Ženy jsou platově diskriminovány, mají jasno Češi

Varování: Jste-li založením euroskeptik nebo pokud zásadně nesouhlasíte se vším, co jen náznakem zavání sociálním inženýrstvím, pak tento článek rozhodně nečtěte, rozruší vás.

Česká republika patří v evropské sedmadvacítce mezi tři země s největšími platovými rozdíly mezi muži a ženami. Ukazují to tvrdá (tedy nezpochybnitelná) data evropské statistické instituce Eurostat. Nejvyšší rozdíl v odměňování panuje v rámci Evropské unie v Estonsku, kde rozdíl mezi průměrným platem muže a ženy dosahuje 30,3 %. Hned za zástupcem Pobaltí se umisťuje v platové nerovnosti Česko, kde si muž v průměru vydělá o zhruba čtvrtinu více než žena (26,2 %), „top“ trojici uzavírá náš jižní soused Rakousko (25,5 %).

Nejvyrovnanější platová situace je v Itálii, kde rozdíl dosahuje jen necelých 5 %. O tom, že vyrovnanější postavení není zaručeno ekonomickou vyspělostí nebo geografickou polohou vypovídá směsice dalších evropských „premiantů“. Rozdíly v platech mužů a žen menší než 10 % jsou ještě v Belgii, na Maltě, v Polsku, Portugalsku, Rumunsku a ve Slovinsku.

Web Evropské komise nabízí vysvětlení, podle něhož je pro rozdíly v odměňování rozhodující směsice sociálních a politických zvyklostí a opatření. Ve většině zemí, v nichž je ženská zaměstnanost nízká (např. Malta, Itálie, Řecko, Polsko), je rozdíl v odměňování podprůměrný, což může být odrazem nízkého podílu méně kvalifikovaných nebo nekvalifikovaných žen na pracovních silách. Velký rozdíl v odměňování je obvykle typický pro trh práce s vysokou segregací (např. Kypr, Estonsko, Slovensko, Finsko) nebo pro trh, v němž značný podíl tvoří ženy pracující na částečný úvazek (např. Německo, Spojené království, Nizozemsko, Rakousko, Švédsko). 

Kdo by na základě dosud přečteného chtěl prohlašovat, že platová diskriminace žen v Česku dosahuje oněch 26,2 %, ten by měl vzít v úvahu, že pro určitý rozdíl v odměňování existují objektivní důvody. Ve prospěch mužů hovoří například skladba vykonávaných zaměstnání. Mezi nejlépe placené pozice patří ty ze segmentů IT a finančnictví, kde hrají prim muži. Naopak vezmeme-li průměrného zástupce učitelského cechu (bohužel nikterak štědře placeného), mnohem častěji ho bude zastupovat žena.

Jak dokázat diskriminaci v odměňování, když jsou platy tajné?

Případ z praxe ukazuje, že soud může v opodstatněném případě přimhouřit oči i nad prozrazením tajných údajů o platech.

Do nerovnoměrnosti platů dále jistě zasahuje také to, že jsou to stále mnohem častěji muži, kteří zastávají vrcholné posty. Pohled na složení vlády budiž toho nejčerstvějším důkazem, ale stejně tak se stačí podívat na složení představenstev velkých firem.

Na druhé straně od těchto odůvodnitelných příčin stojí případy přímé diskriminace, kdy za stejnou práci dostávají ženy menší ohodnocení než muži. Tento faktor je příčinou pouze malé části existence rozdílů v odměňování, a to díky účinnosti jak vnitrostátních, tak EU právních předpisů, uvádí Evropská komise.

Skutečným problémem v odlišném přístupu k ohodnocení mužů a žen je podle Evropské komise podhodnocování práce žen či segregace na trhu práce (ženy a muži vykonávají odlišná zaměstnání). Práce vyžadující obdobné dovednosti, kvalifikaci nebo praxi vykazují tendenci být špatně placené a podhodnocované v případech, kdy je vykonávají spíše ženy než muži. Kupříkladu pokladní v supermarketu (převážně ženy) obvykle vydělávají méně než zaměstnanci (převážně muži), kteří mají za úkol rovnání zboží do regálů a další práce fyzického rázu, uvádí Evropská komise příklad podhodnocení práce žen. Čtěte také: 7 tipů, jak ušetřit ve světě financí

Ať Evropská komise jedná

Evropská komise se dlouhodobě snaží potlačovat tyto nerovnosti a i pro současnou pětiletku (2010 až 2015) má připravenu Strategii pro dosažení rovnosti žen a mužů. Takovéto aktivity podporují takřka tři čtvrtiny obyvatel Česka. Vyplývá to z průzkumu provedeného na konci září společností SANEP na vzorku 10 686 dotázaných ve věku 18 až 69 let (průzkum bohužel neuvádí, zdali bylo dosaženo rovnoměrného poměru mužů a žen).


Zdroj: Sanep

Tato společenská poptávka pramení z pocitu, že ženy jsou v Česku platově diskriminovány. Myslí si to tři čtvrtiny dotázaných. Při pohledu na podrobnější výsledky zjistíme, že o tom, že ženy dostávají na stejných pozicích menší plat než muži, je přesvědčena naprostá většina žen (91,4 %), ale také přesvědčivá většina mužů (62 %).


Zdroj: Sanep

Další část průzkumu ukazuje, že (a pán Bůh za to zaplať) Češi, Moravané a Slezané většinou nevnímají muže jako nadřazeného z dvojice pohlaví. Bohužel to ale neplatí absolutně a nad necelými 17 % dotázaných je třeba minimálně pohoršeně pozvednout obočí. Taková porce respondentů si totiž myslí, že je opodstatněné, když je žena placena méně jen z toho titulu, že je ženou.

Zajímavé u této otázky je, že je vzácně vyrovnaný poměr odpovědí, které nesouhlasí s nerovnoměrností v neprospěch žen. Dokonce v tomto případě to jsou muži, kteří jsou více přesvědčeni o tom, že výše platu v závislosti na pohlaví je neopodstatněná (78,7 % mužů a 76,4 % žen).


Zdroj: Sanep

Mírně optimističtí jsme v otázce budoucího narovnání platové nerovnoměrnosti. Takřka celá čtvrtina dotázaných si netroufá budoucí vývoj odhadovat, zbývající většina věří spíše ve zlepšování situace.


Zdroj: Sanep

Ti, kteří jsou o platové diskriminaci přesvědčeni, zároveň její příčinu spatřují nejčastěji v pozůstatku dob minulých a patriarchálním zřízení společnosti a také v tom, že takový stav je výhodný pro zaměstnavatele. O tom, že si ženy zaslouží méně, protože nejsou tak výkonné jako muži, je přesvědčeno 5 % dotázaných.


Zdroj: Sanep

Anketa

Jsou podle vás ženy v Česku platově znevýhodněny?

36 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 11. 2010 18:19