Hlavní navigace

Žít s dluhy se musí umět

24. 1. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Zadlužování domácností a život na dluh začínají být současným životním trendem. Půjčky jsou čím dál oblíbenější způsob řešení nedostatku peněz u českých domácností. Ovšem není to jen tak. Žít s dluhy se musí umět. Jak správně žít s dluhy? Kdo je zadlužením ohrožen nejvíce?

České domácnosti zhruba od poloviny roku 2000 nebývalým tempem přijímají úvěry rozličného typu a účelu. Finanční instituce jim v tom vycházejí vstříc pestrými nabídkami a zjednodušováním procesu vyřízení úvěrů.

Půjčkám zatím nahrávaly nízké úroky, poměrně příznivé ceny pořizovaného zboží a také široká nabídka úvěrů. Meziročně je růst zadluženosti stále poměrně vysoký, kolem třiceti procent, nicméně zajímavá je struktura zadlužování. Velmi rychle rostou úvěry na bydlení. Přijali jsme převažující model chování západoevropských domácností, které podstatně více používají hypoteční a spotřební úvěry k financování své spotřeby.

Ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie je v Česku stále zadlužení relativně nízké, a to na úrovni 20 až 25 % příjmů. Průměr původní evropské patnáctky je na 74 %. I u nás se čeká další nárůst zadlužování.

Po vzoru západoevropanů jsme se zkrátka naučili žít na dluh. Díky půjčkám si lze snadno a rychle i bez dlouhého šetření pořídit vše, co chceme. Ovšem každá mince má dvě strany a nebezpečím dluhů je, že nám mohou časem přerůst přes hlavu. Z malého nespláceného úvěru se stane velký, který může skončit až v exekučním řízení. Není to však důvod půjčky či nákupy na splátky mávnutím ruky odsuzovat. Někdy jsou docela výhodné a můžeme při nich dokonce ušetřit. Chce to však nabídky zvažovat v klidu a s chladnou hlavou. Nebo spíš s kalkulačkou v ruce.

<calculator id=„7“></calcu­lator>

Bankovní úvěr, finanční leasing, spotřebitelské úvěry, splátkový prodej, kreditní karty… cest k získání peněz na pořízení čehokoliv je mnoho. K tomu, aby se po nich člověk vydal, navíc svádějí nízké úrokové sazby. Jenže co je dnes, nemusí být i zítra, což v citlivé finanční sféře platí dvojnásobně. Pokud tedy máte v úmyslu zadlužit se, zvažujte priority. Například úvěr na bydlení by měl mít přednost před úvěrem na krátkodobé spotřební účely. To platí zvláště nyní, v období možného postupného zvyšování úrokových sazeb.

Život na dluh může být normální, ovšem i při něm, nebo zvláště při něm, musíte dodržovat jistá pravidla. To základní zní: pečlivě zvažovat své schopnosti splácet dluhy a vést v patrnosti i méně příznivé životní okolnosti, které mohou nastat. Jak ukazují zkušenosti, největším nepřítelem dlužníka jsou možná optimistická očekávání týkající se jeho budoucích příjmů, která však často nejsou zcela podložená.

Tempo zadlužování českých domácností není zvláštní, říká vrchní ředitel České národní banky a člen bankovní rady Jan Frait. Česká republika není v tomto směru specifickou zemí. V mnoha vyspělých i méně vyspělých státech domácnosti skutečně ztrácejí obavy ze zadlužování a tak trochu zapomínají na problémy, které může život na dluh přinést. Úvěry jsou velmi dostupné a lidem se zdá, i když tomu tak vždy není, že jsou i velmi levné. A tady je třeba rozlišovat dva segmenty s různými úrokovými sazbami i dobou splatnosti: hypotéky, úvěry na bydlení a spotřebitelské úvěry. A nás docela trápí zejména to, jak si domácnosti půjčují na spotřebu. Tyto úvěry jsou většinou velmi krátkodobé, drahé a berou si je lidé, kteří často nemají znalosti z oblasti financí a nechápou, jak velký problém to pro ně může být.

Každodenní reklamní masáž slaví úspěchy. Záznam v bankovním registru už má téměř polovina obyvatel Česka. Kromě bank nabízejí okamžité peníze také pojišťovny či splátkové firmy, možnost odnést si zboží z obchodu bez zaplacení je standardem.

„Lehký“ úvěr ve výši dvaceti tisíc se však může snadno proměnit v osmdesátiti­sícovou noční můru. Penále při nesplácení naskakuje každý měsíc a návštěva exekutora je drahá i za předpokladu, že nic neodnese a dlužník mu požadovanou částku uhradí. Lidé oslnění snadným získáním vytouženého zboží a reklamou hlásající na první pohled velmi nízké splátky si většinou neuvědomí, že nakonec zaplatí přinejmenším o třetinu z půjčené sumy navíc.

Nejohroženější skupinou pro pád do tragické dluhové spirály, která stále častěji končí sebevraždou, jsou lidé s nízkými příjmy. Nejde jen o to, že nemají dostatek peněz na splácení. Jsou také nejméně imunní vůči svodům spotřební společnosti. Stále přibývá dlužníků končících na psychiatrii. Obvykle jde o lidi s nižší inteligencí, kteří následky svého počínání nedokáží domyslet. Na psychiatrii obvykle končí lidé kolem pětatřiceti let, kteří se neúspěšně snaží postarat o rodinu. Jejich snaha bohužel zhusta končí rozvodem.

Zájemci o půjčku musí dát věřitelské firmě souhlas s evidováním citlivých osobních údajů a část z nich se ocitá v dlužnických registrech. Těch je několik a neevidují jen neplatiče. Automaticky se do nich dostanou všichni, kteří si vezmou spotřebitelský úvěr v bance nebo třeba koupí auto u leasingové společnosti.

Kromě jména, rodného čísla a klientovy adresy registry prozradí výši existujících spotřebitelských úvěrů, hypoték, úvěrů ze stavebního spoření, z kreditních karet včetně sumy měsíčních splátek. Mapují historii splácení těchto závazků a zároveň informace o jejich zajištění, což jsou obvykle nemovitosti. Data jsou evidována ještě několik let poté, co dlužník vrátí poslední korunu.

Díky registru bylo v loňském roce odmítnuto přibližně 10 % žádostí o úvěr. Přesto se notoričtí dlužníci k penězům vždy dostanou. Existují zprostředkovatelé, kteří za úplatu zkontaktují banky a nabídnou vám nízké splátky s dlouhou dobou splatnosti. Kupodivu banky, které vám osobně úvěr zamítly, těmto zprostředkovatelům vyjdou vstříc a nezkoumá se, jestli je člověk v nějaké registru či nikoliv.

Vedle toho existují společnosti jako Provident Financial, Cofidis či Profireal, které za vysoký úrok ochotně půjčí téměř každému a na minulost se neptají. Tomu, že žadatel o půjčku bude úspěšný, nahrává i fakt, že seznamů existuje několik a nejsou vzájemně propojeny (s výjimkou CBCB a LLCB) a ne všechny úvěrové firmy mají do nich přístup.

Rozdíl mezi „zdravými“ a „nezdravými“ úvěry je jasný: Pokud si půjčíte na dům a dostanete se do finančních potíží, můžete dům prodat a máte opět čistý stůl, případně vám i něco zbude; pokud si koupíte za 60 tisíc korun domácí kino s půjčkou se splatností na 5 let, budete z něj za rok mít splacenou pětinu, a přitom v bazaru nebo při exekuci dostanete sotva 10 tisíc.

dan_z_prijmu

Jen málokdo si dokáže spočítat, co konkrétně se za úvěrovou nabídkou skrývá. Vezměme v úvahu příklad úvěru na 20 tis. Kč se splátkou „jen pětistovky“ měsíčně. Pokud pět let, měsíc co měsíc splácíte pětistovku, vyšplhá se zaplacená částka na 30 tisíc korun: splátková společnost tedy dostane k půjčeným penězům ještě polovinu částky navíc, což odpovídá ročním procentním nákladům (RPSN) ve výši 18,71 %.

Ani nízký úrok nemusí být vždy vypovídající. Pokud například podepíšete smlouvu, ve které je uveden poplatek za zpracování úvěru, můžete být při hrazení splátek nepříjemně překvapeni: Stalo se nám, že spotřebitelé zjistili, že poplatek za zpracování úvěru v řádu několika set korun není jednorázový, ale platí se každý měsíc trvání úvěru, varuje Martin Reisinger, právník Sdružení obrany spotřebitelů ČR. Přitom uzavření smlouvy byl úkon, který trval jen několik minut.

Umíte žít na dluh?

  • Ano.
    48 %
  • Ne.
    25 %
  • Nevím, nezkoušel/a jsem to.
    27 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).