Spočítejte si...

Zavřít

Žijete naplno? Myslete i na horší časy!

Podle výsledků průzkumu zveřejněných Českou bankovní asociací si finanční rezervy vytvářejí více než dvě třetiny našich spoluobčanů. Polovina z nich však přiznává, že by své úspory v případě ztráty zaměstnání vyčerpala za méně než tři měsíce. Ale co potom?

Carpe diem, carpe noctem, vita brevis est! Užívej dne, užívej noci, život je krátký! Užívat života plnými doušky a příliš se nestarat o to, co přijde zítra, je určitě lákavé. K lidské povaze patří, že na komfort a pohodlí se snadno zvyká a zavedený životní standard se opouští jen velmi těžko. Situace se ale nemusí vždy vyvíjet podle našich představ. Lehce se může stát, že se něco zvrtne a najednou se k spokojenému životu jaksi nedostává prostředků. Právě pro tyto případy by si měl každý racionálně uvažující člověk vytvářet přiměřené finanční rezervy.

Předvídavost se vyplácí

Samozřejmě by bylo krajně nerozumné žít v neustálém napětí v očekávání nejrůznějších pohrom, které mohou člověka postihnout. Na druhou stranu spoléhat na štěstí a možnost jakýchkoliv životních karambolů si vůbec nepřipouštět také není to nejlepší, zvláště když člověk nežije sám a bez závazků. Tak jako jinde i zde platí pravidlo zlaté střední cesty. Úplně stačí uvědomit si možná rizika a ta, která hrozí vážnými důsledky, se snažit alespoň částečně eliminovat. Něco se dá vyřešit pojištěním, něco třeba jen používáním vlastního rozumu a zachováváním jisté míry obezřetnosti.

Typickým příkladem důsledků nezodpovědného přístupu k financím je v poslední době nijak výjimečná situace, kdy se lidé bez rozmyslu zadluží, a když pak nejsou schopni své dluhy splatit, přijdou o všechno, včetně střechy nad hlavou. Přitom stačí jen trochu uvažovat a nenabrat si víc závazků, než lze zvládnout.

Bere-li si větší úvěr rodina s jedním živitelem, měla by se určitě zajímat o možnost pojištění, i když to banka v daném případě třeba výslovně nevyžaduje. Přijít k úrazu, dlouhodobě onemocnět nebo ze dne na den ztratit zaměstnání, a tím přijít o jediný zdroj příjmů, dnes není nic neobvyklého.

Na druhou stranu ale není třeba být pojištěn vždy a na co nejvyšší částku. Při uzavírání každé pojistky je třeba nejprve zvážit, jaký typ pojištění a proti jakým rizikům skutečně potřebujeme. Velkou pozornost je třeba věnovat pojistným podmínkám a zejména výlukám z pojištění. To platí ve značné míře mj. právě o zmíněném úvěrovém pojištění. Je překvapivé, kolik lidí je v Česku špatně pojištěno – tedy buď jejich pojistky nekryjí všechna pro jejich případ důležitá rizika, anebo platí na pojistném mnohem vyšší částky, než by museli. Mít falešnou jistotu ze špatné pojistné smlouvy je přitom skoro horší než nebýt pojištěn vůbec.

Když nevyjdete s penězi

V různých spotřebitelských průzkumech více než polovina českých domácností uvádí, že má alespoň občas problémy vyjít s penězi. Řada z nich takovéto situace přitom řeší neadekvátně, takže si jen vyrábí další problémy. Pokud se pravidelně před výplatou ocitá váš bankovní účet v mínusu a v peněžence cinká jen pár drobných, je především čas se vážně zamyslet nad výší a strukturou příjmů a výdajů a ne se poohlížet po kreditní kartě a nakupovat zbytečnosti na splátky. Jinak se můžete snadno dostat do obtížně řešitelné finanční situace, kdy nebudete mít z čeho vypůjčené peníze vracet a další vám už nikdo nepůjčí.

Má-li ale vaše finanční krize skutečně jen přechodný charakter a svým finančním závazkům jste schopni bez problémů dostát, není důvod ji neřešit půjčkou. Ovšem pozor, rozdíly ve výhodnosti krátkodobých hotovostních půjček jsou obrovské. Vůbec přitom nelze dát jen na informace z reklam, protože podle nich je každá půjčka ta nejlepší, vyřídíte si ji snadno a rychle a její splácení v rodinném rozpočtu ani nepoznáte. Opak je ale někdy pravdou. Třeba zmíněná kreditní karta se může docela prodražit, zvláště když si na ni zvyknete, začnete ji používat místo běžné debetní platební karty a vypůjčené peníze nestíháte včas splácet.

Pod pojmem okamžitá finanční rezerva je třeba si představit rychle dostupné finanční zdroje okamžitě převoditelné na hotovost. Měly by být připraveny k použití pro případ nenadálých vydání pro překlenutí doby, než se podaří buď nahradit výpadek příjmů nebo převést na hotovost investice, úspory či jiný majetek určený právě pro tento případ. Formy okamžité finanční rezervy mohou být různé, přičemž v mnoha ohledech se jeví být výhodnou kombinace přiměřeného zůstatku na běžném či sporožirovém účtu s kontokorentním úvěrem.

Důvodů pro toto řešení je několik. Na běžném účtu se kvůli nízkému úročení nevyplatí držet o mnoho vyšší zůstatek, než potřebujete na úhradu běžných vydání. Po výplatě by tedy na tomto účtu mohla být částka odpovídající řekněme dvojnásobku vašich běžných měsíčních vydání. Pro případ, že budete muset narychlo řešit nákup porouchané televize, budete chtít odjet na neplánovanou dovolenou nebo třeba z nějakého důvodu na účet nedorazí výplata, se vyplatí mít sjednán kontokorentní úvěr. Většinou ho získáte jako „bezplatnou“ součást produktového balíčku a platíte pouze úrok z částky, kterou si jeho prostřednictvím vypůjčíte.

Zvykněte si vytvářet rezervu na horší časy

Odpověď na otázku, co to jsou horší časy, se nejspíš bude velmi lišit podle toho, v jaké životní a majetkové situaci se ten který člověk nalézá. Někdo k životu nutně potřebuje značkové oblečení, ručně šité boty, vilu s bazénem, každý rok nové auto a mnoho dalších věcí, bez nichž by měl pocit, že strádá. Jinému člověku ke štěstí stačí krabice levného vína a lavička v parku na přespání a raduje se, když neprší nebo když se mu podaří vyžebrat cigaretu. Paradoxní na tom je, že přestože peníze prý poskytují svobodu, bezdomovec se subjektivně může cítit daleko svobodnější a šťastnější než leckterý boháč.

Ale zpět k tématu. Mezi základní otázky, na které je třeba si při výběru nejvhodnější formy finančních rezerv odpovědět, patří, kolik peněz budeme moci pro vytváření rezervy vyčlenit a v jakém časovém horizontu a s jakou pravděpodobností je budeme potřebovat. Zcela jiné finanční produkty připadají v úvahu, můžeme-li odkládat stranou jen pár stokorun měsíčně, které navíc s velkou pravděpodobností budeme zase brzy potřebovat, a zcela jiné, chceme-li si během několika let vytvořit dostatečnou finanční rezervu pro případ výpadku příjmů kvůli ztrátě zaměstnání, dlouhodobé nemoci anebo větších mimořádných vydání.

Ať tak, či tak, zvyknout si rozdělovat své příjmy na část určenou k okamžité spotřebě včetně splácení stávajících závazků a na část určenou pro vytváření rezerv, by si měl každý, bez ohledu na to, jak velké jsou jeho příjmy. I z malých částek lze časem získat docela velký obnos, jsou-li ukládány nebo investovány pravidelně. Mimo to snad každý má alespoň jednou za čas větší mimořádné příjmy – ať už se jedná o výplatu prémií, výnos z prodeje majetku, dědictví nebo třeba výhru v loterii. Právě tehdy je skvělá příležitost nejen dočasně si zvednout životní úroveň, ale zejména vytvořit si finanční rezervy.

Spořit, nebo investovat?

Problémem pro většinu lidí je si finanční rezervu vůbec vytvořit. Ještě těžší ale bývá svůj finanční majetek spravovat co nejlépe tak, aby přinejmenším neztrácel svou hodnotu, nebo aby se v horším případě neztratil úplně. Vytvořit finanční rezervu si lze třeba i ve formě bankovek nacpaných do podhlavníku. Přitom tato představa není zdaleka tak absurdní, jak se na první pohled zdá. Každou chvíli se lze v novinách dočíst, že někdo přišel o celoživotní úspory kvůli řádění bytových zlodějů nebo podomních podvodníků.

O mnoho lepší ale není nápad uložit své úspory na málo úročenou vkladní knížku nebo je ponechat na ještě hůř úročeném běžném či sporožirovém účtu. Kvůli inflaci postupně ztrácí část své hodnoty, přičemž malý úrokový výnos tyto ztráty většinou kompenzuje jen z malé části. Jen o něco lepší alternativou pak jsou termínované účty a vklady. Doporučit je lze pro uložení úspor spíše jen na několik týdnů či měsíců. Pro uložení finančního majetku na dobu v řádu let lze na trhu nalézt podstatně výhodnější produkty.

Například stavební spoření. Přestože už není tak výhodné, jako před rokem 2004, kdy došlo ke snížení státní podpory a prodloužení vázací lhůty, pořád se ještě jedná o produkt, jehož využitím lze prakticky bez rizika dosáhnout ročního výnosu kolem 6 %, tedy zhruba dvojnásobně vyššího než u většiny termínovaných vkladů. Vadou na kráse stavebního spoření je fakt, že k úsporám se lze bez sankcí dostat vždy až po uplynutí vázací doby, tzn. nyní nejdříve po šesti letech od uzavření smlouvy.

Kam investovat?

Dalších možnosti, kam investovat úspory nebo jak dlouhodobě spořit, je vícero. Vybírat z nich lze podle různých kritérií – třeba podle toho, zda jste schopni a ochotni se správě svého majetku věnovat aktivně nebo jen pasivně, zda chcete pouze výhodně investovat nebo třeba investování spojit se svým koníčkem – například sběratelstvím a v neposlední řadě, jaký je váš postoj k riziku. Při investování platí nepřímá úměra mezi mírou rizika a potenciálního zisku. Sázka na jistotu zpravidla velký výnos nepřinese a naopak možnost velkých zisků bývá spojena s notnou dávkou rizika.

Zřejmé je to třeba na příkladu investování prostřednictvím podílových fondů. Fondy peněžního trhu nabízejí zhodnocení jen mírně nad úrovní inflace, ovšem pravděpodobnost, že ho získáte, hraničí téměř s jistotou. Na druhou stranu investice do akciových fondů se může během jednoho roku zhodnotit o desítky procent – nebo ale také můžete stejnou měrou prodělat. Obligační a smíšené fondy pak nabízejí něco mezi tím. Zdánlivou sázkou na jistotu pak jsou fondy garantované – garantují to, že nepřijdete o investovanou částku, ale na druhou stranu s nimi také nemusíte vydělat vůbec nic.

Jednou z hlavních zásad úspěšného investora by mělo být, že neinvestuje do ničeho, čemu příliš nerozumí. Lidí, kteří se nechali zlákat vidinou velkých zisků a pak přišli o všechno, jsou celé zástupy. Přitom stačí špetka zdravého selského rozumu – jak někdo může slibovat několikanásobně vyšší výnos, než je obvyklé, a ještě tvrdit, že s minimálním rizikem? Proč by tuto skvělou příležitost měl přenechat právě vám? Pokud obezřetnosti je třeba u každé investice, tak u těch podezřele výhodných nejméně dvojnásob.

Až se stáří zeptá…

Horší časy člověka v produktivním věku zastihnout mohou, ale také nemusejí. Zásadní životní zlom ale čeká každého, když zestárne a odejde do důchodu. Demografický vývoj ve vyspělých zemích je neúprosný. Lidé se dožívají stále vyššího věku a přitom mají stále méně dětí. Populace stárne a lidí v produktivním věku ubývá. Nároky na financování důchodů začínají překračovat únosnou míru již nyní a za pár desítek let bude ještě mnohem hůř. Již dnes je naprosto zřejmé, že státem garantovaný důchod bude možná stačit na přežití, ale rozhodně ne na důstojný život spokojeného důchodce.

Kdo nechce na stará kolena třít bídu s nouzí, bude se muset zabezpečit sám. Je přitom jasné, že začít ukládat obligátní pětistovku na penzijní připojištění pár let před důchodem stačit nebude. Čím později člověk s vytvářením finančních rezerv na důchod začne, tím větší část svých příjmů bude muset na tento účel vyčlenit. Výše finančních rezerv, které si člověk vytvoří před odchodem do důchodu, se bude do značné míry podílet na kvalitě celého jeho zbývajícího života. Záležet bude na každém, jak vysoko si sám nastaví laťku.

Zásadní chybou by přitom bylo zapomenout při takto dlouhodobém finančním plánování na inflaci a uvažovat jen v dnešních cenách. Je třeba si uvědomit, že například při tříprocentní inflaci ztratí během třiceti let úspory více než polovinu své hodnoty. Dojde-li však nějakému bouřlivému vývoji, což lze během takto dlouhé doby určitě předpokládat, může být hodnota úspor ještě podstatně nižší. Stačí si vzpomenout, že před necelými dvaceti lety stál rohlík 30 haléřů a litr polotučného mléka dvě koruny – a kolik stojí dnes.

Finanční rezervy na stáří je možno vytvářet mnoha různými způsoby, které by rozhodně neměly být redukovány jen na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na kapitálové životní pojištění. Přinejmenším stejně dobrou alternativou může být třeba vybudování prosperující firmy, sbírky obrazů či známek, investice do nemovitostí nebo třeba do cenných papírů – ať už přímo nebo prostřednictvím podílových fondů. U takto dlouhodobých a důležitých investic by především neměla být opomíjena zásada rozložení rizika, aby v případě jakýchkoliv nenadálých událostí člověk nepřišel o všechno.

Anketa

Tvoříte si finanční rezervy?

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 9. 2006 13:41