Zaměstnancům musí být v EU na základě Charty základních práv zajištěny rovné podmínky v pracovně právních vztazích. I přes toto zaměření na rovnost žen a mužů zůstávají na evropských trzích práce závažné rozdíly mezi ženami a muži v účasti na trhu práce, zaměstnanosti, výdělcích a profesním postupu.
Míra činnosti a zaměstnanosti žen zůstává značně nižší než míra činnosti a zaměstnanosti mužů. Evropanky vydělávají v průměru o 15 % méně než muži (rozdíl se však rok od roku mírně snižuje), rozdíly jsou potom mezi jednotlivými zeměmi až desítkách procent.
Příčiny nižších výdělků žen
Ženy to mají při kariérním postupu složitější než muži. Většinou je na ně uvalena větší část péče o děti, jsou s nimi na mateřské dovolené, při jejich nemoci zůstávají s nimi doma, zabezpečují chod rodiny. Nemají prostě na práci takový klid a pohodu jako muži. Ženy mají odpracováno méně hodin (nemoc v rodině, péče o děti), mají také mnohem menší počet přesčasových hodin (jsou placeny zvýhodněnou sazbou). V podnikatelské sféře dosahují zaměstnanci vyšších mezd a ženy pracují ze 76 % v nepodnikatelské sféře.
Vzhledem k těmto skutečnostem dochází, jak nám ukazuje přiložená tabulka, k rozdílům ve mzdě. Na nižších průměrných výdělcích žen se rovněž podílí vyšší využívání zkrácených pracovních úvazků u žen. Finanční ohodnocení za práci na zkrácený úvazek je potom samozřejmě nižší než u práce na plný úvazek. Zkrácené pracovní úvazky využívají především Nizozemky, Britky, Švédky a Dánky.
Nejvyšší rozdíly jsou na Kypru
Rozdíly ve výši příjmů žen a mužů jsou značné, vždyť na Maltě dosahuje průměrná mzda žen téměř 96 % mzdy mužů a na Kypru pouze 75 %. Mnohem menší mzdové rozdíly jsou ve veřejném sektoru než v soukromém. Mezi pětinou nejlépe finančně hodnocených zaměstnanců je pouze třetina evropských žen. Ženy také pobírají mnohem častěji minimální mzdu (asi ze dvou třetin).
Jednotlivé regiony členských zemí Evropské unie jsou různě bohaté a samozřejmě i platy žen se liší region od regionu. Ve všech zemích jsou nejvyšší příjmy žen ve velkých městech, kde je dostatek pracovních příležitostí i podmínek pro úspěšné podnikání a široká základna koupěschopného obyvatelstva. V okrajových, převážně na zemědělství orientovaných regionech jsou potom mzdy nejnižší.
Nejnižší rozdíl ve výši průměrných mezd mužů a žen v evropských městech je v hlavních městech vyspělých zemí Evropské unie – Londýn, Paříž a Brusel. Jedná se o kosmopolitní města s nepřebernými pracovními a podnikatelskými možnostmi.
Ženy si však více užijí důchodu
Ve většině evropských zemích je v současné době věková hranice pro odchod do důchodu 65 let pro muže i ženy. Protože se ve všech členských zemích Evropské unie v průměru dožívají ženy vyššího věku než muži (rozdíl za celou EU činí 6 let: průměrný věk dožití u žen je 81,2 let, u mužů 75,1 let), užijí si důchodu podstatně déle než muži. Největší rozdíl je potom v Litvě (ženy 77,7 let a muži 66,3 let) a nejnižší na Maltě (80,7 let u žen a 76,7 let u mužů).
Nejvyššího průměrného věku u mužů se dožívají Švédové (78,3 let), Španělé (77,2 let) a Nizozemci (76,9 let), nejnižšího průměrného věku se naopak dožívají Lotyši (65,9 let), Estonci (66,0 let) a Litevci (66,3 let). Nejvyššího průměrného věku u žen se dožívají Španělky (83,8 let), Francouzsky (83,8 let) a Švédky (82,6 let), nejméně se naopak v průměru dožívají Lotyšky (76,2 let), Estonky (76,9 let) a Maďarky (77,2 let).
Země | Průměrný výdělek žen oproti můžů (v %) |
---|---|
Malta | 96 |
Portugalsko | 95 |
Belgie | 94 |
Itálie | 93 |
Slovinsko | 91 |
Řecko | 90 |
Polsko | 90 |
Irsko | 89 |
Maďarsko | 89 |
Francie | 88 |
Lucembursko | 86 |
Španělsko | 85 |
Lotyšsko | 85 |
Litva | 84 |
Dánsko | 83 |
Švédsko | 83 |
Rakousko | 82 |
Česko | 81 |
Nizozemí | 81 |
Finsko | 80 |
Velká Británie | 78 |
Německo | 77 |
Estonsko | 76 |
Slovensko | 76 |
Kypr | 75 |
Pramen: Eurostat, Pressemittelung Nr. 29/2006