i minimální daň ze stanoveného minimálního základu daně, který se zvýšil pro příští rok o 6 300 Kč na 107 300 Kč ročně. Minimální daňová povinnost tak vzroste z 9 444 Kč na 10 389 Kč. To ovšem není všechno.

Minimální zálohy je nutné platit i na zdravotní pojištění. Zde se minimální záloha zvýší ze současných 1 071 Kč na 1 143 Kč. Ročně zaplatí podnikatel o 852 Kč více. Celkem se tak za rok OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost musí připravit na to, že státu bez ohledu na výsledek jejího hospodaření (ztrátových OSVČ je v ČR kolem 140 000) odvede minimálně o 4 485 Kč více na pojistném a daních z příjmu. Zároveň si bude moci odečíst daňovou úlevu ve výši 6 000 Kč na jedno dítě (maximálně pak 30 000 Kč).

Státní kasa se naplní

Ministerstvo financí počítá v souvislosti se zvýšením minimální zálohy na daň z příjmu s nárůstem příjmů o 700 miliónů korun za rok. O kolik se zvýší státní příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění, zatím uvedeno nebylo. Nejpozoruhodnější na tom všem je fakt, že v roce 2003 stát výrazně zvýšil platy svým zaměstnancům, téměř o 10 %, a tím nejen zvedl celonárodní mzdový průměr, ale přinutil soukromý sektor, aby také zvýšil platy, téměř o 6 %. Tím byla provedena tzv. mzdová nákaza, jejíž důsledky pocítí každý živnostník v příštím roce.

Anketa

Je podle vás správné stanovit minimální odvody pojistného a daní OSVČ?

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 2. 2006 12:02