Hlavní navigace

Zisky bank jsou extrémně vysoké, bankovní služby by neměly být bez DPH

17. 3. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Aktualizováno 17. 3. 2011 11:30
Uvalovat na finanční služby DPH neumožňuje evropská legislativa. Jenže náhradní řešení je snadno realizovatelné a přineslo by státu 20 miliard ročně.

V souvislosti se změnami DPH se diskutovalo o tom, zdali je oprávněné dávat přednost zelenině před ovocem, o tom co je vlastně chleba nebo jestli 20% DPH zlikviduje knihy a časopisy. Zcela mimo diskuzi zůstala plnění, která zákon o DPH v paragrafu 51 od této daně osvobozuje. Mimo jiné sem spadají také finanční a pojišťovací činnosti.

Proč jsou od DPH zákonem osvobozeny bankovní poplatky, úvěry nebo cestovní pojištění na to jsme se zeptali na ministerstvu financí. Důvodem je to, že je tato problematika harmonizována předpisy EU, tzn. že osvobození platí v celé Evropské unii a jednotlivé členské státy se nemohou odchýlit. Snad jen připomínám, že jsou tyto činnosti osvobozeny od DPH, ale bez nároku na odpočet, tzn. že pojišťovny, banky apod. si nemohou odečítat DPH ani na vstupu, řekl serveru Měšec.cz Radek Ležatka z tiskového oddělení.

Po odpovědi z ministerstva tedy známe technickou stránku věci. Přesto nás ale dále zajímala filosofie tohoto osvobození a také případné příjmy, které by plynuly ze zrušení tohoto osvobození – nevykryly by případné zvyšování cen základních potravin nebo právě knih, které jsou v Evropě běžně v minimálních sazbách. Zeptali jsme se na ni tedy analytiků a ekonomů. Ze čtyř dotázaných však odpověděl jediný. Podle Jaroslava Vostatky, vedoucího katedry veřejné ekonomiky Vysoké školy finanční a správní, tato alternativa není nereálná.

Možnosti tu jsou, politická vůle nikoli

Neplacení DPH z finančních služeb je z pohledu teorie zcela nesprávné. Bohužel v rámci EU nebylo dosaženo shody na řešení tohoto problému. Jako důvod neexistence tohoto zdanění se obvykle uvádí technické problémy realizace. Něco na tom je, ostatně DPH není žádná ideální daň právě díky „technice“ této daně. U běžných produktů to není tolik nápadné, ale u služeb je to více vidět. Problémy tohoto druhu se řeší na úrovni EU velmi často. 

U finančních služeb mohou hrát značný význam zájmy příslušných poskytovatelů finančních služeb, již na úrovni EU. Myslím si, že kdyby se dostatečně intenzívně chtělo, tak se technické řešení zdanění finančních služeb dávno našlo, ostatně „problémy“ jsou zřejmě jen u některých služeb – a spíše tedy jde o to, aby se dosáhlo dohody na „technice“ u jednotlivých služeb. 

Hodně států řeší problém zavedením náhradní daně za DPH, kde neplatí směrnice EU. Např. v Německu se z pojistného neživotního pojištění platí „pojišťovací daň“ se sazbou 19 % (což je také základní sazba DPH); podle jednoho pramene by se tím mělo vybrat asi 2 % příjmů spolkového rozpočtu. V Dánsku platí sektor finančních služeb daň z objemu mezd se sazbou 9,13 %, přičemž od roku 2013 bude sazba zvýšena na 10,5 %. 

Odhad dopadu případného zavedení DPH se sazbou 10 % (či jinou) udělat v podstatě nelze. Řešení tohoto druhu by navíc nebylo v souladu se směrnicemi EU. Můžeme ovšem zavést například též daň z objemu mezd, nebo daň z hrubého důchodu (mzdy + zisk). U daně z hrubého důchodu by se jednalo o jinou teoretickou konstrukční variantu daně z přidané hodnoty (tzv. důchodový typ). 

To či ono „náhradní řešení“ za DPH je technicky snadno realizovatelné. Musí k tomu ovšem být politická vůle. Politicko-ekonomické vysvětlení je u nás poměrně snadné – také vzhledem k velmi vysokým ziskům v bankovním sektoru a v podstatě i v pojišťovacím sektoru. Zisky bank po zdanění jsou totiž u nás extrémně vysoké, a to díky vysokému stupni monopolizace tohoto sektou. 

Téma bylo ostatně veřejně diskutováno – viz kauza bankovní poplatky. Konkrétně v roce 2009 měly banky jako celek zisk po zdanění 60 mld. Kč, při základním kapitálu 75 mld. Kč (čili míra zisku 80 %!). Když by stát bankám „uzmul“ nějakých 15 mld. Kč formou daně z hrubého důchodu se sazbou 20 %, tak by se jejich míra zisku snížila na stále více než skvělých 60 %! V pojišťovnách je zisku méně, v roce 2009 „jen“ 14 mld. Kč a daň z hrubého důchodu se sazbou 20 % by vynesla asi 4 mld. Kč; pojišťovny by to také unesly. 

Stejnou „operaci“ by asi zvládly i penzijní fondy, přestože daň z příjmů neplatí skoro žádnou, asi také díky rozsáhlému outsourcingu činností; výnos daně z hrubého důchodu by zde byl nižší než 0,5 mld. Kč. Něco by do státního rozpočtu přinesly i ostatní finanční instituce. Celkově jde o řád 20 miliard Kč ročně a za dané ziskovosti finančního sektoru lze zvažovat i jednorázový přechod k vysoké sazbě daně z hrubého důchodu. Jinde mají bankovní daň, z roku na rok… a taky to jde.

Kdo to zaplatí?

Vidina je to lákavá, místo abychom zaplatili penzijní reformu potravinami a knihami, uděláme tak přes finanční služby. Pravda je taková, že v důsledku to zaplatí opět občané, protože nedělejme si iluze, že by banky celou zátěž vykryly ze svých marží.

S nastíněným principem se ovšem těžko nesouhlasí. Více zaplatíme tak jako tak. Společensky přínosnější se ale zdá být neztěžovat vydávání knih a produkci potravin a přenést zátěž spíše než na vydavatele a zemědělce na finanční instituce, které i v době krize nemají potíže vydělávat.

Vláda banky dále danit nechce

To, jaký je postoj politické reprezentace k dalšímu zdanění bank, ukazuje dnešní čerstvá zkušenost ze Senátu. Tam se projednával postoj k úvaze Evropské komise o dodatečném zdanění finančního sektoru. Komise zvažuje zdanění finančních obchodů a činností tak, aby dodatečná daň z akciových a dluhopisových obchodů činila 0,1 procenta.

skoleni_15_4

Materiál senátorům představil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a informoval je také, že stanovisko české vlády je odmítavé. Dosavadní zatížení bank obecnými daněmi je podle něj dostatečné a nevidí důvod, proč v bankovním sektoru zavádět další výběrové zdanění. Mohlo by to podle něj ohrozit hospodářský růst a ztížit přístup firem k úvěrům. Banky by si také podle jeho mínění promítly podobné daně do poplatků a cen svých produktů.

Výsledek projednávání je takový, že Senát se nezaujal k návrhu Evropské komise žádný postoj. Senátoři nepřijali návrh místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové (ČSSD), která ho chtěla vzít na vědomí. Neschválili ani stanoviska hned dvou výborů, podle nichž není vhodné takové daně zavádět.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).